Veřejnoprávní milostivé léto – zjednodušený právní výklad

Podstatou veřejnoprávního milostivého léta je osvobození fyzických osob od placení veškerých dalších pohledávek přesahující zaplacenou jistinu v exekučním řízení a nákladů exekuce nad zaplacenou částku 750 Kč.

soudní exekutor v Hradci Králové, člen Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR, doktorand na Katedře občanského práva Fakulty právnické ZČU v Plzni
Foto: Shutterstock

Zákon č. 286/2021 Sb., který novelizuje zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti rozšiřuje exekuční právo o řadu nových institutů. Obsahovou náplní tohoto příspěvku je výklad právních aspektů tzv. veřejnoprávního milostivého léta.

Podstatou veřejnoprávního milostivého léta je osvobození fyzických osob od placení veškerých dalších pohledávek přesahující zaplacenou jistinu v exekučním řízení a nákladů exekuce nad zaplacenou částku 750 Kč (zvýšenou o daň z přidané hodnoty). Přijaté úpravě nesvědčí, že neprošla připomínkovým řízením Legislativní radou vlády České republiky a nebylo provedeno hodnocení dopadů regulace (RIA). Je vyloučeno její uplatnění ve výkonu rozhodnutí podle části šesté OSŘ a při daňové a správní exekuci. Nemohou jej využit ani fyzické osoby, které svůj dluh plní formou splátkového kalendáře a není tak nutné vůči nim zahajovat žádné vykonávací řízení.[1]

1. Základní znaky

Právní úprava veřejnoprávního milostivého léta je obsažena v ČÁSTI DRUHÉ Čl. IV bod 25 zákona č. 286/2021, který nabývá účinnosti dne 28. 10. 2021 [ČÁST DEVÁTÁ čl. XII písm. d)].

Prvním předpokladem je, že jej lze uplatňovat pouze v exekučních řízeních, která jsou zahájená nejpozději do 27. 10. 2021. Povinný musí být vždy pouze fyzická osoba. Naopak okruh oprávněných je vymezený taxativně. Posledním zákonným předpokladem je splnění jedné ze dvou alternativ uhrazení jistiny a na nákladech exekuce 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty.

Za předpokladu splnění všech podmínek, vydá exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny a exekuci (částečně) zastaví.

2. Subjekty

První z hypotéz normy veřejnoprávního milostivého léta je vymezena v Čl. IV bod 25 odst. 1 zákona č. 286/2021 Sb. Aplikace je možná pouze v těch řízeních, která byla zahájena před dnem nabytí účinností úpravy veřejnoprávního milostivého léta (tj. 27. 10. 2021), ve kterých je povinným fyzická osoba a oprávněným je některý z taxativně vymezených subjektů uvedeného ustanovení pod písm. a) až n).

Došlo-li před splněním podmínek veřejnoprávního milostivého léta k postoupení pohledávky na subjekt, který není ve výčtu subjektů v Čl. IV bod 25 odst. 1 písm. a) až n) zákona č. 286/2021 Sb., účinky veřejnoprávního milostivého léta na něho nedopadají.

Zákon286/2021 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Čl. IV

Přechodná ustanovení


1. - 24. S účinností od 1.1.2022

25.

(1) Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve kterých je povinným fyzická osoba a oprávněným je
a) Česká republika,
b) územní samosprávný celek, včetně městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy,
c) státní příspěvková organizace,
d) státní fond,
e) veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola,
f) dobrovolný svazek obcí,
g) regionální rada regionu soudržnosti,
h) příspěvková organizace územního samosprávného celku,
i) ústav založený státem nebo územním samosprávným celkem,
j) obecně prospěšná společnost založená státem nebo územním samosprávným celkem,
k) státní podnik nebo národní podnik,
l) zdravotní pojišťovna,
m) Český rozhlas nebo Česká televize, nebo
n) právnická osoba, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (dále jen „veřejnoprávní oprávnění“)
exekutor i bez souhlasu oprávněného a bez návrhu exekuci zastaví, pokud
1. uhradí povinný do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, nebo
2. byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, a takto vymožené plnění není dotčeno právy třetích osob.


