JUDr. Ondřej Hula působí od února 2020 na pozici státního zástupce při Okresním státním zastupitelství v Kladně. Mezi jeho specializace patří všeobecná majetková trestná činnost, finanční a kybernetická trestná činnost, trestné činy spáchané z rasové, národnostní nebo jiné nenávistné pohnutky, extremismus a zčásti též mravnostní a násilná trestná činnost. Jak se dívá rodák z moravského Ryžoviště na dohody o vině a trestu? A co si myslí o řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu?
Přivítal jste novelu trestního řádu z října 2020, která zavedla mj. institut prohlášení viny a rozšířila možnost užívání dohod o vině a trestu? Jak se stavíte k návrhům obhajoby na uzavření dohody o vině a trestu?
V dnešní době je každý státní zástupce povinen reagovat na návrh obhajoby týkající se možných odklonů, do nichž patří rovněž dohoda o vině a trestu. Ke zlepšení komunikace mezi obhajobou a státním zástupcem přispělo memorandum o součinnosti uzavřené mezi Českou advokátní komorou a Nejvyšším státním zastupitelstvím. Pokud jde o mou praxi, od účinnosti novely zákona č. 333/2020 Sb. jsem doposud uzavřel jednu dohodu o vině a trestu. Obecně však lze říci, že dohody o vině a trestu v přípravném řízení jsou dobrým institutem, jenž umožňuje věc vyřídit v krátkém časovém intervalu. Na druhou stranu je třeba zmínit, že ne všechna státní zastupitelství disponují reprezentativními prostory pro sjednávání dohod, zvláště za situace, kdy je ve věci mnoho poškozených. Státní zástupce je totiž povinen dát rovněž prostor k vyjádření poškozených. Dále při sjednávání tohoto druhu odklonu osobně poučí obviněného o následcích zvoleného postupu a na obviněného by měl také působit preventivně, tedy vytknout mu jeho protiprávní jednání, aby se mu do budoucna vyvaroval.
Jak hodnotíte to, že od novely trestního řádu musíte jako státní zástupce v obžalobě navrhovat druh a výměru trestu?
Určitě tuto změnu vítám, jedná se o prvek transparentnosti. Souhlasím s tím, že státní zástupce by měl dát najevo, co od soudu žádá, resp. jaký trest požaduje uložit. Na druhou stranu se v rámci hlavního líčení může udát spousta okolností, které mohou s trestem pohnout. Například se mohou objevit nové polehčující okolnosti, které nebyly při vypracování konečného rozhodnutí v přípravném řízení známy. Lze uvést prohlášení viny anebo označení nesporných skutečností. Konečný návrh trestu však může ovlivnit i jiné rozhodnutí, k němuž by byl dán vztah souhrnnosti, anebo by se na pachatele hledělo jako na recidivistu.
Přihlížíte při navrhování trestů i k dřívějším odsouzením obviněného, která byla již zahlazena, k podmíněným odsouzením, u kterých již došlo k osvědčení se ve zkušební době, příp. k jednáním, ohledně nichž došlo k podmíněnému zastavení trestního stíhání?
Při hodnocení osoby obviněného se vychází nejen z odsouzení, ke kterým lze přihlížet, ale dle judikatury vyšších soudů i k těm, které již byly zahlazeny nebo osvědčeny. Nejedná se o recidivu, nýbrž o okolnost, že pachatel byl již v minulosti soudně projednáván a lze tak dovodit jeho sklony k páchání trestné činnosti, resp. k tomu, že nevede řádný život. V této souvislosti je nutno přizpůsobit i návrhy trestů. Tak například pokud byl pachatel v minulosti odsouzen pro spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 274 odst. 1 tr. zákoníku, načež pro výkon alternativních trestů se na něj hledí, jakoby nebyl odsouzen, v příštím trestním řízení by mu neměly být navrhovány stejné tresty, jelikož se evidentně minuly účinkem. Jinými slovy předchozí zahlazené odsouzení nelze zohlednit do výměry trestu, avšak spíše co do jeho druhu. Jinak je tomu pochopitelně u klasických odklonů, u nichž nedošlo k rozhodnutí o vině a trestu, např. u podmíněného zastavení trestního stíhání.
