Vážné důvody pro nedostavení se na úřad práce
Rozsudkem sp. zn. 4 Ads 109/2013 se Nejvyšší správní soud zastal ženy, která byla vyřazena z evidence Úřadu práce z důvodu maření součinnosti s úřadem práce. Toho se měla dotyčná dopustit tím, že přibližně 10 min před dohodnutou schůzkou volal na úřad její známý, že nemůže nastartovat auto a chce "přeobjednat" na další den...
Úřad práce argumentoval především tím, že nenastartování naftového motoru je v prosinci rozumně předvídatelná překážka, na kterou měla být dotyčná připravena, a tudíž nepředstavuje vážný důvod dle zákona o zaměstnanosti. Soud však uvedl, že vážný důvod může představovat i jiný vážný osobní důvod nebo důvod zvláštního zřetele hodný. Uchazeči mají být vyřazování v důsledku jejich nekorektního, liknavého či nedisciplinovaného přístupu, přitom však z ničeho nevyplývá, že by dotyčná ignorovala úřad práce nebo že by měla úmysl mařit součinnost s ním. Vyřazená uchazečka po celou dobu s úřadem práce bezkonfliktně spolupracovala, a shora naznačený exces vykazoval známky vážných osobních důvodů hodných zvláštního zřetele. Důležité také je, že se dotyčná snažila situaci ihned řešit, a to nejprve telefonicky, následně i osobně na údajně telefonicky domluveném náhradním termínu druhý den.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že vždy je tedy potřeba hodnotit a řádně se zabývat všemi okolnostmi toho kterého případu. Soud považuje za vhodné připomenout, že správní orgány by měly mít k problémům a potížím fyzických a právnických osob (účastníků řízení) co možná největší pochopení a postupovat ve vztahu k nim vstřícně a objektivně. Ostatně také správní řád stanoví, že veřejná správa je službou veřejnosti. Ve vztazích podle zákona o zaměstnanosti to platí dvojnásob - správní orgány by se zde měly snažit nezaměstnanému co nejvíce pomoci v jeho situaci na trhu práce. Nejvyššímu správnímu soudu přijde absurdní požadavek úřadu práce, aby uchazeči domýšleli všechny možné eventuality, které by mohly nastat, a na ně se pro jistotu, protože jsou rozumně předvídatelné, připravit.
Nejvyšší správní soud podotýká, že nelze uchazeče o zaměstnání automaticky omluvit jen na základě toho, že úřadu práce podal omluvu např. prostřednictvím telefonu, a že je nutné trvat na tom, aby uchazeči o zaměstnání plnili své povinnosti. Na druhou stranu však je nutné, aby správní orgány při rozhodování o vyřazení z evidence zvážily konkrétní situaci a důvody tvrzené uchazečem, a to zejména s ohledem na celkový kontext věci a často nepříznivou sociální a finanční situaci uchazeče o zaměstnání.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Prozatímní úprava styku praprarodičů s pravnukem
Jelikož by se rozhodnutí ve věci samé nemuseli dožít, žádali praprarodiče o vydání předběžného opatření za účelem zajištění styku s pravnukem.
Použití cizí ochranné známky politickou stranou
Vlastník ochranné známky může bránit tomu, aby politická strana užívala jeho ochrannou známku s dobrým jménem, pokud tato strana neprokázala, že její svoboda projevu převažuje nad právy a zájmy tohoto vlastníka.
Odpovědnost za nepoložení otázky Soudnímu dvoru
Soudní dvůr upřesnil podmínky, za nichž může jednotlivec dosáhnout náhrady škody v důsledku soudního rozhodnutí, které je v rozporu s unijním právem
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?