Nebyla-li exekuce ještě nařízena, exekutor zastaví exekuční řízení. Je-li exekuce vedena jen pro část jistiny, postupuje se podle ustanovení tohoto bodu přiměřeně a povinný může doplatit pouze nezaplacenou nebo jinak nezaniklou část jistiny vymáhané v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty. Je-li exekuce vedena jen pro vymožení příslušenství vzniklého podle hmotného práva, má se za to, že celá jistina byla vymožena a postupuje se podle ustanovení tohoto bodu přiměřeně. Ustanovení tohoto odstavce se vztahují přiměřeně i na pohledávky veřejnoprávních oprávněných, kteří jsou dalšími oprávněnými, zástavními věřiteli nebo přihlášenými věřiteli v exekučním řízení.

(2) Částka 750 Kč se považuje za paušální výši nákladů exekuce zahrnující odměnu exekutora i jeho hotové výdaje.

(3) Po zaplacení jistiny vymáhané v exekučním řízení a nákladů exekuce ve výši 750 Kč zvýšených o daň z přidané hodnoty, je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, vydá exekutor rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahujících zaplacenou jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, a povinným zaplacenou jistinu vyplatí oprávněnému, dalšímu oprávněnému, věřiteli ze zástavního práva anebo přihlášenému věřiteli podle toho, čí jistinu povinný zaplatil. Vymožené, avšak oprávněnému nevyplacené plnění, se použije na úhradu nezaplacených anebo nezaniklých pohledávek dalších oprávněných, pohledávek zajištěných zástavním právem a pohledávek přihlášených do exekuce podle pravidel pro rozvrh. Není-li jich, vyplatí se vymožené, avšak nevyplacené plnění, povinnému. S rozhodnutím o osvobození od placení spojí exekutor i bez návrhu rozhodnutí o zastavení exekuce v rozsahu zaplacených anebo zaniklých pohledávek, ledaže jsou do exekuce přihlášeny další pohledávky, které postupem podle tohoto odstavce nebo jinak nezanikly a exekuce tak k jejich vymožení trvá. Veškeré dosud vymožené a vyplacené plnění na jakýkoliv nárok, byť by přesahovalo vymáhanou jistinu v exekučním řízení, přísluší tomu, komu již bylo vyplaceno. Vymáhané příslušenství pohledávky, od jehož placení je dlužník osvobozen, zaniká právní mocí usnesení exekutora o osvobození od placení.

(4) Je-li vymáhaných jistin veřejnoprávních oprávněných v postavení oprávněného, dalšího oprávněného, věřitelů ze zástavního práva anebo přihlášených věřitelů v jednom exekučním řízení více, použije se ustanovení odstavce 1 na každou jistinu vymáhanou v exekučním řízení zvlášť s tím, že v případě zaplacení jen některých jistin vymáhaných v exekučním řízení zanikají pouze pohledávky, které jsou příslušenstvím zaplacené jistiny. O osvobození od placení a zastavení exekuce rozhodne exekutor pouze v rozsahu, v němž pohledávky zanikly.

(5) Osvobození podle odstavců 3 a 4 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči povinnému pro tyto pohledávky právo postihu.

(6) Proti rozhodnutí, jímž exekutor přizná povinnému osvobození podle odstavce 3 anebo 4, se může odvolat pouze oprávněný, další oprávněný, věřitel ze zástavního práva a přihlášený věřitel, v případě, že jejich pohledávka na jistině vymáhaná v exekučním řízení vůči povinnému nebyla v exekučním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození povinnému.

(7) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují obdobně i na pohledávky dalších oprávněných, pohledávky zajištěné zástavním právem anebo pohledávky přihlášené do exekučního řízení, jde-li o pohledávky veřejnoprávních oprávněných.

(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 se nevztahují na peněžité tresty nebo jiné majetkové sankce, které byly dlužníku uloženy v trestním řízení pro úmyslný trestný čin, pohledávky na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti a dále pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona a pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví.


Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů

3. Úhrady jistiny a nákladů exekuce

Druhou z hypotéz normy veřejnoprávního milostivého léta obsahuje Čl. IV bod 25 odst. 1 č. 1) a č. 2) zákona č. 286/2021 Sb. Jedná se o dvě alternativy, jejichž společným znakem je uhrazení jistiny vymáhané v exekučním řízení a na nákladech exekuce částky 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty (je-li exekutor plátcem DPH). Každá z nich je vymezena na odlišném temporálním základě.