Jak se obecně stavíte k odklonům v trestním řízení a které používáte nejčastěji?
V současné době lze spatřovat trend rozhodovat trestní věci odklonem stále častěji. Nejčastějším odklonem je podmíněné zastavení trestního stíhání a jemu korespondující podmíněné odložení návrhu na potrestání ve zkráceném přípravném řízení. Tato rozhodnutí jsou velmi rychlá, neboť nejsou spojena s žádným formálním jednáním s poškozeným či obviněným. Ostatně jedná se o rozhodnutí mezitímní, jimiž je dáno důrazně najevo, že za příští protiprávní jednání může následovat citelný trest. Dle mého názoru by mohli státní zástupci více využívat druhého odstavce § 307 tr. řádu, tj. složení peněžité částky na pomoc obětem trestné činnosti či závazku zdržet se během zkušební doby určité činnosti související s trestnou činností.
V poslední době je rovněž vyvíjen jistý tlak ze strany zákonodárce, aby se strany trestního řízení dohodly a věc byla vyřízena návrhem na schválení dohody o vině a trestu. Na Okresním státním zastupitelství v Kladně jich byla uzavřena celá řada.
Jak se díváte na praktický problém u přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky, kdy v případě uložení trestu zákazu řízení motorových vozidel může pachatel žádat po uplynutí poloviny výkonu trestu o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu a do doby výkonu trestu se započítává i předchozí doba zadržení řidičského průkazu, zatímco v případě přijetí závazku ke zdržení se řízení motorových vozidel dle § 307 odst. 2 tr. řádu pachatel nemá nárok na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu po výkonu jeho poloviny? Neodrazuje to obviněné od snahy k podmíněnému zastavení trestního stíhání?
Je to zcela jistě problematické. U závazku zdržet se řízení motorových vozidel dle § 307 odst. 2 tr. řádu skutečně nelze podmíněně upustit od výkonu zbytku takového závazku. Je však třeba uvést, že pokud státní zástupce uvažuje o tomto odklonu, pak tuto skutečnost zohledňuje v délce zkušební doby. Závazek zdržení se řízení totiž zpravidla stanoví nižší nežli trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, který by byl navržen v klasickém trestním řízení. Pokud se nepletu, v brzké době nabude účinnosti další z řady novel trestního řádu, která dává možnost orgánům činným v trestním řízení upustit od poloviny doby, po níž se měl obviněný zdržet určité činnosti, což doposud nebylo možné. Obecně však odklon u přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky užívám velice zřídka, neboť se z mého pohledu jedná o velmi nebezpečné jednání.
Vymyká se složení kriminality ve Vašem okresu, tj. v Kladně, nějak průměrnému složení kriminality v rámci České republiky?
Každý soudní okres je specifický skladbou obyvatel. Složení kriminality záleží zejména na velikosti obcí a měst v okrese, ekonomických faktorech a aspektech sociálních. Kladno je mimo hokej známo tím, že se v minulosti na jeho území těžilo černé uhlí. Fungovala zde významná železárna Poldi. Kladno bývalo proto typickou baštou dělnických hnutí v protikladu k Praze. A právě tyto historické souvislosti ovlivňují složení zdejšího obyvatelstva a tím pádem i kriminalitu, kterou s kolegy řešíme. Nedokážu však přesně vymezit převažující trestnou činnost, jelikož nemám k dispozici data související s trestnou činností na území Kladenska. Zcela jistě převládá drobná majetková trestná činnost, trestná činnost v dopravě, ale poměrně častá je i závažná násilná trestná činnost. Objevují se i různé druhy organizované trestné činnosti.
Jak nahlížíte na kumulaci podmíněných trestů odnětí svobody a jejich následné hromadné přeměňování na trest nepodmíněný?
