Jedná se například o zákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech nebo zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML zákon”), na který bude tento článek zaměřen.
Cílem tohoto článku je popsat zásadní dopady na povinné osoby dle AML zákona (dále jen „Povinné osoby“), a to právě v souvislosti s přijetím Zákona o ochraně oznamovatelů.
Zákon o ochraně oznamovatelů přinese pro povinné subjekty, tak jak jsou vymezeny v § 8 odst. 1, řadu nových povinností. Ve stručnosti se bude jednat zejména o zavedení vnitřního oznamovacího systému nebo povinnosti příslušné osoby. Mezi základní povinnosti patří (i) určení příslušné osoby nebo osob k výkonu činnosti, (ii) umožnit podání oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému písemně, ústně, avšak i osobně, (iii) uveřejnit informace o možnosti podání oznámení prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, (iv) označit příslušnou osobu včetně kontaktních údajů, (v) případně zdali povinný subjekt vylučuje příjímání některých oznámení. Povinné subjekty musí rovněž poučit příslušné osoby o právech a povinnostech a sepsat o tomto poučení záznam. Při obdržení oznámení musí povinné subjekty zabezpečit, aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze příslušná osoba. V souvislosti s přijatým oznámením je zde dále povinnost informovat oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení, to vše v zákonných lhůtách. Závěrem musí povinné subjekty přijmout vhodná opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu v návaznosti na podané oznámení. Na to vše se budou muset Povinné osoby zaměřit při implementaci do systému vnitřních zásad.
Vnitřní oznamovací systém
AML zákon již v aktuálním znění zakotvuje v § 21 odst. 6 písm. b) povinnost Povinných osob zavést vnitřní oznamovací systém, který umožňuje zaměstnanci nebo osobě ve srovnatelném postavení, anonymně podat oznámení o porušení tohoto zákona. AML zákon dále stanovuje, že oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením. Povinné osoby již mají nebo by měli mít částečně tyto povinnosti implementované.
Problematiku bude komplexně upravovat nově Zákon o ochraně oznamovatelů, jako obecný právní předpis, s tím, že AML zákon bude vůči němu zákonem speciálním.
Povinná osoba bude muset vedle informací stanovených v § 9 odst. 2. písm. b) bod 1, tj. uveřejnit informaci o způsobu podání prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému nebo Ministerstvu spravedlnosti, doplnit ještě informaci o možnosti podání oznámení Finančnímu analytickému úřadu. Ustanovení § 34a AML zákona se nově doplňuje o odstave 5, který stanoví, že oznámení o porušení povinnosti podle AML zákona nelze podat Ministerstvu spravedlnosti. Dané vyplývá ze skutečnosti, že se zakazuje uveřejnit informace tvořící obsah oznámení podle Zákona o ochraně oznamovatelů, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle AML zákona (zejména oznámení podezřelého obchodu).
Přestože Zákon o ochraně oznamovatelů umožňuje pověřit vedením vnitřního oznamovacího systému třetí osobou, případně pro určité osoby i sdílení (ustanovení § 8 odst. 2), tak Povinné osoby by zde měli zpozornět. Bez ohledu na počet jejich zaměstnanců AML zákon dle názoru autora zakazuje sdílení vnitřního oznamovacího systému třetí osobou a neumožňuje ani outsourcing.
Tato skutečnost vyplývá z povinnosti mlčenlivosti. Sdílení nebo outsourcing vnitřního oznamovacího systému by tak mělo za důsledek, že se o této informaci dozví i třetí osoba (osoba mimo Povinnou osobu) což by bylo v rozporu s povinností sdělovat informace, které jsou nebo mohou být předmětem oznámení podezřelého obchodu třetím osobám.
Anonymní oznámení
Před přijetím Zákona o ochraně oznamovatelů byla diskuse nad otázkou oznámení podaného v anonymním režimu. Zákon o ochraně oznamovatelů explicitně tuto možnost neuvádí. Z ustanovení § 2 odst. 2 Zákona o ochraně oznamovatelů však vyplývá, že oznámení musí mimo jiné obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele. Mezi odbornou veřejností tak panují jak názory, že anonymní podání nemusí povinné subjekty přijmout, tak názory, že povinné subjekty jsou povinny tyto oznámení přijmout. Autor se přiklání k názoru, že povinné subjekty budou muset přijmout i anonymní oznámení, kdy dle jeho názoru se subsidiárně uplatní Zákon o ochraně oznamovatelů, a to nejen pro případy, že by v budoucnu vyšla najevo totožnost oznamovatele.
