Jaké povinnosti přinese nový zákon na ochranu oznamovatelů zaměstnavatelům?

V poslanecké sněmovně je návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Zákon má implementovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady EU 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva.

Spolupracující advokát - Of Counsel, bnt attorneys-at-law s.r.o.
Whistleblower, ochrana.
Foto: Pixabay

V poslanecké sněmovně je před druhým čtením vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), často v médiích označovaný jako zákon na ochranu „whistleblowerů“. Zákon má implementovat směrnici Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“), a to do 17. prosince 2021.

Pouze ve vztahu k povinnosti zavést interní kanál pro oznamování podle čl. 8 odst. 3 Směrnice platí delší transpoziční lhůta do 17. prosince 2023. Cílem Směrnice je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných mechanismů a následně jim zajistit ochranu před případným odvetným opatřením ze strany zaměstnavatelů či jiných subjektů.

V právním řádu České republiky ucelené zakotvení ochrany oznamovatelů do současné doby chybí, s výjimkou oblasti služebních vztahů či regulovaného (bankovního) sektoru. Okrajově se problematiky whistleblowingu dotýkají rovněž předpisy z oblasti pracovního práva, trestního nebo správního práva. Účelem Zákona je v souladu se Směrnicí stanovit podmínky pro podávání a posuzování oznámení a podmínky poskytování ochrany osobám, které oznámení podaly. Vedle postihování protiprávního jednání a napravování protiprávních stavů si Zákon rovněž klade za cíl zvýšit povědomí o problematice whistleblowingu a zlepšit současný nelichotivý obraz oznamovatelů v očích veřejnosti.

Zákon zavádí povinnost zavést vnitřní oznamovací systémy a postupy pro oznamování a zkoumání důvodnosti oznámení pro vybrané zaměstnavatele. Jsou jimi všichni zaměstnavatelé zaměstnávající více než 25 zaměstnanců a všichni veřejní zadavatelé podle zákona o zadávání veřejných zakázek (s výjimkou obcí do 5 000 obyvatel, které nejsou obcemi s rozšířenou působností). Dále se jedná o zaměstnavatele vykonávající činnost v oblasti civilního letectví, námořní dopravy, ropy a zemního plynu, poskytování spotřebitelských úvěrů, podnikání na kapitálovém trhu, činnosti investičních společností nebo investičních fondů a pojištění nebo zajištění. Vnitřní oznamovací systém budou muset tito zaměstnavatelé zavést dle Zákona do 31. března 2022. Tito zaměstnavatelé budou dále povinni mj. určit tzv. příslušnou osobu, která bude odpovědná za přijímání a řešení oznámení, zajistit, aby se s oznámením seznámila pouze příslušná osoba, informovat oznamovatele o průběhu a výsledcích posouzení důvodnosti oznámení, vést evidenci a archiv všech podaných oznámení, chránit oznamovatele před jakýmkoliv odvetným opatřením, informovat o přijatých opatřeních týkajících se whistleblowingu a o postupech v rámci procesů oznamování příslušné orgány či zajistit soulad zpracovaných informací s GDPR.

Zaměstnavatelé ze soukromého sektoru s počtem zaměstnanců menším než 249 budou moci vnitřní oznamovací systém sdílet. Zákon pak pro povinné subjekty explicitně stanoví možnost outsourcovat vedení vnitřního oznamovacího systému na třetí osobu, přičemž tato osoba může vést vnitřní oznamovací systém i pro více subjektů. Tím se však povinný subjekt nezprostí odpovědnosti za dodržování podmínek pro zavedení a fungování vnitřního oznamovacího systému stanovených Zákonem. Za porušení povinností plynoucích ze Zákona hrozí pokuta až 1 mil. Kč nebo 5 % z čistého obratu dosaženého za poslední účetní období.

Zákon sice přinese zaměstnavatelům nové povinnosti a s tím spojené náklady, nicméně interní whistleblowing mechanismy mohou v konečném důsledku ušetřit organizacím nemalé finanční částky. Příslušní zaměstnavatelé by měli přistoupit ke zhodnocení svého dosavadního whistleblowing mechanismu a přizpůsobit jej novým požadavkům chystaného Zákona. Je otázkou, zda se Zákon do podzimních voleb stihne schválit. Některé části Směrnice by však mohly být účinné i bez tuzemského Zákona.

Pakliže budete potřebovat poradit s novou právní úpravou ohledně whistleblowingu, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář.

Zdroj: bnt journal


Zdroj: Směrnice EP a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, Důvodová zpráva k zákonu o ochraně oznamovatelů


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu