Rekodifikace soukromého práva s sebou přinesla citelné změny, které více či méně zasáhly takřka všechny jeho oblasti. Nejinak tomu bylo i v souvislosti s právní úpravou zástavního práva. Jednou z těchto změn je i rozšíření způsobů uspokojení zástavního věřitele ze zástavy o přímý prodej zástavy.

Přímý prodej zástavy a praktická úskalí s ním spojená

Otázka právního nástupnictví zasahuje ve větší či menší míře většinu právních odvětví. Nejinak je tomu i v pracovním právu. Byť se s určitými formami právního nástupnictví lze setkat i na straně zaměstnance (např. v souvislosti s přechodem peněžitých nároků v důsledku smrti zaměstnance [1]), jsou patrně v praxi častější případy, kdy dochází ke změnám na straně zaměstnavatele.

Přechod práv a povinností v pracovněprávních vztazích – zamyšlení nad nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu

Pojem „péče řádného hospodáře“ je patrně jednou z prvních asociací, která se většině členů odborné veřejností vybaví v souvislosti s vymezením práv a povinností členů statutárních orgánů. Takovému myšlenkovému pochodu se nelze ani v nejmenším divit; je to právě tento institut, který představuje standard péče, jež je statutární orgán povinen zachovávat. Ani tomuto institutu, resp. jeho souvislosti s ostatními instituty, se nevyhnuly změny spojené s rekodifikací soukromého práva. Jedna z těchto změn bude i tématem následujícího článku.

Vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce

Smluvní pokuta bývá tradičním a v praxi často využívaným sankčním mechanismem. Ač se v případě tohoto institutu po rekodifikaci soukromého práva v terminologické rovině nadále nejedná o zajišťovací, nýbrž o utvrzovací institut, jeho smysl zůstává stejný, a sice pod hrozbou vzniku další povinnosti motivovat dlužníka k řádnému a včasnému plnění svého závazku. Shoda nicméně nepanovala v otázce, zda musí být smluvní ujednání o smluvní pokutě formulováno výslovně (tj. s odkazem na to, že se jedná o smluvní pokutu), či zda je možno smluvní pokutu sjednat i jiným způsobem (např. v rámci ujednání o ceně).

Není sleva jako sleva aneb může být sleva smluvní pokutou?

V rámci legislativního veselí, jemuž se český zákonodárce dlouhodobě těší, došlo v uplynulém roce k několika důležitým novelizacím zákona č. 435/2004 Sb, o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZamZ“). Dalo by se říci, že tyto změny na jedné straně usilují o usnadnění podmínek při hledání zaměstnanců, což se vzhledem k současné situaci na trhu práce ukazuje jako stále větší oříšek. Na druhé straně se však zákonodárce pokouší vymýtit některé nekalé praktiky, které se na českém trhu s pracovní silou stále častěji objevují.

Recentní změny zákona o zaměstnanosti

Seminář na téma Označování a balení dle CLP a ADR

Označování a balení dle CLP a ADR

Roadshow #zOčídoOčí –⁠ projekce dokumentu Z OČÍ DO OČÍ a diskuze PRAHA

Vzdělávání v mediaci, připravené Právnickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci, je jedinečné v tom, že jejako jediné v ČR poskytované veřejnou univerzitou.

Základní výcvik v mediaci 100 hodin

Mám dojem, že my, trestní soudci, postrádáme zpětnou vazbu od osob, o jejichž osudech rozhodujeme.

Dopis vězně

V uplynulých dnech se veřejnost na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR seznámila s důvody, které vedly k rozhodnutí ministra spravedlnosti nejmenovat do funkce místopředsedy trestního úseku Krajského soudu v Brně soudce Mgr. Aleše Novotného.

Přestřelka s ministrem?

Za pár týdnů, přesně 1. září, bude slavit desetileté výročí své účinnosti zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci. Pro někoho to možná není zas až tak zásadní právní předpis, faktem ale je, že poprvé v české právní historii zakotvil pravidla pro vedení mimosoudního jednání, neboť tím mediace bezesporu je.

Kreativita je hezká věc, ale…

Forum24 - mediální partner

EchoMedia - mediální partner

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

Zákonnost pořízení tajného audiozáznamu v právních vztazích

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) přináší řadě subjektů povinnost zajistit dostatečnou ochranu oznamovatelům, kteří informují o neetické nebo protiprávní činnosti, o jejíž existenci se dozvěděli v souvislosti s výkonem práce nebo obdobné činnosti.

Whistleblowing – přímý účinek

Inflační doložka byla v 90. letech hojně užívaným ustanovením smlouvy. V důsledku poměrně stabilní inflace v letech následujících se od tohoto ustanovení pomalu začalo upouštět.

Inflační doložka a její použití

Pandemie viru COVID-19 a s ní související opatření těžce zasáhla nejenom českou ekonomiku jako celek, ale i jednotlivé podnikatele. Pro mnohé z nich se stalo dohodnuté plnění ze smluv nemožným. Jaký je pro ně nejúčinnější způsob obrany před odpovědností za škodu? 

Příspevky autora