Rozvod mezinárodního manželství

Základní otázky a odpovědi na téma mezinárodní rozvod

Jaký je rozdíl mezi rozvodem a rozhodnutím o neplatnosti manželství?

V českém právu je rozvod jedinou možností ukončení manželství za života obou manželů. O neplatnosti a zdánlivosti manželství rozhoduje soud v zákonem vymezených situacích - např. pokud jeden ze snoubenců již jedno manželství/registrované partnerství dříve uzavřel, případně pokud jsou snoubenci příbuzní nebo bylo manželství uzavřeno pod pohrůžkou násilí.

Kdy o mezinárodním rozvodu rozhodují české soudy a kdy soudy zahraniční?

České soudy budou o rozvodu rozhodovat vždy, pokud:

• oba manželé žijí v ČR, nebo 
• v ČR se nachází jejich poslední společné bydliště, a zároveň v ČR alespoň jeden z nich žije. 

Podstatné přitom není trvalé bydliště, které má pouze administrativní povahu, ale tzv. obvyklé bydliště, tedy místo, kde člověk skutečně bydlí a je tu i integrován do sociálního života.

Mezi další možné situace, kdy budou rozhodovat české soudy patří případy, kdy se v ČR nachází:

• obvyklé bydliště odpůrce,
• obvyklé bydliště alespoň jednoho z manželů v případě společného návrhu na zahájení řízení,
• obvyklé bydliště navrhovatele, který zde zároveň již rok žije,
• obvyklé bydliště navrhovatele, který zde zároveň již 6 měsíců žije a je státním příslušníkem ČR.

Co když totéž rozvodové řízení běží zároveň ve dvou státech?

Pokud by řízení o rozvodu bylo zahájeno u soudů dvou různých států, soud, který řízení započal později, jej bez návrhu přeruší, a to až do doby, než je určena příslušnost soudu druhého.

Kdy se věc řídí českým právem a kdy cizím?

Řízení o rozvodu se bude řídit českým právem v případě, že se jím řídí osobní poměry manželů v době jeho zahájení. 

České právo však může být použito také v podstatně méně obvyklém případě, kdy je alespoň jeden z manželů české státní příslušnosti (nebo má v ČR alespoň obvyklý pobyt), zároveň by však manželství mělo být rozvedeno podle práva státu, který rozvody vůbec neumožňuje, nebo je umožňuje jen za mimořádně tíživých okolností.

Příklady zemí, kde rozvést se není jen tak:

• Ve Spojených arabských emirátech nebo Saúdské Arábii se může manžel jednostranně rozvést se svou ženou, zatímco manželka potřebuje k rozvodu rozhodnutí soudu. To však může získat jen na základě několika zákonem vyjmenovaných okolností.
• Na Filipínách je rozvod pro křesťany nelegální a jedinou cestou je anulování manželství nebo rozluka, které zákon za určitých podmínek umožňuje. 
• V dalších zemích je rozvod novinkou, například v Chile ho zákon umožňuje teprve od roku 2004, na Maltě až po referendu v roce 2011...

Typy rozvodu

Rozvod je v zásadě možný ve dvou formách, nesporné a sporné. 

Nesporný rozvod:

U nesporného rozvodu oba manželé s rozvodem souhlasí a splňují další zákonné podmínky. Soud se s tím spokojí a nezjišťuje příčiny rozvratu manželství. Tomuto typu rozvodu se často říká rozvod dohodou a je bezesporu tím rychlejším a příjemnějším způsobem.

Podmínky pro nesporný rozvod:

• manželství trvá déle než 1 rok,
• manželé spolu již minimálně 6 měsíců nežijí,
• manželé podají návrh na rozvod společně, nebo ho podá jeden a druhý se k němu následně připojí,
• manželé se písemně a s ověřenými podpisy dohodli na vypořádání majetkových poměrů, na bydlení a na případném výživném,
• pokud jsou manželé rodiči, soud musí schválit dohodu manželů na úpravě poměrů dítěte pro dobu po rozvodu.

