Nejvyšší správní soud k volbám prezidenta

Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího správního soudu

Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud

Kromě stížností týkajících se prezidentské volby dnes volební senát musel rozhodnout o jediné volební stížnosti ve věci doplňovacích voleb do Senátu v obvodu Trutnov, protože dnes uplyne dvacetidenní lhůta pro rozhodnutí.

Volební senát stížnost jedné z kandidátek v senátních volbách, dr. Terezie Holovské, zamítl, nic tak nebrání mandátovému a imunitnímu výboru Senátu, aby ověřil mandát zvolenému senátoru za trutnovský obvod Ing. Janu Sobotkovi. Dr. Holovská vznesla celou řadu námitek, některé soudci odmítli jako zjevně neopodstatněné.

Z těch závažnějších lze zmínit, že volební senát souhlasil s navrhovatelkou, že byl porušen zákon v tom, že číslo 9, pod kterým kandidovala, nebylo určeno, jak zákon žádá, losem, nýbrž jí bylo přiděleno Městským úřadem v Trutnově až poté, co byla zaregistrována na základě rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové. Ostatně sám Městský úřad v Trutnově toto své pochybení uznal a omluvil se za něj. Nejvyšší správní soud však neshledal, že by toto porušení zákona hrubě ovlivnilo výsledek volby.

Stejně tak volební senát neshledal, že by výsledek senátní volby na Trutnovsku byl hrubě ovlivněn tím, že voliči hlasovali v jedné úřední obálce použité pro souběžně konanou volbu prezidenta republiky a do Senátu. Poznamenal však, že ona mimořádná opatření Státní volební komise a jednotlivých okrskových volebních komisí z důvodu hlasování v jedné úřední obálce, svědčí o tom, že to je metoda značně riziková z hlediska možného zneužití, příp. zatemnění výsledku volby, doporučil proto Ministerstvu vnitra a zákonodárci, aby tento způsob volby, jednou úřední obálkou, napříště přehodnotili.

Pokud jde o volební stížnosti týkající se prezidentských voleb, žádné z nich volební senát dnes nevyhověl. Některé odmítl z formálních procesních důvodů (opožděnost, neodstraněné vady návrhu atp.), podstatné však je, že se senát začal zabývat i kvalifikovanými volebními stížnostmi, v nichž bylo namítáno porušení pravidel volební kampaně (její čestnosti a poctivosti) a pravidel financování volební kampaně ze strany vítězného kandidáta Ing. Miloše Zemana.

I tyto dnes soudci zamítli. Jednou z nich je volební stížnost sp. zn. Vol 16/2018, advokáta dr. Zdeňka Koschina a dalších, kterou se senát zabýval jako pilotním rozhodnutím pro posouzení dalších stížností, s obdobnými námitkami.

V prvé řadě jsme museli konstatovat, že v loňském roce došlo ke změně právní úpravy. Zatímco dosud volební zákon vyžadoval pro vyhovění stížnosti, že zjištěná nezákonnost mohla ovlivnit výsledek volby, nyní zákon vyžaduje, aby bylo prokázáno, že skutečně volby hrubě ovlivnila. Jinak řečeno, dosud stačilo zjištění pravděpodobnosti ovlivnění výsledku volby, nyní zákon vyžaduje jistotu, nebo pravděpodobnost hraničící s jistotou, že došlo k ovlivnění výsledku volby. To je změna, kterou jsme museli vzít v úvahu,“ uvedl předseda volebního senátu Tomáš Langášek.

Senát se pak zabýval částí kampaně vítězného kandidáta týkající se tématu migrace, zejména oním rozšířeným billboardem a heslem „Stop imigrantům a Drahošovi, tato země je naše, volte Zemana“. Soudci konstatovali, že jde o slogan povrchní, obsahově prázdný a zavádějící, nicméně nevybočující z pravidel kampaně. Migrační politika je v současné době jedním ze zásadních společenských témat, a kandidátům na prezidenta republiky nelze vyčítat, že v rámci volební kampaně prezentovali i své názory na tuto problematiku. I když volební senát souhlasil s navrhovateli, že vykreslení konkurenta, Jiřího Drahoše, jako nekritického podporovatele imigrace bylo nepřesné, zavádějící, a chcete-li nepravdivé, nelze současně popřít, že se oba kandidáti v přístupu k řešení tohoto problému lišili a že Jiří Drahoš měl v kampani prostor na tato tvrzení reagovat.

Volební senát k tomu poznamenal, že „Hypotéza, že mnozí voliči takto vyvolané emoci podlehli a že jen proto se rozhodli hlasovat pro vítězného kandidáta, je spekulativní a především v soudním řízení, nutně postaveném na faktech, nikoli dojmech, neuchopitelná. Koneckonců, volič se přece může rozhodnout jakkoliv. Až do poslední chvíle při své tajné volbě může uplatnit jakákoliv rozhodovací kritéria, včetně kritérií politicky zcela irelevantních, nebo dokonce nahodilých či žádných. Nezpovídá se nikomu, jen svému svědomí.“.

Pokud jde o námitky týkající se financování volební kampaně Miloše Zemana, Nejvyšší správní soud konstatoval, že navrhovatelé ani v tomto bodě neprokázali, jak pochybnosti o jejím financování hrubě ovlivnily výsledek volby.

Nejvyšší správní soud na závěr musel konstatovat, že pro navrhovatele i pro volební soud je obtížné splnit zákonný požadavek a prokázat, že výsledek volby byl opravdu hrubě ovlivněn porušením pravidel vedení volební kampaně a jejího financování. 

„Je třeba si však uvědomit, že to je zejména proto, že do voličovy hlavy nikdo nevidí. Volba je tajná, volič se může rozhodnout jakkoli. A pokud nemá nikdo, ani soud, možnost zjistit, jak který volič hlasoval, nemůže ani ověřovat, proč tak hlasoval. Za takové situace je třeba respektovat svobodný výkon volebního práva každým z voličů“, dodal Langášek

Jiný přístup by ve svých důsledcích vedl k tomu, že by výsledek volby neurčovali voliči, nýbrž soudci. Samozřejmě stále platí, že volební soud může volby zrušit, avšak výjimečně, při rozsáhlém a závažném porušení zákona, které vedlo prokazatelně k hrubému ovlivnění výsledku volby. Jinak je nutné se s rozhodnutím voličů smířit.

volby

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články