Jedná se bohužel o častý jev, jenž není dle mého názoru správný. Pokud je pachatel za první trestný čin odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody a tento trest na něj nezapůsobí, pak by za spáchání dalšího trestného činu neměl být ukládán trest totožný. Z naší strany bývá podáván zpravidla řádný opravný prostředek, leč ne vždy je úspěšný. Takové rozhodnutí je přitom v konečném důsledku nepříznivé pro pachatele, protože se mu trest odnětí svobody i za nikoliv závažnou trestnou činnost může nakumulovat do několika let. Jsem zastáncem kratších nepodmíněných trestů, neboť mohou mít významný vliv na resocializaci pachatelů drobnější trestné činnosti.
V okrese Vašeho státního zastupitelství se nachází věznice Vinařice, předpokládám tedy, že se zabýváte i agendou podmíněného propuštění. Jak pečlivě soud zkoumá podmínky pro resocializaci pachatele, jako je práce, bydlení, úhrada dluhů, náhrada škody apod.?
Vinařice je jedna z největších věznic v ČR. Agenda podmíněného propuštění je na Okresním soudě v Kladně na programu každý pátek. Pro vyhovění žádosti o podmíněné propuštění je potřeba naplnit tři podmínky: zaprvé podmínku časovou, ta problém nečiní, zadruhé prokázání polepšení ve výkonu trestu odnětí svobody (kázeňské odměny a tresty), a zatřetí možnost resocializace pachatele.
Na Okresním soudě v Kladně se všichni soudci snaží osvětlit podmínky pro resocializaci pachatele velmi podrobně. Tedy zkoumají, zda má odsouzený zajištěno zázemí, do něhož by se v případě podmíněného propuštění vracel, zda disponuje bydlením, zda má práci a zda nahradil či může nahradit způsobenou škodu. V této souvislosti je velmi důležitým hlediskem sebereflexe, tedy zjištění, kde pachatel spatřuje své pochybení a zda zaujal kritický náhled na vedení předešlého života (často zapříčiněný užíváním návykových látek).
Problematické je, že ve Vinařicích je odsouzených nespočet, přičemž časová dotace pro každé jedno řízení je tak nízká, že některé podmínky, které čekají odsouzené na svobodě, nejsou důsledně rozvedeny a přezkoumány. Podstatná část dokazování probíhá na základě výslechu odsouzeného a jím doložených listin, avšak jejich obsah není vždy ověřen u třetích osob (např. obsah pracovní smlouvy u zaměstnavatele).
Jak se stavíte k výkladu „hrozby velmi vysokého trestu“ jakožto důvodu pro útěkovou vazbu dle § 67 písm. a) tr. řádu, který dle Ústavního soudu představuje zhruba 8 let odnětí svobody? Navrhujete automaticky útěkovou vazbu, když se jedná např. o trestný čin loupeže, kde trestní sazba činí 2 až 10 let?
V prvním stupni se u okresního soudu z nejzávažnějších trestných činů projednávají hlavně loupeže, znásilnění či závažné trestné činy v majetkové oblasti. Trest odnětí svobody v délce osmi let se na okresním soudě ukládá ve velice výjimečných případech, zpravidla nebezpečným recidivistům. Spíše je u obviněných z hlediska vazebního důvodu podle § 67 písm. a) tr. řádu zkoumáno, zda mají stálé bydliště a nehrozí tak jejich špatná dosažitelnost. Nejčastějším typem vazebních důvodů je důvod upravený v § 67 písm. c) tr. řádu, tedy hrozba, že pachatel bude v páchání trestné činnosti pokračovat, anebo dokoná trestný čin, o nějž se pokusil či jej připravoval anebo jím hrozil. Útěková vazba se pak objevuje nejčastěji v kombinaci s vazbou předstižnou.
Jak vypadá v praxi přezkum dalšího trvání vazby ze strany státního zastupitelství? Jaké jsou možnosti obhajoby v tomto směru?