3.1 Bod č. 1

Podle první alternativy [ČÁST DRUHÁ Čl. IV bod 25 odst. 1 č. 1) zákona č. 286/2021 Sb.] má povinný možnost do tří měsíců od dne nabytí účinnosti veřejnoprávního milostivého léta (tj. do 28. 1. 2022) uhradit nezaplacenou nebo jinak nezaniklou jistinu vymáhanou v exekučním řízení a na nákladech exekuce částky 750 Kč zvýšenou o daň z přidané hodnoty (je-li exekutor plátcem DPH). Její aplikace bude v těch exekučních řízeních, ve kterých k účinnosti této úpravy nebude zcela uhrazená jistina.

Užitou terminologii „uhradí povinný“ nelze vykládat než tak, že povinný provede úhradu nad rámec vymoženého plnění získaného prováděním exekuce způsoby podle § 59 odst. 1 EŘ. Současně nelze než povinnému doporučit, aby plnění provedl s projevením vůle, že hradí v souladu s podmínkami veřejnoprávního milostivého léta. Projevení vůle může povinný učinit ústně do protokolu v sídle exekutorského úřadu nebo písemným podáním za přiměřeného splnění § 42 a násl. OSŘ.

3.2 Bod č. 2

Druhá podmínka [ČÁST DRUHÁ Čl. IV bod 25 odst. 1 č. 2) zákona č. 286/2021 Sb.] se časově vztahuje ke dni nabytí účinnosti úpravy veřejnoprávního milostivého léta. Exekutor i bez souhlasu oprávněného exekuci zastaví, pokud ke dni 28. 10. 2021 byla v exekučním řízení vymožena nejméně celá vymáhaná jistina a 750 Kč zvýšena o daň z přidané hodnoty. Takto vymožené plnění nesmí být dotčené právem třetích osob. Exekutor má nepochybně založenou zjišťovací povinnost, aby exekuční řízení, ve kterých byla podmínka nejpozději ke dni 28. 10. 2021 naplněna, i bez souhlasu oprávněného a bez návrhu, exekuci zastavil. Odlišností od první alternativy je, že exekutor pro účely splnění druhé alternativní podmínky musí zohlednit veškeré získané vymožené plnění všemi způsoby provádění exekuce podle § 59 odst. 1 EŘ.

3.3 Spory při osvobození povinného od placení

Za výkladově sporné považuji při užití normy veřejnoprávního milostivého léta penále ve smyslu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a vymáhání příslušenství vzniklého podle hmotného práva. Dojde-li ke sporné situaci, měl by exekutor povinného poučit o možnosti využití tradičních prostředků procesní ochrany povinného, zejména návrhu na zastavení exekuce, eventuálně společně s návrhem na odklad exekuce. Důvodem zastavení exekuce bude tvrzení povinného, že splnil všechny podmínky veřejnoprávního milostivého léta. Pohled některých praktikujících soudců je ovšem i takový, že exekutor by měl o návrhu povinného na osvobození od placení meritorně rozhodnout s možností odvolání účastníků řízení. K problematice se dne 19. 10. 2021 vyjádřila VZP ČR v tiskové zprávě, kde bylo mimo jiné uvedeno, že VZP se dostalo do paradoxní situace, kdy bude muset apelovat na smluvní exekutory, aby jejich klienti uhradili pouze dluh na pojistném a bylo upuštěno od vymáhání penále. Nemohu však vyloučit budoucí vývoj této problematiky.[7][4][3][2]

4. Rozdělení výtěžku

Pro správnou aplikaci právní úpravy veřejnoprávního milostivého léta je nutné provést tzv. časový test získaného vymoženého plnění včetně zjištění, jakým způsobem bylo vymožené plnění získáno.

Na veškerá vymožená plnění získaná nejpozději ke dni 28. 10. 2021 by se praxe započítávání výtěžku neměla odchylovat od závěrů konstantní judikatury (přednostní započítávání na příslušenství dluhu ke dni plnění), ledaže je započítávání upraveno zvláštním právním předpisem. K předchozímu prohlášení povinného o určení platby nemusí exekutor přihlížet.[6][5]

Druhým časovým obdobím je od 28. 10. 2021 do 31. 12. 2021. Na vymožená plnění získaná prováděním exekuce způsoby podle § 59 odst. 1 EŘ může exekutor aplikovat konstantní judikaturu a zvláštní právní předpisy. Pokud povinný provede plnění nad rámec způsobů provádění exekuce podle § 59 odst. 1 EŘ, musí exekutor postupovat podle dispozice právní normy veřejnoprávního milostivého léta. Výtěžek započte na jistinu a náklady exekuce a následně i bez souhlasu oprávněného a návrhu exekuci zastaví.

