V případech soudního zrušení rozhodnutí o odvolání z veřejné funkce je podle soudu třeba účinky zrušení vykládat tak, že ten, kdo byl z funkce nezákonně odvolán, v ní musí okamžikem zrušení svého odvolání takříkajíc "obživnout", a to v plném rozsahu. Později jmenovaná osoba musí v rovině výkonu dané funkce ustoupit osobě dříve jmenované a nezákonně z funkce odvolané. Děje se tak na základě obnovy řízení o jejím jmenování, přičemž důvodem této obnovy je podle § 100 odst. 1 písm. b) správního řádu zrušení rozhodnutí o odvolání předchůdce. Je přitom třeba vycházet z toho, že rozhodnutí o odvolání předchůdce je podkladem rozhodnutí o jmenování následníka.
Jako obiter dictum Nejvyšší správní soud uvádí, že následník takto funkce zbavený má zásadně (za předpokladu své dobré víry ve vztahu ke jmenování do funkce) právo na širokou míru satisfakce za to, že v důsledku nezákonného jednání veřejné moci byl svého práva na nerušený výkon funkce zbaven. Je na veřejné moci, aby se o patřičnou satisfakci postarala nejen v rovině finanční, ale pokud možno případně i jiné (funkční, kariérní apod.)
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()