V dané věci byl jako jediný důvod pro povolení obnovy řízení uveden nový právní výklad obsažený v rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 22. 10. 2010, ve věci C-438/09, Dankowski, který se týkal výkladu ustanovení § 73 odst. 1 ZDPH. Z rozsudku Dankowski vyplývalo, že vnitrostátní předpisy nemají vylučovat nárok na odpočet DPH zaplacené osobou povinnou k jiné dani, pokud není pro účely DPH registrována. Přitom stěžovateli byla doměřena daň za zdaňovací období 9/2006 až 12/2008 ve výši přesahující milion korun z toho důvodu, že finanční úřad neuznal odpočet daně na základě daňových dokladů od dodavatele, který nebyl v době uskutečnění zdanitelných plnění registrován jako plátce DPH.
Obnova řízení se povoluje tehdy, jestliže vyšly na jevo nové skutečnosti nebo důkazy. Přitom podle judikatury Nejvyššího soudu, vyjádřené např. v rozhodnutí sp. zn. 7 Afs 90/2013, je na soudní rozsudky třeba nahlížet nikoliv jako na důkazy (okolnosti osvětlující skutkový stav věci) či nové skutečnosti představující důvod pro povolení obnovy řízení, ale jako na rozhodnutí, jež obsahují úvahy a názory toho kterého soudu na skutkový děj v jimi posuzovaných věcech. Jedná se tedy výlučně o posouzení právní otázky, a to nemůže založit důvod pro povolení obnovy řízení.
Argument, že tuto logiku lze vztáhnout pouze na rozhodování vnitrostátních soudů a nikoliv již na rozhodnutí Evropského soudního dvora Nejvyšší správní soud odmítnul.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()