Sporný rozvod:

O sporný rozvod se jedná, jestliže nejsou splněny podmínky pro rozvod nesporný – například jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí, manželé se nedohodli na majetkovém vyrovnání apod. 

Soud u sporného rozvodu rozhoduje na návrh (žalobu) kteréhokoliv z manželů. Během rozvodového řízení zkoumá, zda je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Když dojde ke kladnému výsledku, může manželství rozvést i bez souhlasu či podpisu druhého z manželů, pokud se nejedná o tzv. ztížený rozvod. 

Ztížený rozvod:

Ztížený rozvod je termín používaný pro jednu ze dvou situací, kdy soud manželství podle zákona nemůže rozvést:

• Žalovaný se na rozvratu manželství převážně nepodílel (neporušoval manželské povinnosti) a rozvodem by mu vznikla zvlášť závažná újma s tím, že jsou dány mimořádné okolnosti pro zachování manželství (např. zdravotní stav manžela, který se nechce rozvádět). Soud však manželství rozvede i navzdory mimořádným okolnostem svědčícím pro jeho zachování, a to pokud je manželství rozvráceno a manželé spolu nežijí déle než 3 roky.
• Rozvod by byl v rozporu se zájmy dítěte, danými zvláštními důvody. Takovými zvláštními důvody může být například hendikep dítěte. V rozhodovací praxi soudů jsou však tyto případy velmi výjimečné.

Situace, v nichž soud odmítne rozvést manželství z těchto dvou popsaných důvodů, v praxi nastávají zřídkakdy. Je diskutabilní, zda rozhodnutí soudu manželství nerozvést skutečně může přispět k obnově vztahu – domníváme se, že spíše ne a že hlavní přínos bývá ekonomický. Spolu s trváním manželství totiž trvá i vyživovací povinnost mezi manželi navzájem. Kdyby byl například jeden z manželů dlouhodobě upoután na lůžko, odkázán na asistenci, drahé léky apod., zachování manželství by ho mohlo uchránit před chudobou. 

Jak dlouho řízení trvá a jaký je typický průběh?

Poté, co je vyřešena péče a výživa o společné nezletilé děti, je řízení o rozvod manželství obvykle skončeno během několika dalších týdnů či měsíců. 

Skutečnost, že rozvodové řízení někdy trvá roky, je dána pořadím, v jakém se české soudy zabývají jednotlivými otázkami: nejprve vyřeší společně péči o děti a výživné, poté samotný rozvod. K těm nejkomplikovanějším otázkám se tedy přistupuje hned na začátku, navíc nerozdělně.

Pro ilustraci, zde jsou tři příklady komplikací, které prodloužily některé z našich případů o měsíce až roky:

• Otázka styku s dětmi. Každý z manželů chtěl po rozvodu žít v jiné zemi a nemohli se dohodnout na tom, kdy a kde bude otec své děti vídat. Rozhodnutí této otázky proto zůstalo na soudu, který k rozhodování přizval soudního znalce. Pouhé zpracování znaleckého posudku však v takových případech trvá i přes rok.
• Tlumočení. Pokud se jednání vede v českém jazyce a jeden z manželů ho neovládá, je nutné vše tlumočit. To však prodlužuje veškerá jednání na dvojnásobek, respektive častěji je to tak, že jednání trvají stejně, ale je jich dvojnásobek. Doba mezi dvěma jednáními se přitom zpravidla počítá na měsíce.
• Nevypočitatelnost protistrany. Setkali jsme se s případem, kdy druhý z manželů nečekaně měnil svou výpověď, a soud zároveň nebyl schopen na vzniklou situaci reagovat okamžitě nařízením výslechu. Namísto toho nařizoval další jednání. Co by bývalo možné rozhodnout na jediném sezení, rozhodlo se až na čtvrtém.

Jaké jsou náklady řízení o rozvodu manželství?

Za podání návrhu na rozvod manželství se platí soudní poplatek ve výši 2000 Kč.

Náklady nese každý sám, bez práva na náhradu od jiného účastníka nebo od státu. Pouze výjimečně může soud náhradu nákladů přiznat, pokud to odůvodňují okolnosti případu.