Plošné uzavření středních škol je nezákonné

Vedle rozhodnutí o nezákonnosti uzavření mateřských a základních škol soud judikoval též nezákonnost uzavření středních škol

Foto: Fotolia

Nejvyšší správní soud na návrh žákyně střední školy vyslovil, že mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. 5. 2021, čj. MZDR 14600/2021-10/MIN/KAN, bylo v části čl. I bodu 3 v rozporu se zákonem. V této části opatření plošně omezovalo provoz středních a vyšších odborných škol a konzervatoří tak, že zakazovalo osobní přítomnost žáků a studentů na vzdělávání s nečetnými výjimkami.

Toto mimořádné opatření bylo vydáno na základě zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (tzv. pandemický zákon) a bylo účinné pouze jeden týden, a to od 17. 5. 2021 do 23. 5. 2021. S účinnosti ode dne 24. 5. 2021 totiž bylo zrušeno novým obsahově obdobným opatřením. Z tohoto důvodu jej Nejvyšší správní soud již nemohl zrušit. Mohl pouze vyslovit jeho nezákonnost. Nejvyšší správní soud shledal nezákonnost mimořádného opatření v rozsahu čl. I bodu 3 v tom, že Ministerstvo zdravotnictví dostatečně neodůvodnilo nezbytnost takto intenzivního plošného omezení.

Pandemický zákon dopadá pouze na omezení výuky nebo jiného provozu vysokých škol. Střední školy, stejně jako základní nebo mateřské školy, pak mohou být omezeny jen mimořádnými opatřeními vydanými podle § 69 odst. 1 písm. b) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Ten je ovšem ze své povahy určen spíše k časově a místně omezeným protiepidemickým opatřením podmíněným zvýšeným podezřením na výskyt nákazy u konkrétního okruhu osob (ohnisko nákazy), nikoliv zcela plošným opatřením. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud již dříve (viz tisková zpráva zde).

Soud připustil, že v extrémních případech by bylo možné považovat za ohnisko nákazy celou Českou republiku a za podezřelého v zásadě kohokoliv na jejím území. Tento závěr by však musel odpůrce tvrdit a řádně odůvodnit. Předseda osmého senátu Nejvyššího správního soudu Michal Mazanec, který se věcí zabýval, k této věci uvedl: „V odůvodnění opatření je však k epidemické situaci v době vydání opatření pouze lakonicky bez bližšího upřesnění hovořeno o vysokých číslech nakažených a hospitalizovaných osob. Takové odůvodnění je samo o sobě těžko akceptovatelné, pokud navíc v dané době počty nakažených výrazně klesaly…Navíc se v opatření hovoří i o výrazném zlepšení epidemické situace na území 7 krajů, ve kterých v důsledku toho byla v plném rozsahu obnovena prezenční výuka na základních školách. V takové situaci je však třeba trvat na tom, aby odpůrce jasně odůvodnil, proč je i přesto celá ČR ohniskem nákazy ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví a odpůrce tak v souladu s jeho § 69 odst. 1 písm. b) může regulovat i provoz středních škol na území celé ČR.

Nejvyšší správní soud odmítl, že by odpůrce mohl vydávat plošná opatření dle § 69 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví z preventivních důvodů a poté z nich činit výjimky. „Nejvyšší správní soud si je vědom závažnosti epidemické situace a toho, že virus zákon ani rozhodnutí soudu neposlouchá, ale nemůže připustit, aby se v demokratickém právním státě stal ministr zdravotnictví (byť s dobrými úmysly) dokonce bez vyhlášení nouzového stavu osobou obdobnou římskému diktátorovi s rozsáhlou možností regulovat lidské chování, která nemá oporu v právu.


Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího správního soudu

Celý text rozhodnutí sp. zn. 8 Ao 16/2021

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články