V období od 1. 1. 2022, s účinností nového § 265a OSŘ, bude i pro dříve zahájená exekuční řízení platit, že výtěžek se započte nejprve na náklady výkonu rozhodnutí (náklady exekuce), pak na jistinu. Konstantní závěry judikatury budou od 1. 1. 2022 neaplikovatelné z důvodu přijaté nové úpravy. Všechna vymožená plnění získaná po 1. 1. 2022, všemi způsoby provádění exekuce podle § 59 odst. 1 EŘ, ale i plnění získaná nad jejich rámec, musí exekutor započíst podle pravidla § 265a OSŘ.

5. Náklady exekuce

Právní úpravu veřejnoprávního milostivého léta lze částečně vnímat jako speciální úpravou nákladů exekuce v části odměny a hotových výdajů. Nelze však upozadit, že na další nároky exekutora stran nákladů exekuce nedopadá. Stejně tak nedopadá na zákonný režim složených záloh od oprávněného.

Upravuje-li ČÁST DRUHÁ Čl. IV bod 25 odst. 2 zákona č. 286/2021 Sb., že částka 750 Kč se považuje za paušální výši nákladů exekuce zahrnující odměnu i jeho hotové výdaje, je nutné ji v části náhrady hotových výdajů rigidně vykládat jako nárok exekutora na náhrady paušální. Nemůže tak být dotčen nárok exekutora podle § 13 odst. 2 ET. Překročí-li výše hotových výdajů v souvislosti s prováděním exekuce částku 750 Kč (např. náklady za stěhovací služby, skladovné, náklady spojené s provedením elektronické dražby a její propagací atd.), náleží podle mého právního názoru exekutorovi, i v režimu právní úpravy veřejnoprávního milostivého léta, na místo náhrady 750 Kč náhrada hotových výdajů v plné (prokazatelné) výši. Tvrdím, že bez jejich úhrady nejsou z širšího pohledu naplněny podmínky veřejnoprávního milostivého léta. Exekutor ovšem má povinnost tyto hotové náklady prokázat a odůvodnit v příkazu k úhradě nákladů exekuce. Účastník řízení může podat u exekutora proti příkazu k úhradě nákladů exekuce námitky do 8 dnů od doručení. Dotčený není ani nárok exekutora na vzniklé náhrady nákladů (ztráta času a doručení písemnosti). Stejnou optikou je nutné nahlížet i na náhradu nákladů vynaložených za znalecké posudky podle § 13 odst. 7 ET.

Výkladově nejasnou je z hlediska určení nákladů exekuce procesní situace v souvislosti s nepravomocným příkazem k úhradě nákladů exekuce, který byl vydán ještě před účinností veřejnoprávního milostivého léta. Vycházím-li z toho, že v ČÁSTI DRUHÉ Čl. IV bod 25 odst. 3 zákona č. 286/2021 Sb. je toliko upraven právní režim vymoženého a nevyplaceného plnění pro oprávněného, nemohu než konstatovat, že dílčí náklady exekuce určené v příkazu k úhradě nákladů exekuce, který nabude právní moci až po 28. 10. 2021, může exekutor po právní moci příkazu z úschovního účtu převést do svého vlastnictví. Opačný výklad by zakládal retroaktivní působení normy veřejnoprávního milostivého léta.

6. Dosud vymožené a (ne)vyplacené plnění

Problematiku dosud vymoženého a vyplaceného plnění upravuje ČÁST DRUHÁ Čl. IV bod 25 odst. 3 zákona č. 286/2021 Sb. Podle něhož veškeré dosud vymožené a vyplacené plnění na jakýkoliv nárok, byť by přesahovalo vymáhanou jistinu v exekučním řízení, přísluší tomu, komu již bylo vyplaceno.