Vazební spisy jsou pro mě prioritou. Při každé prověrce spisu, alespoň jednou za měsíc, musí státní zástupce vazební důvody přezkoumat. Obzvláště přísně se pak hlídá koluzní vazba, která se váže ke konkrétním svědkům nebo konkrétním spoluobviněným. Po jejich výpovědi tento vazební důvod odpadá, takže bezprostředně potom by měl státní zástupce rozhodnout o propuštění z vazby nebo o zúžení důvodů vazby. Pokud byl obviněný vzat do útěkové vazby kvůli absenci jeho stálého bydliště a riziku jeho nedosažitelnosti, může obhajoba jistě vznést důkazní návrh, jímž prokáže, že obviněný má stálé zázemí v rodině, ať již cestou úředního záznamu o podaném vysvětlení, pomocí písemného prohlášení nebo v rámci výslechu obviněného při vazebním zasedání.
Jak se stavíte k časté situaci z praxe, kdy jsou svědci vyslechnuti před zahájením trestního stíhání na úřední záznam o podaném vysvětlení dle § 158 odst. 6 tr. řádu, následně po zahájení trestního stíhání obhajoba vznese návrh na výslech tohoto svědka na protokol o výslechu za účasti obhajoby, avšak policejní orgán tento návrh zamítne s odkazem na § 164 odst. 4 tr. řádu, tedy s odůvodněním, že obhajoba má možnost vyslechnout svědka v hlavním líčení? Nejde o zkrácení práva na obhajobu? Konzultuje s Vámi policejní orgán tento postup?
Policejní orgán s námi řadu věcí konzultuje. Pochopitelně nikoli ve všech případech, které dozorujeme. Jestliže obhajoba učiní návrh na výslech určitého svědka v rámci vyšetřování, policejní orgán samostatně zhodnotí, zda je danou osobu třeba slyšet, anebo postup projedná s dozorujícím státním zástupcem. Vždy záleží na každém konkrétním případě. Kupříkladu u drogové činnosti jsou svědci vždy v přípravném řízení vyslýcháni na protokol o výslechu. Pokud však proti sobě stojí výpověď obviněného, poškozeného a dalších svědků, jejichž výpověď, resp. podané vysvětlení, koresponduje s tvrzeními poškozeného, a obviněný s poškozeným nemají žádný vztah, není podle mě potřeba vyslýchat svědky na protokol. Naopak, jestliže je osoba vyslechnuta na úřední záznam dle § 158 odst. 6 tr. řádu nedůsledně, např. nikoliv ke všem znakům skutkové podstaty, pak státní zástupce na takové návrhy na doplnění dokazování reaguje a zpravidla se pak provádí výslech svědka na protokol.
Co říkáte na občasnou praxi policejního orgánu, kdy tento provádí výslechy svědků na úřední záznam o podaném vysvětlení dle § 158 odst. 6 tr. řádu i po zahájení trestního stíhání, a to i ve standardním či rozšířeném vyšetřování?
Zákon v tomto směru mlčí, nedomnívám se, že to je a priori nesprávný způsob. Naopak je to legitimní postup v případě, že policejní orgán pouze prověřuje, zda vůbec daná osoba přinese svou výpovědí světlo do projednávané věci. Vše záleží na konkrétních okolnostech každého případu. Jestliže by šlo o svědka, u něhož jsou dány pochybnosti o budoucí hodnověrnosti, vyžadoval bych jeho výslech na protokol již v přípravném řízení. V každém případě má obhajoba vždy možnost slyšet daného svědka při hlavním líčení, které je těžištěm dokazování.
Pokud státní zástupce provádí výslech obviněného za účelem posouzení, zda mu přiznat status spolupracujícího obviněného dle § 178a tr. řádu, měl by současně připustit, aby mu obhájci jeho spoluobviněných mohli klást ihned po výslechu dotazy k objasnění rozporů? Nebo je legitimní, když státní zástupce odkáže obhajobu na další výslech, který proběhne před policejním orgánem?
Domnívám se, že standardním postupem je provedení transparentního výslechu, tedy nejen výslech ze strany státního zástupce, ale i možnost kladení dotazů ze strany obhajoby, nejedná-li se o sugestivní nebo kapciózní otázky. Jedině takto budou zachována práva obhajoby a tím i budoucí použitelnost předmětného výslechu.
Diskuze k článku ()