Na jednoduchou otázku, jednoduchá odpověď. Z hlediska soukromoprávní teorie je odpověď samozřejmě negativní, pacht je doslova po staletí typickým obligačním vztahem podobným nájmu. Nicméně nedocílil zákonodárce přijetím ustanovení § 2333 NOZ (obdobně § 2203 NOZ pro nájem) určitého prolomení této zásady?

Zápis pachtu do katastru nemovitostí – stává se z obligačního vztahu vztah věcně-právní?

Inspirací pro sepsání tohoto článku byl poslední vývoj problematiky obchodovatelných povolenek na skleníkové plyny na úrovni Evropské unie, kdy se v rámci třetího obchodovacího období diskutuje o účelnosti a smysluplnosti tohoto ekonomického nástroje. Proto jsem se rozhodl, že se v rámci článku zaměřím nejen na tento ekonomický nástroj, ale pokusím se přinést základní přehled ekonomických nástrojů využívaných obecně ve veřejném právu se zaměřením na právo správní, ale také se znatelnými přesahy do práva životního prostředí a práva finančního, jelikož právě v těchto právních odvětvích je využitelnost ekonomických nástrojů nejzřetelnější.

Prameny právní úpravy ekonomických nástrojů ve veřejném právu

Předkládaný článek se zaobírá dnes velmi aktuální problematikou postavení dítěte jako poplatníka poplatku za komunální odpad[1]. V současnosti je totiž „veden boj“ hned na několika frontách, který se týká řešení relativně časté praxe správců místních poplatků, kteří vyměřují poplatek za komunální odpad dětem již v době jejich nezletilosti a poté, co tyto osoby nabydou zletilosti (plné svéprávnosti), tyto dlužné částky, které často dosahují až např. 15 tisíc Kč[2], po těchto „čerstvě zletilých“ vymáhají, a to i formou exekučních příkazů.

Dítě jako poplatník poplatku za komunální odpad - aktuální vývoj

Právo v Plzni

Asociace VZ konference

Jste zaměstnavatel a používáte při organizaci práce zaměstnanců automatizované systémy řízení či hodnocení práce (programy, aplikace)? Nebo jste zaměstnanec, kterému je práce přidělována prostřednictvím webové aplikace?

Pracovní podmínky ve světle digitálních technologií

Unikátní konference se špičkami právního světa je určená pro širokou právnickou veřejnost. Klíčovými tématy konference budou aktuální otázky justice, postavení rozhodčího soudu vůči soudní soustavě, veřejné právo, stavební zákon a veřejné zakázky včetně legislativního procesu.

Asociace pro veřejné zakázky (AVZ) pořádá již podesáté „pražskou“ konferenci Veřejné zakázky v proměnlivé době #konference2022 #AVZ.

Veřejné zakázky v proměnlivé době

Jsou to již dva roky, kdy Soudní dvůr EU sdělil (nejen) českým soudům, že jsou povinny z úřední povinnosti zkoumat v případě sporů ze spotřebitelských úvěrů, zda nedošlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

Kam až sahá úřední povinnost přezkumu spotřebitelských úvěrů?

Zpráva Kanceláře prezidenta republiky: „Prezident republiky Miloš Zeman se dne 26. března 2022 rozhodl udělit milost Ing. Miloši Balákovi. Prezident republiky prominul omilostněnému muži nepodmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest a dále trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce organizačních složek státu a jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, a to s účinky zahlazení odsouzení. Tyto tresty byly uloženy za zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě."

Milost

Časové souvislosti tomu chtěly, že Programové prohlášení vlády České republiky ze dne 6. 1. 2022 může být chápáno i jako novoroční předsevzetí.

Bude v novém roce právo jednodušší?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Zákonnost pořízení tajného audiozáznamu v právních vztazích

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Whistleblowing – přímý účinek

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Inflační doložka a její použití

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu? 

Příspevky autora