Opatření obecné povahy stanovící záplavové území musí stanovit, do jaké vzdálenosti od koryta konkrétního vodního toku by měla povodeň určité intenzity dosáhnout, resp. kterých konkrétních nemovitostí se týká. Absence takové informace o rozsahu záplavového území znemožňuje i jeho soudní přezkum, říká Městský soud v Praze v rozsudku č. j. 8 A 27/2025-94, kterým zrušil část opatření obecné povahy Magistrátu hl. m. Prahy.
Zajímavostí daného případu bylo, že v oblasti bylo nedávno vydáno územní rozhodnutí, kterým byl povolen záměr výstavby 13 rodinných domů. Soud se tedy zabýval rozporem mezi opatřením a rozhodnutím a konstatoval, že vymezení záplavového území vychází z objektivně existujících důvodů (konkrétních přírodních podmínek, jež jsou objektivně zjištěny a doloženy), nikoliv z uvážení správního orgánu, např. o jiném využití území. Smyslem protipovodňových opatření je i ochrana soukromých zájmů, jako je majetek a zdraví osob, které by byly v případě povodně ohroženy. Proti tomu nelze argumentovat tím, že zde bylo úředně deklarováno či konstituováno oprávnění k výstavbě.
Opatření obecné povahy však u soudu narazilo ve stanovení záplavového území toku Slatinský potok: „Celá délka drobného vodního toku od pramene v k.ú. Hostivař, pokračující přes k.ú. Strašnice, Záběhlice a Michle, kde se v ř. km 6,767 zprava vlévá do Botiče“. Soud zdůrazňuje, že je záplavová území a jejich aktivní zóny třeba konkretizovat nejen uvedením konkrétního úseku, ale také co do šíře. Přitom zde šíře záplavové zóny nevyplývala ani z dostupných podkladů. Z tohoto důvodu soud opatření v napadené části zrušil jako nepřezkoumatelné, neboť nebylo možné určit, zda bylo záplavové území správně stanoveno.
Diskuze k článku ()