Subjekty odpovědnostního vztahu náhrady škody za neoprávněné odběry elektřiny

V poslední době jsme všichni mohli pozorovat negativní jev v podobě dramatického růstu cen energií, mimo jiné také elektřiny. Tomuto stavu nepřispívá ani pád skupiny Bohemia Energy, jako jednoho z největších dodavatelů energií u nás, a přechod mnoha domácností k dodavatelům poslední instance.

S rostoucími cenami energií však lze očekávat i další negativní společenský fenomén v podobě růstu případů neoprávněného odběru elektřiny, protože samotná cena elektřiny je nepochybně jednou ze skutečností, které neoprávněného odběratele k jeho jednání vedou. Na základě neoprávněného odběru elektřiny pak dochází mezi osobou škůdce a poškozeného ke vzniku odpovědnostního vztahu, spočívajícího v povinnosti nahradit škodu takovým odběrem způsobenou. Samotná problematika určení osoby škůdce a poškozeného však není vůbec jednoduchá a jejich správné určení v praxi je složitější, než by se mohlo na první pohled zdát, a právě tomu se věnuje tento článek.

Osoba odpovědná za neoprávněný odběr elektřiny

Za osobu odpovědnou za neoprávněný odběr elektřiny je dle energetického zákona považována osoba, která neoprávněně odebírá, popřípadě odebírala elektřinu, přičemž neobsahuje její bližší specifikaci. Základní kritérium tedy představuje skutečnost, v čí prospěch je, popřípadě byla elektřina neoprávněně odebírána a spotřebována. Primárně je tedy odpovědnou osoba, která tuto elektřinu skutečně odebírá, respektive spotřebovává ve svých spotřebičích. Je zřejmé, že určení takové osoby je více než komplikované a klade neúměrně vysoké nároky na důkazní břemeno ze strany poškozeného. Na tuto skutečnost ostatně zareagovala i judikatura Nejvyššího soudu, který dovodil, že ve sporných případech může být za osobu odpovědnou považována i osoba, kterou s odběrným místem pojí určitý relevantní vztah, který může být věcný, faktický nebo obligační.[3][2][1]

Ve sporných případech tedy poškozený není povinen prokazovat, která konkrétní osoba v rámci odběrného místa/domácnosti skutečně tuto elektřinu spotřebovávala. K založení odpovědnosti k náhradě škody postačuje dokázat pouhou existenci relevantního vztahu odpovědné osoby k odběrnému místu, například prostřednictvím nájemní smlouvy k nemovitosti, kde k neoprávněnému odběru došlo. S tímto právním názorem se ztotožňuji, a to zejména s ohledem na skutečnost, že právě osoba poškozeného se na vzniku odpovědnostního vztahu prostřednictvím svého právního či faktického jednání nijak nepodílela a odpovědnost k náhradě škody vznikla v důsledku neoprávněného zásahu do jejích absolutních práv. Opačný závěr by navíc vedl k objektivní nemožnosti poškozeného případný nárok na náhradu škody z titulu neoprávněného odběru elektřiny vymoci, což by bylo v přímém rozporu s úmyslem zákonodárce, který se zakotvením objektivní odpovědnosti, tj. odpovědnosti bez ohledu na zavinění za neoprávněný odběr elektřiny, pokusil postavení poškozeného v případných sporech posílit a umožnit tak efektivní prosazení jeho nároku. [4]

Osoba poškozená neoprávněným odběrem elektřiny

Druhou stranu odpovědnostního vztahu k náhradě škody za neoprávněný odběr elektřiny představuje osoba poškozeného. Tato osoba se liší v závislosti na skutečnosti, která skutková podstata neoprávněného odběru elektřiny byla naplněna. Ve většině případů se bude jednat o provozovatele elektrizační distribuční soustavy. Existují však případy, kdy bude osobou poškozenou primárně dodavatel elektřiny. Typickým případem takové situace je neoprávněný odběr elektřiny spočívající v opakovaném neplnění platebních povinností.[6][5]

V praxi mohou nastat i situace, kde je poškozených více, k tomu dochází například tehdy, kdy v rámci jednoho odběrného místa došlo k naplnění více skutkových podstat neoprávněného odběru elektřiny. [7]

Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že určování osoby poškozeného a škůdce ve sporech o náhradu škody za neoprávněné odběry elektřiny představuje v praxi složitou problematiku, kdy určení těchto osob v jednotlivém případě není vždy jednoznačné a je tak potřeba uplatnit pravidla dovozená judikaturou. Správné určené osoby škůdce a poškozeného totiž představuje nutný předpoklad pro úspěšné uplatnění nároku v případném sporu, a je tedy nutné věnovat této problematice dostatečnou pozornost.  

---

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů v platném znění (energetický zákon).[1]

ZDVIHAL, Zdeněk. In ZDVIHAL, Zdeněk a kol. Energetický zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 925[2]

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017.[3]

ZDVIHAL, Zdeněk. In ZDVIHAL, Zdeněk a kol. Energetický zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 925.[4]