6.1 Použití nevyplaceného plnění

Úprava dále určuje, jakým způsobem exekutor postupuje v případě vymoženého a nevyplaceného plnění. Podle ČÁSTI DRUHÉ Čl. IV bod 25 odst. 3 zákona č. 286/2021 Sb. se vymožené, avšak oprávněnému nevyplacené plnění se použije na úhradu nezaplacených anebo nezaniklých pohledávek dalších oprávněných, pohledávek zajištěných zástavním právem, a pohledávek přihlášených do exekuce podle pravidel pro rozvrh. Není-li jich, vyplatí se vymožené plnění povinnému.

Ustanovení lze patrně realizovat pouze za předpokladu, že exekutor má ke dni 28. 10. 2021 zaplaceno nejvyšší podání a současně nepřistoupil k rozvrhu rozdělované podstaty.  Nebude-li exekutorovi okruh určených subjektů znám, má podle právní úpravy vymožené, avšak nevyplacené plnění vyplatit povinnému. Nemohu ovšem dojít k jinému závěru, že nebude-li exekutorovi znám okruh subjektů pro použití vymoženého, ale nevyplaceného plnění, není vyloučená zákonná možnost postupu podle § 312 a násl. OSŘ upravující přikázání jiných peněžitých pohledávek.

7. Osvobození od placení

Budou-li naplněny všechny hypotézy normy veřejnoprávního milostivého léta, má exekutor dispozici postupovat podle ČÁSTI DRUHÉ Čl. IV bod 25 odst. 3 zákona č. 286/2021 Sb. Vydá rozhodnutí, jímž povinného, který je fyzickou osobou, osvobodí od placení veškerých dalších vymáhaných pohledávek přesahující zaplacenou jistinu v exekučním řízení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, a povinným zaplacenou jistinu vyplatí oprávněnému, dalšímu oprávněnému, věřiteli ze zástavního práva anebo přihlášenému věřiteli podle toho, čí jistinu povinný zaplatil. S rozhodnutím o osvobození od placení spojí exekutor i bez návrhu rozhodnutí o částečném zastavení exekuce v rozsahu zaplacených anebo zaniklých pohledávek, ledaže jsou do exekuce přihlášeny pohledávky, které postupem podle tohoto odstavce nebo jinak nezanikly a exekuce tak k jejich vymožení trvá.

Lze však předjímat, že se exekutor v řadě případů, před uplatněním dispozice osvobodit povinného a exekuci částečně zastavit, dotáže oprávněného za účelem postavení na jisto některých sporných skutečností (např. splnění podmínky subjektu, zjištění úhrad přímo k rukám oprávněného, zjištění plnění např. z daňové a správní exekuce atd.).

7.1 Zánik vymáhaného příslušenství

Podle ČÁSTI DRUHÉ Čl. IV bod 25 odst. 3 zákona č. 286/2021 Sb. vymáhané příslušenství pohledávky, od jehož placení je dlužník osvobozen (i toho, které není vymáhané exekučně), zaniká právní mocí usnesení exekutora o osvobození od placení. Proti takovému usnesení se připouští odvolání. Jako odvolací důvod je výslovně připuštěno toliko to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození povinnému.

Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měli vůči povinnému pro tyto pohledávky právo postihu. Zákonodárce tak výslovným způsobem vylučuje možnost následných regresů oprávněného vůči vyjmenovaným subjektům.

Autor JUDr. Ing. Martin Štika je soudním exekutorem v Hradci Králové, přidruženým členem Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR a doktorandem na Katedře občanského práva Právnické fakulty ZČU v Plzni.


Zákon č. 280/2009, daňový řád a zákon č. 500/2004, správní řád.[1]

Pravomocně vyměřené penále je exekučním titulem, který má svoji splatnost, vykonatelnost a promlčení (srov. NS 20 Cdo 2428/2011).[2]

Právo na náhradu soudem přiznaných nákladů civilního řízení je, stejně jako smluvní pokuta, právem se samostatným skutkovým základem. O tomto právu totiž soud rozhoduje konstitutivně (srov. NS 20 Cdo 275/2008).[3]

JUDr. M. Kasíková dne 4. 10. 2021 na semináři v Praze pořádaným Exekutorskou komorou České republiky.[4]

Povinný nemůže určit, nač má být plněno při uspokojování pohledávky v exekučním řízení (srov. RC 56/2017, KS v Ústí nad Labem 14 Co 239/2019).[5]

Např. zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.[6]

Dostupné zde. https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/vzp-aktivne-hleda-cesty-jak-zajistit-klientum-oddluzeni-v-ramci-milostiveho-leta.[7]

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články