Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla citelné změny, které více či méně zasáhly takřka všechny jeho oblasti. Nejinak tomu bylo i v souvislosti s právní úpravou zástavního práva. Jednou z těchto změn je i rozšíření způsobů uspokojení zástavního věřitele ze zástavy o přímý prodej zástavy.

Přímý prodej zástavy a praktická úskalí s ním spojená

Otázka právního nástupnictví zasahuje ve větší či menší míře většinu právních odvětví. Nejinak je tomu i v pracovním právu. Byť se s určitými formami právního nástupnictví lze setkat i na straně zaměstnance (např. v souvislosti s přechodem peněžitých nároků v důsledku smrti zaměstnance [1]), jsou patrně v praxi častější případy, kdy dochází ke změnám na straně zaměstnavatele.

Přechod práv a povinností v pracovněprávních vztazích – zamyšlení nad nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu

Pojem „péče řádného hospodáře“ je patrně jednou z prvních asociací, která se většině členů odborné veřejností vybaví v souvislosti s vymezením práv a povinností členů statutárních orgánů. Takovému myšlenkovému pochodu se nelze ani v nejmenším divit; je to právě tento institut, který představuje standard péče, jež je statutární orgán povinen zachovávat. Ani tomuto institutu, resp. jeho souvislosti s ostatními instituty, se nevyhnuly změny spojené s rekodifikací soukromého práva. Jedna z těchto změn bude i tématem následujícího článku.

Vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce

Smluvní pokuta bývá tradičním a v praxi často využívaným sankčním mechanismem. Ač se v případě tohoto institutu po rekodifikaci soukromého práva v terminologické rovině nadále nejedná o zajišťovací, nýbrž o utvrzovací institut, jeho smysl zůstává stejný, a sice pod hrozbou vzniku další povinnosti motivovat dlužníka k řádnému a včasnému plnění svého závazku. Shoda nicméně nepanovala v otázce, zda musí být smluvní ujednání o smluvní pokutě formulováno výslovně (tj. s odkazem na to, že se jedná o smluvní pokutu), či zda je možno smluvní pokutu sjednat i jiným způsobem (např. v rámci ujednání o ceně).

Není sleva jako sleva aneb může být sleva smluvní pokutou?

V rámci legislativního veselí, jemuž se český zákonodárce dlouhodobě těší, došlo v uplynulém roce k několika důležitým novelizacím zákona č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZamZ“). Dalo by se říci, že tyto změny na jedné straně usilují o usnadnění podmínek při hledání zaměstnanců, což se vzhledem k současné situaci na trhu práce ukazuje jako stále větší oříšek. Na druhé straně se však zákonodárce pokouší vymýtit některé nekalé praktiky, které se na českém trhu s pracovní silou stále častěji objevují.

Recentní změny zákona o zaměstnanosti

Právo v Plzni

Víte, za co všechno je odpovědný jednatel společnosti?

Webinář: Znáte a plníte povinnosti jednatele?

Jste zaměstnavatel a používáte při organizaci práce zaměstnanců automatizované systémy řízení či hodnocení práce (programy, aplikace)? Nebo jste zaměstnanec, kterému je práce přidělována prostřednictvím webové aplikace?

Pracovní podmínky ve světle digitálních technologií

Unikátní konference se špičkami právního světa je určená pro širokou právnickou veřejnost. Klíčovými tématy konference budou aktuální otázky justice, postavení rozhodčího soudu vůči soudní soustavě, veřejné právo, stavební zákon a veřejné zakázky včetně legislativního procesu.

Jsou to již dva roky, kdy Soudní dvůr EU sdělil (nejen) českým soudům, že jsou povinny z úřední povinnosti zkoumat v případě sporů ze spotřebitelských úvěrů, zda nedošlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

Kam až sahá úřední povinnost přezkumu spotřebitelských úvěrů?

Zpráva Kanceláře prezidenta republiky: „Prezident republiky Miloš Zeman se dne 26. března 2022 rozhodl udělit milost Ing. Miloši Balákovi. Prezident republiky prominul omilostněnému muži nepodmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest a dále trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce organizačních složek státu a jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, a to s účinky zahlazení odsouzení. Tyto tresty byly uloženy za zločin sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě."

Milost

Časové souvislosti tomu chtěly, že Programové prohlášení vlády České republiky ze dne 6. 1. 2022 může být chápáno i jako novoroční předsevzetí.

Bude v novém roce právo jednodušší?

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Zákonnost pořízení tajného audiozáznamu v právních vztazích

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Whistleblowing – přímý účinek

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Inflační doložka a její použití

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu? 

Příspevky autora