Rozhovor: Sebastian Mach - Aby se oznamovatelé nebáli o svou práci a pověst

„Je potřeba nastolit prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou bát o svoji pověst či práci,“ říká v dnešním rozhovoru Sebastian Mach, advokát a partner advokátní kanceláře GHS Legal, k chystané právní úpravě ochrany oznamovatelů.

Oznamování škodlivých jednání, respektive ochrana oznamovatelů, není něčím zcela novým, je to tak?

Pro oznamování nekalých praktik se vžil pojem „whistleblowing“, který byl poprvé použit již na počátku 70. let minulého století, rozmáhat se však začal hlavně po účetních skandálech amerických kótovaných společností, jako např. Enron či Worldcom. Tyto aféry postihly na přelomu tisíciletí drobné akcionáře v USA a měly vliv na hodnotu amerického dolaru či poklesy na amerických, evropských i asijských burzovních trzích. Nekalé praktiky byly odhaleny právě díky oznamovatelům, a tyto kauzy byly impulsem k přijetí americké federální legislativy na ochranu oznamovatelů.

I u nás lze jistě vzpomenout na „whistleblowerské“ kauzy.

Určitě. U nás se o ochraně oznamovatelů začalo více mluvit zejména po zmedializování kauz Libora Michálka, Ondřeje Závodského či (a protože jsem fanouškem fotbalu, nemohu to nezmínit) případu kapitána fotbalistů Libice nad Cidlinou Radka Váni, který společně s reportéry ČT v roce 2013 usvědčil tři rozhodčí z braní úplatků a ovlivňování utkání. Známá je také kauza ROP Severozápad, která je v těchto dnech projednávána v hlavním líčení, a která se rozjela i díky oznámení bývalého úředníka „ROPu“ Leo Steinera.

V roce 2019 byla přijata směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Co je jejím cílem?

Hlavním cílem směrnice je zvýšení standardu ochrany oznamovatelů. Ti jsou totiž často za pomyslné zapískání na píšťalku sankcionováni, například ztrátou zaměstnání či pokusy o mediální dehonestaci. Vzhledem k tomu, že porušování právních a vnitřních předpisů či etických kodexů je nežádoucí a může vést ke značným finančním ztrátám, ale i k bankrotům nebo ztrátě důvěry ve stát, máme jako společnost zájem na odhalování takové činnosti. Proto je potřeba nastolit prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou bát o svoji pověst či práci.

Jak to vypadá s implementací směrnice v České republice?

Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů prošel prvním čtením v Poslanecké sněmovně v květnu 2021, avšak s ohledem na konec volebního období bylo jeho projednávání ukončeno. Noví poslanci návrh odpovídající zákonné úpravy na své stoly zatím nedostali, avšak vzhledem k unijním závazkům lze očekávat, že se tomu tak v blízké době stane.

Mimochodem, závazek přijmout vhodné legislativní řešení ochrany oznamovatelů korupce obsahovalo již programové prohlášení vlády z února 2014, a na tuto problematiku pamatovalo dokonce již programové prohlášení o čtyři roky starší. Jedenáct let uplynulo, a i přesto jsme svou implementační povinnost nesplnili.

Vzhledem k tomu, že nebyla přijata národní právní úprava, bude mít směrnice po 17. prosinci letošního roku přímý vertikální účinek. Co to v praxi znamená?

Že by se stát a územní samosprávné celky, jim podřízené organizace a společnosti a další veřejné instituce měly připravit na pravidla obsažená ve směrnici, protože se vůči těmto veřejnoprávním subjektům budou moci jednotlivci domáhat některých svých práv stanovených přímo směrnicí. S ohledem na doktrínu přímého účinku půjde zejména o povinnost zavést interní oznamovací kanály či přijmout vhodná opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení. Ministerstvo spravedlnosti připravilo alespoň Metodiku k přímé aplikovatelnosti směrnice.

Zmínil jste, že směrnice vyžaduje zavedení tzv. vnitřního oznamovacího systému. Na koho tato povinnost dopadá?

Podle směrnice mají všechny subjekty ve veřejném sektoru, ale také subjekty v soukromém sektoru, pokud mají 50 a více zaměstnanců, zavést kanály a postupy pro interní oznamování a pro přijímání následných opatření. Vládní návrh českého zákona přitom u soukromoprávních subjektů počítal s hranicí 25 zaměstnanců, ale je otázkou, jaký limit se nakonec v tuzemsku uplatní.

Znamená to tedy, že by se zaměstnavatelé nad 25 zaměstnanců měli také raději na zavedení interních oznamovacích kanálů připravit?

U zaměstnavatelů s 50 a více zaměstnanci je to bez diskuze, u těch s nejméně 25 zaměstnanci lze minimálně doporučit, aby sledovali český legislativní proces a na případnou povinnost zavést interní systém oznamování byli připraveni.

Jak má interní kanál pro oznamování vlastně vypadat?

Má jít o systém, prostřednictvím něhož bude možné učinit anonymní písemné či ústní oznámení, a do něhož nebudou mít přístup nepovolané osoby. Na pomyslném druhém konci této linky musí sedět nestranná osoba příslušná pro komunikaci s oznamovatelem. Vedle toho je potřeba oznamovateli poskytnout potvrzení o učiněném podání, a to do sedmi dnů od jeho přijetí, a dále mu v přiměřené lhůtě, která by neměla být delší než tři měsíce, poskytnout informace o plánovaných či přijatých opatřeních a o jejich důvodech.

Systém přitom může být provozován interně, ale i externě třetí stranou. Na trhu již existují technická řešení splňující parametry směrnice, například platforma NNTB – Nenech to být.

Jaké sankce čekají zaměstnavatele, pokud tento oznamovací kanál nezavedou?

Zde si budeme muset počkat na vnitrostátní úpravu. Směrnice pouze ukládá povinnost členským státům zavést sankce, které budou účinné, přiměřené a odrazující. Jakým směrem se český zákonodárce ubere lze odtušit z návrhu zákona, který však nakonec nebyl projednán – v něm se počítalo s pokutou do 1 milionu korun nebo 5 % z čistého obratu za poslední ukončené účetní období.

Co od zavedení výslovné právní úpravy whistleblowingu a ochrany oznamovatelů očekáváte?

Vzhledem k tomu, že legislativa na ochranu oznamovatelů doplňuje právní předpisy, které upravují nejen skutkové podstaty deliktů a způsoby jejich šetření a sankcionování, ale také odpovědnost a povinnost k náhradě škody, respektive dozor a dohled v konkrétních oblastech lidské činnosti, věřím v zefektivnění celého systému prevence a postihování nežádoucích jednání.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články