Podle rozsudku krajského soudu v Praze sp. zn. 46 A 20/2014, publikovaného ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslem R 3442/2016, obsah námitek přednesených při ústním jednání je určen skutečným obsahem ústního přednesu a nikoliv obsahem písemného záznamu v protokolu.
V dané věci šlo o otázku, zda byly konkrétní námitky ve stavebním řízení při ústím jednání uplatněny dostatečně určitě. Žalobkyně měla k dispozici zvukovou nahrávku ústního jednání dokládající přesně, jak byly námitky formulovány. Nejvyšší správní soud potvrdil, že taková nahrávka je jako důkaz přípustná, jelikož zákon nezakazuje účastníku správního řízení pořídit si zvukový záznam průběhu ústního jednání. Na tom nic nemění ani skutečnost, že tato nahrávka byla pořízena skrytě.
Písemný záznam protokolu lze tedy vyvrátit i skrytě pořízenou zvukovou nahrávkou.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()