Doporučení předsedy Ústřední komise pro ochranu zvířat k uplatňování práva na navrácení psa z titulu vadného plnění
Ústřední komise pro ochranu zvířat je podle § 21 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, odborným poradním orgánem ministra zemědělství na úseku ochrany zvířat zřízeným k plnění úkolů uvedených v § 20 odst. 1 tohoto předpisu.
Dne 10. října 2015 obdržel předseda Ústřední komise pro ochranu zvířat podnět odborné platformy ANIMAL EYE, z.s. (www.animaleye.cz), která má na úseku ochrany zvířat statut oficiálního připomínkového místa v mezirezortním připomínkovém řízení, a to ke zpřesnění výkladu § 2106 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), ve vazbě na § 494 téhož předpisu.
V odůvodnění zaslaného podnětu se uvádí následující:
-
Nová civilní úprava opustila dosavadní pojetí zvířete jako věci v právním smyslu a zavedením tzv. dereifikace zvířat vykročila v otázce jejich právního postavení novým směrem. Návrh se po vzoru dalších evropských úprav a jejich vývoje v posledních dvaceti letech vymanil z dogmatu římského práva o „bučících nástrojích“ a v ustanovení § 494 NOZ stanovil, že „živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor; živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.“ Předmětné ustanovení má výrazně etický rozměr a formuluje žádoucí postoj společnosti ke zvířatům, která jsou na rozdíl od neživých věcí cítícími bytostmi. Klauzule slouží jako důležité vodítko pro interpretaci a aplikaci soukromého práva, případně i pro budoucí tvorbu nových právních norem, a plní tak v oblasti soukromého práva podobnou funkci, jako preambule zákona na ochranu zvířat proti týrání v oblasti práva veřejného (srov. MÜLLEROVÁ, Hana: Zvíře jako předmět právní úpravy veřejného práva a nový občanský zákoník. České právo životního prostředí. Praha: Česká společnost pro právo životního prostředí, roč. XVI, č. 1/2014, s. 17-20). Obdobné použití ustanovení o věcech na živá zvířata znamená, že zvířata nadále budou moci být ve vlastnictví osob a bude možné na ně aplikovat ustanovení o vlastnickém právu (například pokud jde o smlouvu kupní či darovací), pokud to v daném případě nebude odporovat povaze zvířete jako živého tvora. Na vymezené právní vztahy se tedy ve smyslu čl. 41 odst. 1 Legislativních pravidel vlády příslušná (jiná) ustanovení aplikují v plném rozsahu.
-
Zda použití příslušných ustanovení v konkrétní situaci odporuje povaze zvířete jako živého tvora, je třeba dovodit výkladem podle okolností případu. Obecně lze soudit, že ustanovení občanského zákoníku o věcech nebude možné aplikovat, pokud by to působilo zvířeti bolest či utrpení (fyzické či psychické). Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku uvádí jako příklad použití psa coby zástavy v situaci, kdy zvíře lpí na svém pánovi a jeho předáním zástavnímu věřiteli jako osobě cizí by pes byl vystaven stresu. Úprava tedy nezohledňuje jen samotné zvíře, ale také jeho majitele a bere v ochranu i jejich vzájemný vztah a emoční vazbu.
-
Z uvedeného důvodu je třeba mít za to, že pokud dojde k nabytí psa formou koupě a mezi novým vlastníkem a psem dojde k vytvoření emoční vazby, jejímž přetržením by zvíře strádalo, není možné při podstatném porušení kupní smlouvy v důsledku vadného plnění požadovat navrácení psa a odstranění vady dodáním nového bezvadného jedince. Obdobný závěr platí pro navrácení psa při odstoupení od kupní smlouvy.
Vzhledem k tomu, že poslední zasedání Ústřední komise pro ochranu zvířat konané dne 3. prosince 2015 nebylo kvůli nedostatečnému počtu přítomných členů usnášeníschopné, obrátil se předseda s žádostí o konzultaci na předsedu Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti.
Po pečlivém prostudování podnětu a zohlednění všech argumentů se předseda Ústřední komise pro ochranu zvířat se stanoviskem odborné platformy ANIMAL EYE ztotožnil a vydal následující doporučení:
Při podstatném porušení kupní smlouvy o prodeji psa v důsledku vadného plnění nelze požadovat navrácení zvířete a odstranění vady dodáním nového bezvadného jedince, resp. navrácení zvířete při odstoupení od kupní smlouvy, pokud mezi psem a novým majitelem již došlo k vytvoření emoční vazby, jejímž přetržením by zvíře strádalo. Každý případ je třeba posuzovat podle konkrétních okolností.
Cílem předmětného doporučení je upozornit praxi na nutnost reflexe § 494 NOZ a zvýšit informovanost široké veřejnosti o této problematice. Předseda Ústřední komise pro ochranu zvířat i právní specialisté z odborné platformy ANIMAL EYE současně nabízí pomoc při konzultacích nebo posuzování výše uvedených skutečností.
Tento názor předsedy Ústřední komise pro ochranu zvířat není právně závazný – byl přijat s vědomím, že výklad právních předpisů je v České republice oprávněn provádět pouze soud. Vyjadřuje však odborný názor předsedy Ústřední komise pro ochranu zvířat na tuto problematiku, a to podle právního stavu ke dni jeho zpracování.
Další články
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.
Změna definice závislé práce? Konec švarcsystému se nekoná
Návrh zákona o platformové práci, který Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo v březnu 2026, je primárně reakcí na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2831 o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platformy. Jeho význam však přesahuje samotnou platformovou ekonomiku. Jedna z nejvýznamnějších částí návrhu totiž prostřednictvím doprovodné novely zákoníku práce mění obecné vymezení závislé práce.
Důvěra jako zdroj odpovědnosti: Odpovídáme za naději, kterou v druhém vyvoláme?
Právo umí poměrně přesně reagovat na porušení smlouvy. Složitější je situace, kdy smlouva nevznikla, ale jeden člověk přesvědčil druhého, že se na určitý budoucí vývoj může spolehnout. Kde končí osobní naděje a kdy už může jít o právně významné spoléhání?



