Parlamentní vyšetřovací výbor musí v zásadě dodržovat obecné nařízení o ochraně údajů. Tak tomu není, pokud vykonává skutečně činnost směřující k ochraně národní bezpečnosti.
Vyšetřovací výbor zřízený parlamentem členského státu při výkonu jeho kontrolní pravomoci vůči moci výkonné musí v zásadě dodržovat obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR)[1]. Pokud navíc v tomto členském státě existuje pouze jeden dozorový úřad, má tento orgán v zásadě pravomoc dohlížet na dodržování GDPR vyšetřovacím výborem. Pakliže vyšetřovací výbor vykonává skutečně činnost, jejímž cílem je ochrana národní bezpečnosti jako taková, nepodléhá GDPR, a tedy ani dohledu ze strany dozorového úřadu.
Nationalrat, poslanecká sněmovna rakouského parlamentu zřídila vyšetřovací výbor, který měl objasnit existenci případného politického ovlivňování rakouského Spolkového úřadu pro ochranu ústavy a boj proti terorismu[2].
Tento vyšetřovací výbor vyslechl svědka na slyšení, které bylo přenášeno sdělovacími prostředky. Zápis z tohoto slyšení byl zveřejněn na internetových stránkách rakouského parlamentu. Navzdory žádosti svědka o anonymizaci obsahoval tento zápis jeho úplné jméno.
Tento svědek podal u rakouského úřadu pro ochranu osobních údajů stížnost, jelikož měl za to, že uvedení jeho jména bylo v rozporu s GDPR. V této souvislosti vysvětlil, že působí jako tajný agent u policejní zásahové jednotky pověřené bojem s pouliční kriminalitou. Úřad pro ochranu osobních údajů zamítl stížnost s odůvodněním, že zásada dělby moci brání tomu, aby tento orgán jakožto složka výkonné moci dohlížel na dodržování GDPR ze strany vyšetřovacího výboru, který spadá pod zákonodárnou moc. Svědek se poté obrátil na rakouské soudy, aby tento přístup zpochybnil.
Rakouský Nejvyšší správní soud se Soudního dvora dotázal, zda vyšetřovací výbor, který spadá pod zákonodárnou moc a vede vyšetřování týkající se činností národní bezpečnosti, podléhá GDPR a dohledu ze strany úřadu pro ochranu osobních údajů.
Soudní dvůr rozhodl, že i vyšetřovací výbor zřízený parlamentem členského státu při výkonu jeho kontrolní pravomoci vůči moci výkonné musí v zásadě dodržovat GDPR.
Je pravda, že se GDPR nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděná státními orgány v rámci činnosti, jejímž cílem je ochrana národní bezpečnosti. S výhradou ověření rakouským Nejvyšším správním soudem se však nezdá, že by dotčené vyšetřování jako takové směřovalo k ochraně národní bezpečnosti. Tento vyšetřovací výbor měl totiž prošetřit existenci případného politického ovlivňování orgánu výkonné moci, jehož úkolem je ochrana Ústavy a boj proti terorismu.
Národní bezpečnost však může odůvodnit omezení povinností a práv vyplývajících z GDPR prostřednictvím legislativních opatření. Ze spisu však nevyplývá, že by dotčený vyšetřovací výbor tvrdil, že zveřejnění jména svědka je nezbytné pro zajištění národní bezpečnosti a je založeno na legislativním opatření. Nezbytná ověření však musí v této souvislosti provést rakouský Nejvyšší správní soud.
Vzhledem k tomu, že se Rakousko rozhodlo zřídit jediný dozorový úřad ve smyslu GDPR, a sice úřad pro ochranu osobních údajů, má tento úřad v zásadě rovněž pravomoc kontrolovat dodržování GDPR takovým vyšetřovacím výborem, jako je dotčený vyšetřovací výbor, a to bez ohledu na zásadu dělby moci. Vyplývá to z přímého účinku GDPR a přednosti unijního práva, a to i ve vztahu k vnitrostátnímu ústavnímu právu.
Převzato z tiskové zprávy Evropského soudního dvora
Celý text rozsudku C-33/22
[1] Nařízení (EU) 2016/679 Evropského parlamentu a Rady ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
[2] Dne 1. prosince 2021 byl tento úřad nahrazen Ředitelstvím pro bezpečnost státu a zpravodajské služby.
Diskuze k článku ()