Mezi přednášejícími byli profesoři, advokáti, soudci, ale i další odborníci, a tak bylo na probíranou problematiku nazíráno z mnoha úhlů pohledu. Hned první den kongresu jsme měli možnost seznámit se s problematikou postoupení pohledávky přímo od tvůrce nového občanského zákoníku, prof. Karla Eliáše. Zajímavý příspěvek měl i František Korbel, který rozebíral prolínání veřejného práva do občanského zákoníku a dokázal na mnoha příkladech, že průsečíky se dají nalézt skutečně na mnoha místech. Rozhodně nejdelším příspěvkem kongresu se mohla pyšnit prof. Irena Pelikánová, která se zaměřila na některé koncepční otázky nové kodifikace. Mezi dalšími zajímavými hosty je třeba zmínit emeritní soudkyni Nejvyššího soudu doc. Ivanu Štenglovou, prvního náměstka ministryně spravedlnosti Roberta Pelikána, profesora Jana Dědiče, osvěžující příspěvek přednesla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. S příspěvky vystoupili, a do diskuze se velice často zapojovali, také Filip Melzer, Petr Tégl a insolvenční soudce NS ČR Zdeněk Krčmář. Do Karlových Varů přijeli i hosté ze zahraničí, prezident KJT profesor Dr. F. Graf von Westphalen a dále například profesoři Ernst Karner, Reinhard Greger, Martin Spitzer a Martin Winner, kteří publikum seznámili s právní úpravou v Německu a Rakousku a provedli rovněž zajímavá srovnání.
Konference se i letos konala za přispění partnerů, kteří se prezentovali přímo v konferenčních prostorách. Mezi již tradiční partnery patří CODEXIS, který představil novinku – komentáře LIBERIS. Nechyběl ani náš právní portál Právní prostor.cz.
Kdo za kongresem stojí?
Kongres i letos pořádala mezinárodní Společnost Karlovarské právnické dny (Karlsbader Juristentage), která v České republice a SRN působí již od roku 1991. Společnost byla založena s cílem vzájemně poznávat a konfrontovat právní systémy sousedících zemí. Ačkoli právní řád České republiky vychází z obdobné tradice a historických kořenů, nelze opomenout jeho značnou deformaci direktivními zásahy a státním plánováním. Společnost pořádá semináře a podílí se na spolueditorské činnosti. Hlavní aktivitou je však pořádání odborné právnické konference, která je příležitostí pro setkání a diskuzi nejen českých a německých, ale také rakouských a slovenských právníků.
Minirozhovor s moderátorem
Michal Vávra, brněnský advokát a usazený evropský advokát ve Vídni, letos moderoval Karlovarské právnické dny již potřetí. O moderátorské křeslo se dělil s Vladimírem Zoufalým, Petrem Břízou, Ondřejem Trubačem a prof. Dr. Westphalenem.
1) Jak hodnotíš letošní KJT z pohledu moderátora?
Konferenci hodnotím jako velmi vydařenou s celou řadou zajímavých příspěvků, podnětů a diskuzí. Nová právní úprava a její výklad je vysoce aktuální a praktické téma, které bylo vhodně doplněno příspěvky zahraničních referentů.
2) Jaké příspěvky tě nejvíce zaujaly?
Líbila se mi většina příspěvků. Z českých příspěvků mne i s ohledem na moji advokátní praxi zaujal příspěvek JUDr. Horáka z NS ČR o úpravě smlouvy o dílo a použitelnosti stávající judikatury na nové případy. Zajímavé byly rovněž příspěvky prof. Dědiče a doc. Štenglové z oblasti úprava korporátního práva dle ZOK. Cenné jsou také vždy příspěvky JUDr. Krčmáře o aktuální judikatuře v oblasti insolventního práva a tentokrát i k vazbě mezi úpravou v ZOK a insolvenčním zákoně. Ze zahraničních příspěvků se mi asi nejvíce líbil příspěvek prof. Gregera o problematice prokazování kauzálního nexu. Nicméně myslím si, že z každého příspěvku bylo možné načerpat cenné a zajímavé informace a každý si našel svého nejoblíbenějšího referenta.
3) Co konkrétně nového jsi se na kongresu dozvěděl?
Na konferenci jsem se dozvěděl řadu zajímavých a poučných informací. Nový pro mne byl např. názor prof. Dědiče, že jednatel společnosti není jejím zákonným, ani smluvním zástupcem, ale zástupcem sui generis a z toho pramenící důsledky.
4) Jak se člověk na moderování dvojjazyčného třídenního kongresu připravuje?
Připravoval jsem se tak, že jsem si přečetl příspěvky, které jsem od organizátorů akce obdržel a které jsem měl moderovat. Přečetl jsem si i další zajímavé příspěvky. Připravil jsem si stručné úvody k těmto příspěvkům a diskusní otázky pro případ, že by nikdo z obecenstva nenašel odvahu. Měl jsem rovněž možnost překládat příspěvky prof. Karnera a prof. Gregera z němčiny do češtiny, takže se dá říci, že jejich příspěvky se mi dostaly nejvíce pod kůži.
Diskuze k článku ()