Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla citelné změny, které více či méně zasáhly takřka všechny jeho oblasti. Nejinak tomu bylo i v souvislosti s právní úpravou zástavního práva. Jednou z těchto změn je i rozšíření způsobů uspokojení zástavního věřitele ze zástavy o přímý prodej zástavy.

Přímý prodej zástavy a praktická úskalí s ním spojená

Otázka právního nástupnictví zasahuje ve větší či menší míře většinu právních odvětví. Nejinak je tomu i v pracovním právu. Byť se s určitými formami právního nástupnictví lze setkat i na straně zaměstnance (např. v souvislosti s přechodem peněžitých nároků v důsledku smrti zaměstnance [1]), jsou patrně v praxi častější případy, kdy dochází ke změnám na straně zaměstnavatele.

Přechod práv a povinností v pracovněprávních vztazích – zamyšlení nad nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu

Pojem „péče řádného hospodáře“ je patrně jednou z prvních asociací, která se většině členů odborné veřejností vybaví v souvislosti s vymezením práv a povinností členů statutárních orgánů. Takovému myšlenkovému pochodu se nelze ani v nejmenším divit; je to právě tento institut, který představuje standard péče, jež je statutární orgán povinen zachovávat. Ani tomuto institutu, resp. jeho souvislosti s ostatními instituty, se nevyhnuly změny spojené s rekodifikací soukromého práva. Jedna z těchto změn bude i tématem následujícího článku.

Vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce

Smluvní pokuta bývá tradičním a v praxi často využívaným sankčním mechanismem. Ač se v případě tohoto institutu po rekodifikaci soukromého práva v terminologické rovině nadále nejedná o zajišťovací, nýbrž o utvrzovací institut, jeho smysl zůstává stejný, a sice pod hrozbou vzniku další povinnosti motivovat dlužníka k řádnému a včasnému plnění svého závazku. Shoda nicméně nepanovala v otázce, zda musí být smluvní ujednání o smluvní pokutě formulováno výslovně (tj. s odkazem na to, že se jedná o smluvní pokutu), či zda je možno smluvní pokutu sjednat i jiným způsobem (např. v rámci ujednání o ceně).

Není sleva jako sleva aneb může být sleva smluvní pokutou?

V rámci legislativního veselí, jemuž se český zákonodárce dlouhodobě těší, došlo v uplynulém roce k několika důležitým novelizacím zákona č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZamZ“). Dalo by se říci, že tyto změny na jedné straně usilují o usnadnění podmínek při hledání zaměstnanců, což se vzhledem k současné situaci na trhu práce ukazuje jako stále větší oříšek. Na druhé straně se však zákonodárce pokouší vymýtit některé nekalé praktiky, které se na českém trhu s pracovní silou stále častěji objevují.

Recentní změny zákona o zaměstnanosti

Právnická fakulta Univerzity Karlovy otevírá od října 2025 nový postgraduální kurz „Pracovní právo v HR“.

Nový LL.M. kurz „Pracovní právo v HR“ na PFUK v Praze

Již XXXII. ročník konference Karlovarské právnické dny proběhne 12. - 14. 6. 2025. Program slibuje zajímavé hosty i témata.

XXXII. konference Karlovarské právnické dny

Největší právní konference svého druhu v České republice. Dva dny nabité aktuálními právními tématy, debatami, odbornými pohledy i reálnými zkušenostmi. To všechno je kongres PRÁVNÍ PROSTOR.

Kongres Právní prostor 2025

Možná uvítáte, že v nastupujícím čase adventním neotevřu žádné další ožehavé téma a pokusím se tentokrát navodit spíše náladu sváteční až slavnostní.

Ke 20. výročí slovenské Justiční akademie

Ve veřejném prostoru opakovaně rezonuje debata o výši platů soudců. Platy jako takové nechci rozebírat. Chci se zaměřit na to, co obnáší „být soudcem“.

Co jsou ti soudci vlastně zač…

V listopadu tohoto roku se na trhu objeví nová kniha Jakuba Drápala, učitele trestního práva na mé mateřské právnické fakultě se shora uvedeným názvem. Měl jsem to štěstí, že jsem si jí přečetl dříve.

Přečtete si! „Podmíněný trest odnětí svobody: Převládající, nepopsaný, nepřiměřený.“

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

SVJ je specializovaná právnická osoba, která se má soustředit na správu domu a pozemku. Život však přináší různé situace a společenství vlastníků často musí řešit otázky, co ještě se správou domu souvisí a co už ne. Společenství tak často váhají, co ještě smí dělat a co už nikoli. S tím souvisí i otázka, zda SVJ smí nabýt pozemek a pokud ano, tak jaký.

SVJ a nabývání pozemků pod domem a vedle domu: co jde a co ne?

Alkohol na pracovišti představuje závažný fenomén s významnými právními důsledky, které se promítají jak do pracovněprávních vztahů, tak do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Soudní praxe v minulosti naznačovala, že při řešení alkoholu na pracovišti je vždy nezbytné individuální posuzování každého případu, s ohledem na jeho kontext a povahu konkrétních skutkových okolností. Je tento závěr i dnes stále aktuální?

Alkohol na pracovišti ve světle nové judikatury

Konkurenční doložka je právním institutem, který má za cíl chránit zaměstnavatele před únikem informací, jež by mohly být využity ke konkurenčnímu podnikání a tím ohrozit jeho postavení na trhu. Tento institut je zakotven v § 310 zákoníku práce. Přestože konkurenční doložka může být užitečným nástrojem pro ochranu zaměstnavatelů, její sjednání a vymáhání přináší řadu úskalí, která mohou vést k vleklým právním sporům.

Konkurenční doložka: kdy je přínosem, kdy překážkou, a kdy by se dala zneužít?

V poslední době se v české společnosti zvyšuje zájem o alternativní způsoby řešení sporů, přičemž mediace zaujímá stále důležitější roli. Spolu s tím roste i počet osob, které se označují za mediátory. Bohužel v praxi vládne značný terminologický zmatek, který se netýká jen laiků, ale mnohdy i samotných právníků, advokátů a soudců. Cílem tohoto článku je objasnit rozdíly mezi třemi často zaměňovanými pojmy: mediátor, certifikovaný mediátor a zapsaný mediátor.

Příspěvky autora

Právní Kontroverze s Václavem Malým: Digitalizace práva a proměna právního myšlení