Pro Povinné osoby je tato otázka však vyřešena. Vnitřní oznamovací systém Povinných osob bude muset nad rámec Zákona o ochraně oznamovatelů zahrnovat i anonymní oznámení.
Přestupky
V Zákoně o ochraně oznamovatelů jsou upraveny nové skutkové podstaty přestupků na úseku ochrany oznamovatelů. Nové přestupky si tak vyžádaly doplňující úpravu mimo jiné i v AML zákoně, který nově bude v § 49a upravovat porušení povinností souvisejících s ochranou oznamovatelů, a to včetně sankcí.
Přestupku se mohou dopustit nejen fyzické osoby podávající vědomě nepravdivé oznámení, avšak i ti, kteří brání jinému v podání oznámení. Mezi další přestupky, kterých se mohou dopustit fyzické osoby budou patřit zejména situace, kdy bude oznamovatel vystaven odvetným opatřením (§ 4 odst. 2 Zákona o ochraně oznamovatelů), nebo situace, kdy bude v rozporu se Zákonem o ochraně oznamovatelů poskytnuta informace, která by mohla zmařit nebo ohrozit účel podávání oznámení (včetně toho anonymního) nebo pokud dojde k poskytnutí informace o totožnosti oznamovatele, nebo osob, které nesmí být vystaveny odvetným opatřením, bez písemného souhlasu oznamovatele (§ 20 odst. 2 Zákona).
Velká odpovědnost dopadá však i na samotné příslušné osoby, které se mohou dopustit svým jednáním též přestupku, za který může být udělena pokuta v nemalé výši.
Přestupku se však může dopustit i Povinná osoba, a to zejména pokud umožní, aby docházelo k odvetným opatřením, neurčí příslušnou osobu, nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení, neuveřejní informace způsobem umožňující dálkový přístup, nezajistí aby se s podanými oznámeními mohla seznámit pouze příslušná osoba nebo aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje dále, nezajistí posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou, nezajistí, aby byl oznamovatel vyrozuměn o přijetí vhodných opatření, nezajistí přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podaná oznámení.
Příslušné osoby nebo pověření zaměstnanci se mohou svým porušením zákona vystavit pokutě až do výše 100.000 Kč.
Povinné osobě v tom nezávažnějším případě může být vyměřena za přestupek pokuta až do výše 1.000.000 Kč.
Jaká bude praxe při vyměřování pokut za přestupky dle Zákona o ochraně oznamovatelů ukáže až samotná praxe. Pro příslušné osoby však toto bude ožehavé téma, a to zejména u Povinných osob, u kterých nebude možné službu outsourcovat.
Závěr
Zákon o ochraně oznamovatelů nabude účinnosti 1. srpna 2023. S ohledem na skutečnost, že přechodné ustanovení se na Povinné osoby dle AML zákona nevztahuje nezbývá pro zavedení vnitřního oznamovacího systému Povinným osobám mnoho času. Přestože by Povinné osoby již měli mít částečně vnitřní oznamovací systém vyřešen, lze jen doporučit situaci nepodcenit a věnovat zvýšenou opatrnost implementaci, jelikož Zákon o ochraně oznamovatelů nedopadá pouze na oblast AML.
S ohledem na skutečnost, že na příslušné osoby jsou kladeny velké nároky, měla by Povinná osoba věnovat pozornost i výběru této osoby. Příslušná osoba by měla být nejen důvěryhodná pro zaměstnance povinné osoby, avšak měla by být i dostatečně erudovaná v dotčené oblasti, jelikož bude odpovědná nejen za nastavení vnitřního oznamovacího systému, avšak i za posouzení důvodnosti oznámení a navržení případných opatření.
Povinným subjektům lze jen doporučit, aby pro příslušné osoby zajistily odborné školení například z řad advokátních kanceláří a rovněž implementovat Zákon o ochraně oznamovatelů do interních předpisů. Takový předpis by měl vymezovat nejen možnosti oznámení včetně povinných náležitostí, avšak i zákonné lhůty, ve kterých musí příslušné osoby reagovat. Dále by bylo vhodné upravit základní práva a povinnosti oznamovatelů, příslušných osob a subjektů.
Zajímavé bude sledovat, zdali Finanční analytický úřad vydá v souvislosti s nabytím účinnosti Zákona o ochraně oznamovatelů metodický pokyn a zdali bude aktualizovat vzor systému vnitřních zásad. Nebo zdali vše ponechá na Ministerstvu spravedlnosti, které by mělo provádět osvětu tzv. whistleblowingu prostřednictvím školení a přednášek.
Diskuze k článku ()