Český právní řád v takovéto situaci nabízí hned několik variant řešení. Každé má své vlastní výhody. Jaké jsou nejčastější způsoby mezigeneračního převodu firmy a jaký je nejlepší pro vás?
Jedna z nejčastěji používaných možností převodu je zřízení svěřenského fondu. Ten je specifický tím, že majetek, který v něm je, nepatří nikomu a označuje se jako majetek bez vlastníka. Při vzniku a následujícím chodu fondu figurují tři základní osoby. Nejprve se jedná o zakladatele, který tento fond zakládá. Pro vznik je nutné uzavřít patřičnou smlouvu, nebo se také může zřídit svěřenský fond pro případ smrti. V později zmíněném případě by ke vzniku fondu došlo až po smrti zakladatele.
Pokud se však bavíme o vzniku na základě smlouvy, která ustaví svěřenský fond ještě za života zakladatele, je pro tento úkon obzvlášť důležitá druhá ze tří osob. Konkrétně se jedná o svěřenského správce, který se stará o budoucí správu fondu. Ten samozřejmě spravuje i při ustavení fondu pro případ smrti. Samotný fond je zřízen, když svěřenský správce příjme pověření k jeho správě, které mu udělil zakladatel, a vzniká okamžikem zápisu do evidence svěřenských fondů. Pokud je určeno více správců, tak ke zřízení fondu stačí, aby pověření ke správě fondu přijal jen jeden ze správců. Zmíněný postup založení fondu je někdy označován jako dvoufázový vznik.
Zákon dále stanovuje, že každý svěřenský fond musí mít svůj statut. Ten vyžaduje formu veřejné listiny, a dále jsou podle zákona určeny náležitosti takovéto listiny. Mezi tyto patří mimo jiné vymezení účelu svěřenského fondu. Pokud by totiž bylo určeno, že fond je zřízen za účelem veřejně prospěšným, nebylo by přípustné, aby správcovo jednání v rámci fondu směřovalo k dosahování zisků nebo provozování závodu, jak je uvedeno v zákoně. Jestli je však stanoven účel soukromý, tedy ten určený k dosahování zisků, tak obzvláště významnou roli zastává poslední ze tří nejdůležitějších osob. Jedná se o osobu tzv. obmyšleného neboli beneficienta. To je ve zkratce člověk, který je určen jako příjemce plnění vzešlého z provozu svěřenského fondu. Toto plnění může dostávat, i když se vůbec nepodílí na správě majetku ve fondu.
Hlavními výhodami mezigeneračního převodu firmy pomocí svěřenského fondu je vysoká míra zajištění kontinuity podniku a kontroly nad jeho budoucím chodem. Této kontroly může být dosaženo více způsoby. Úplně nejjednodušším je jmenování osoby zakladatele svěřenským správcem. S takovou bude zakladatel mít dokonalý přehled o tom, co se v jeho fondu děje, a bude schopen silně ovlivňovat jeho chod. Pokud by však někdo měl zájem o tento typ řešení, tak je důležité zmínit, že tato situace je možná pouze za předpokladu, že svěřenským správcem je jmenována ještě alespoň jedna osoba. Není tedy možné, aby byl zakladatel zároveň jediným správcem svěřenského fondu.
Další variantou je jmenování více správců. Vhodné také je, aby alespoň jeden z nich byl „nezávislý“. Tím je myšlen kupříkladu profesionální advokát či právník, který již má zkušenosti s problematikou svěřenských fondů. Jmenování právníka z oboru může všem značně ulehčit práci v závislosti na jeho odborném vzdělání a specializaci. Takto kvalifikovaný správce je schopen stabilizovat vedení a držet ho perfektně v mezích zákona.
I přes všechny výše zmíněné pojistky je důležité si uvědomit, že svěřenecký správce bude vykonávat drtivou většinu rozhodnutí, která mohou ovlivnit budoucnost svěřenského fondu. Je tedy opravdu důležité, aby tuto pozici zastával někdo zodpovědný, s kým je zakladatel seznámen, důvěřuje mu a ví, že bude odvádět dobrou práci. Pokud toto nebude splněno, tak je velká šance, že zakladatel nebude naprosto spokojen s tím, jak se jím založený fond vyvíjí.
Způsobem převodu, který lze dále vzít v potaz, může být převod akcií nebo podílů na potomky. Zde je poměrně velký prostor pro nastavení procentního podílu, který si stávající vlastník ponechá, aby mohl kontrolovat budoucí rozhodování ve firmě. Pro začátek se může jevit jako rozumné udržet si kontrolní podíl ve firmě a pokud bude držitel kontrolního podílu spokojen s prací potomků, může na ně v budoucnu převést i zbytek. V tomto případě také přichází v úvahu uzavření tzv. dohody akcionářů. V té může být například podrobná úprava hlasovacích většin, omezení převoditelnosti akcií, nová úprava podílů na zisku, stanovení vyšší odpovědnosti členů představenstva a mnoho dalších ustanovení.
Variantu mezigeneračního převodu firmy pomocí akcií také dost vylepšují tzv. akcie s vysílacím právem. Ty jsou v českém právním systému naprostou novinkou, uvedenou v účinnost 1. ledna 2021 v rámci novely zákona o obchodních korporacích. Vysílací právo akcionáře znamená, že tato osoba má, namísto valné hromady nebo dozorčí rady, právo jmenovat nebo odvolávat členy představenstva a dozorčí rady. V případě kdy má dosavadní vlastník zájem na udržení kontroly nad svým podnikem, tak je emise těchto akcií v jeho prospěch perfektní volbou.
V neposlední řadě se pro převod může využít tzv. rodinný holding, jehož základem je rodinná ústava. Tato listina by měla obsahovat veškeré hodnoty, které firma zastává a cíle, kterých se v budoucnu bude snažit dosáhnout. Zároveň se dá zvýšit obecná odpovědnost členů rodiny, kterým bude podnik předáván, tím způsobem, že se nastaví sankce za chování, které listina vymezí jako nežádoucí. Krom této závaznosti nástupců je bezesporu největší výhodou mezigeneračního převodu pomocí rodinného holdingu to, že si vzniklý holding rodina může spravovat sama. Na rozdíl od svěřenského fondu, kde je vhodné zapojit někoho dalšího, tak nedojde k zásahu ze strany třetí osoby.
Jak vidno, způsobů, jak provést mezigenerační převod firmy je mnoho. V rámci tohoto článku byly shrnuty jen ty, které se vyskytují nejčastěji, a jsou dost možná nejpraktičtější. Závěrem je také důležité zmínit, že převod tohoto typu je právní úkon, který je bezesporu nutno vykonat co nejdokonaleji, a proto by každý, kdo o něm uvažuje, měl vyhledat co nejodbornější právní asistenci.
Diskuze k článku ()