Bránění shromáždění policií

Bylo řádně ohlášeno shromáždění, avšak v ohlášené době bylo ohlášené místo (náměstí) uzavřeno dopravními značkami a policie neumožnila účastníkům vstup. Jak se proti tomu mohli účastníci bránit? K uzavírce náměstí došlo opatřením obecné povahy stanovící přechodnou úpravu provozu na pozemních komunik

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Ústavní soud, daňový balíček
Foto: Fotolia

Bylo řádně ohlášeno shromáždění, avšak v ohlášené době bylo ohlášené místo (náměstí) uzavřeno dopravními značkami a policie neumožnila účastníkům vstup. Jak se proti tomu mohli účastníci bránit? K uzavírce náměstí došlo opatřením obecné povahy stanovící přechodnou úpravu provozu na pozemních komunikacích z důvodu probíhající mezinárodní návštěvy v souvislosti s níž bylo (protestní) shromáždění ohlášeno. Účastníci shromáždění se pokusili na soud obrátit se žalobou proti nezákonnému zásahu, kterou opakovaně rozhodoval Nejvyšší správní soud ve věci sp. zn. 3 As 121/2017.

V dané věci již městský soud shledal, že výkon shromažďovacího práva občanů byl místně omezen podle zákona o pozemních komunikacích, a to s ohledem na bezpečnost státu. Podle rozhodnutí městského soudu bylo toto omezení přiměřené a dodal, že Česká republika nese zodpovědnost za osoby požívající mezinárodní ochrany nacházející se na jejím území.

Další řízení u vyšších instancí se pak točilo kolem otázky, zda se žalobci mohli proti takovému postupu soudně vůbec bránit. Podle posledního (únorového) rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v této věci je možné, aby se účastníci shromáždění soudně bránili přímo proti rozhodnutí o povolení uzavírky, a to přesto, že nemohli být účastníky řízení.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články