Datové schránky pro všechny? Již brzy
Datové schránky se staly součástí komunikace nejen se státní správou pro mnoho právnických i fyzických osob. A brzy je budeme mít všichni. Nebo ne?
Úřady jsou povinny používat datové schránky v komunikaci s každým, kdo má datovou schránku zřízenu. Jedná se o státem garantovaný nástroj elektronické komunikace, který funguje od roku 2009 a za tu dobu jich bylo zřízeno již více než 1,3 milionu[1], přičemž množství zřizovaných schránek roste každým rokem rychleji. Jen od začátku minulého roku se jejich počet zdvojnásobil a stále stoupá. Zatímco právnickým osobám jsou datové schránky zřizovány automaticky Ministerstvem vnitra (takových datových schránek bylo k 31. 12. 2020 celkem 692 299), fyzické osoby mohou o zřízení datové schránky požádat (na žádost bylo zřízeno již 490 884 schránek). Podle prognóz by po změnách provedených přijatou zákonnou úpravou mělo v roce 2027 existovat více než 5,5 milionu datových schránek.[2] K jakým úpravám a kdy tedy dojde?
Co nás čeká
Změny přinesl především letos přijatý zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, a tedy i zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. S účinností od 1. 1. 2023 tak bude datová schránka automaticky zřizována:
- Všem právnickým osobám – tedy nejen těm zapsaným v obchodním rejstříku (jak tomu je nyní), ale rovněž osobám zapsaným ve spolkovém či nadačním rejstříku, rejstříku ústavů, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšných společností.
- Všem podnikajícím fyzickým osobám.
- Všem fyzickým osobám, které použijí prostředek „vydaný v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace“, tedy například občanský průkaz s čipem, přihlásí se pomocí Národního bodu pro identifikaci a autentizaci (NIA), použijí mobilní klíč eGov nebo bankovní identitu. O zřízení datové schránky budou fyzické osoby informovány NIA a budou si moci datovou schránku deaktivovat (nikoli ovšem zrušit).
Další články
Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky po novém rozhodnutí Nejvyššího soudu – budou zahrnuty veškerá plnění a benefity?
Nejvyšší soud se v lednu tohoto roku zabýval otázkou, zda příspěvek na penzijní připojištění představuje součást „pracovních a mzdových nebo platových podmínek“ ve smyslu § 43a odst. 6 zákoníku práce, tedy zda musí být zohledněn při srovnání podmínek dočasně přiděleného zaměstnance a srovnatelného kmenového zaměstnance zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec dočasně přidělen.
Mateřství jako překážka výkonu mandátu? Evropský parlament odpovídá změnou pravidel
Evropský parlament schválil změnu volebního aktu, která nově umožní poslankyním během těhotenství a krátce po porodu hlasovat prostřednictvím zmocněnce. Opatření reaguje na dosavadní praktické limity výkonu mandátu a usiluje o vyrovnání podmínek bez narušení jeho podstaty.
5 otázek pro Petra Kohouta: Jak AI mění pravidla veřejných zakázek?
Mgr. Petr Kohout, LL.M. není typický úředník. Jako vedoucí právního oddělení Krajského úřadu Středočeského kraje má na starosti mimo jiné metodiku veřejných zakázek – a zároveň patří k nejhlasitějším propagátorům umělé inteligence ve veřejné správě v Česku. Dvakrát po sobě získal titul Osobnost AI v kategorii veřejná správa, stojí u zrodu Platformy pro AI ve veřejné správě a je spoluautorem e-booku Nástroje AI ve veřejné správě. Na Kongresu Právní prostor 2026, který se konal 28.-29. dubna 2026, vystoupil s příspěvkem „Umělá inteligence ve veřejných zakázkách".
Kdy musí management začít řešit úpadek společnosti?
Turbulentní ekonomické prostředí posledních let přináší otázku, kterou si dnes klade stále více podnikatelů i manažerů: Kdy už je situace firmy natolik vážná, že management musí začít řešit hrozící úpadek?
Investování pod dohledem: Jak regulace formuje crowdfunding úvěrů
Rozvoj investičních platforem přináší vedle nových příležitostí i otázky právní odpovědnosti, regulace a ochrany investorů. V tomto rozhovoru jsme se s Lukášem Hartlem, novým CEO a jednatelem platformy CreditShare, bavili o tom, jak fungují klíčové kontrolní mechanismy, kde vznikají rizika a jakou roli hraje dohled při budování důvěry v tento typ investování.



