Vymáhání uložené pokuty po dědicích

Trestněprávní zásada, že výkon trestu zaniká v případě smrti odsouzeného, se uplatní také ve správním trestání, tj. při ukládání pokut za přestupky a správní delikty. Správní orgány proto rozhodně nemohou uložené pokuty vymáhat po dědicích.

právník-analytik oddělení právních systémů ATLAS consulting spol. s r.o.
Foto: Fotolia

Podle názoru Nejvyššího správního soudu, vyjádřeného v odůvodnění usnesení č. j. 7 As 3/2013-17, ani po právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt tato finanční částka neztrácí svou povahu veřejnoprávní sankce represivního charakteru, a bylo by přílišným zjednodušením, pokud by na ni bylo pohlíženo pouze jako na pohledávku státu za fyzickou osobou, u níž by přicházel v úvahu přechod na dědice. Represivní (ale i výchovný a preventivní) charakter sankce je totiž naplňován nikoliv již vydáním rozhodnutím či jeho právní mocí, nýbrž především jeho výkonem. Proto má taková sankce osobní charakter a je neoddělitelně spojena s osobou delikventa (zákon mu neumožňuje s touto sankcí jakkoliv nakládat inter vivos či mortis causa). Výkon takové sankce uložené konkrétní fyzické osobě tudíž nemůže v důsledku její smrti přejít na jinou fyzickou osobu-dědice. Nejedná se tedy o pohledávku, která by spadala do pasiv dědictví.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články