Obchodní právo

Mým dnešním úkolem je sdělit Vám několik informací k problematice efektivity řešení obchodních sporů. Pravděpodobně nejzákladnější otázka, kterou si v oblasti tohoto relativně mladého odvětví klademe, je, co vlastně je efektivně vyřešený spor. Na tuto otázku lze odpovědět rovněž otázkou znějící „Co vlastně naši klienti chtějí?“.

Zákon o obchodních korporacích, stejně jako každý nový zákon, není nerozporný, tj. není napsán tak, že by nevyvolával výkladové problémy. Ostatně za dobu své praxe jsem se se zákonem, který by neměl výkladové problémy, nesetkal. Otázkou však je, čím byly tyto výkladové problémy způsobeny, jak lze takové výkladové problémy vyřešit či zda vůbec jsou řešitelné jinak, než novelizací zákona.

Rekodifikace soukromého práva přinesla také nový zákon o obchodních koporacích. Jak na tom jsme téměř dva roky od jeho účinnosti? Právní jistota je poměrně nízká, výkladové problémy přetrvávají a česká judikatura je nestíhá pokrývat. Konkrétní problematiku zákona o obchodních korporacích a jeho potenciální novelizaci pro nás v rozhovoru nastínil prof. JUDr. Jan Dědič, společník Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., mimo jiné jeden z největších odborníků na obchodní právo v zemi.

O péči řádného hospodáře toho bylo napsáno již mnoho. Reálnému procesu vynutitelnosti této péče je však věnována jen okrajová pozornost. Ve své stati se pokusím nastínit možná úskalí, jež nová právní úprava týkající se prokazování péče řádného hospodáře přinesla, zejména pak přenesením důkazního břemena na členy orgánů obchodních korporací dle ustanovení § 52 odst. 2 zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).

Ke dni 28. 12. 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále také jen „Zákon o ochraně spotřebitele“). Předmětnou novelou došlo k transpozici několika směrnic orgánů EU do českého právního řádu. Jednalo se zejména o směrnice zaměřené na zvýšení ochrany spotřebitelů a dále na sjednocení úrovně ochrany spotřebitelů v rámci jednotlivých členských států EU.

Do zákona na ochranu spotřebitele se prostřednictvím novely č. 378/2015 podařilo včlenit novou, pátou část, ve které je v §§ 20z a 20za upraven registr vypovídající o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitelů.

Do konce roku 2013 bylo přípustné vlastnit pouze jeden podíl ve společnosti s ručením omezeným. Zákon (obchodní zákoník) krom toho nepřipouštěl spojit s podílem práva a povinnosti odlišné od zákona, tj. vytvářet zvláštní druhy podílů.

Problematika upisování a nabývání vlastních akcií akciovou společností s ohledem na její základní principy je bezesporu zajímavým tématem, jehož zákonná úprava se v určitých situacích může jevit nejednoznačně či komplikovaně. Z tohoto důvodu se autoři článku snaží čtenáři osvětlit základní způsoby a specifika nabývání vlastních akcií a zároveň poskytnout odpovědi na otázky, které se v rámci tohoto tématu mohou vyskytnout. Komplexní úpravu této problematiky nalezneme v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále též „ZOK“).

Na začátku března proběhlo v rámci veletrhu Job Fair Kontakt v Praze slavnostní vyhlášení 16. ročníku Essay Competition s Allen & Overy. Soutěže pořádané ve spolupráci s ELSA Česká republika se zasláním eseje na téma Střet zájmů akcionáře se zájmem společnosti zúčastnilo 14 studentů ze všech právnických fakult České republiky. Na prvním místě se umístil Oldřich Peslar, jehož práci uveřejňujeme níže.

Export českých firem dosáhl v roce 2015 i přes nejistou situaci na některých klíčových trzích rekordních čísel. Spolu s tím ale vzrostla i rizika spojená s možnou insolvencí odběratele a složitým vymáháním dlužných částek. Nesplacené pohledávky mnohdy znamenají problémy vedoucí až k druhotné platební neschopnosti exportérů. Jednou z klíčových možností zajištění stability podnikání se proto v současnosti stává účinné zajištění pohledávek.

Do třetího čtení míří v Poslanecké sněmovně vládní návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Na otázky k chystané legislativě odpovídá Mgr. Adéla Havlová, LL.M., advokátka specializující se na oblast veřejného sektoru a právo veřejných zakázek.

Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Tak to stojí v ustanovení § 419 občanského zákoníku, kodexu, který představuje soukromoprávní základ ochrany spotřebitele. Není však spotřebitel chráněn právními normami v posledních letech až příliš? A proč se má spotřebitelské právo revidovat? I o tom v dnešním rozhovoru se specialistou na spotřebitelské právo Milošem Borovičkou, právním poradcem časopisu dTest.

V oblasti práva veřejných zakázek se dlouhodobě diskutuje, zda je možné uvažovat o uplatnění nároku na náhradu škody uchazečem minimálně v podobě uhrazení nákladů na přípravu nabídky za situace, kdy zadavatel porušil některou ze svých zákonných povinností.

Počátkem listopadu 2015 započala svoji činnost nová Pracovní skupina k revizi spotřebitelského práva ČR, která vznikla při Ministerstvu průmyslu a obchodu. MPO se v minulosti již zabývalo tezí samostatného tzv. spotřebitelského kodexu, ve kterém by byla koncentrována právní úprava ochrany spotřebitele speciálně a pouze v jedné právní normě.

Poslední seminář vzdělávacího KŠB Institutu roku 2015, na kterém vystoupili profesor Jan Dědič, partner advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík (KŠB), a doktor Jan Lasák, advokát KŠB, nabídl účastníkům informace o stávajících výkladových problémech zákona o obchodních korporacích (dále též „ZOK“), jakož i o tom, jak se s nimi vypořádává judikatura. Hovořilo se též o zvažovaných legislativních změnách.

Na českém trhu se v poslední době stává franchising stále populárnější formou podnikání. Tento systém je přitom českými podnikateli používán již 25 let, přičemž na rozdíl od počátku fungování tohoto fenoménu v České republice, kdy Češi převážně v roli franchisanta přejímali úspěšné koncepty ze zahraničí, jsou to naopak čeští podnikatelé, kdo svoji franchisu rozvíjejí a následně poskytují do zahraničí.

Problematika společného jednání statutárního orgánu a prokuristy byla do konce roku 2013 uzavřenou kapitolou obchodního práva. Situace se ale s účinností nové civilní legislativy změnila. JUDr. Pavel Široký, partner advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners, vysvětluje, v čem změna spočívá a jaké výhody může podnikatelům přinést.

Počátkem října tohoto roku předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vládě upravené znění legislativního návrhu nového zákona o veřejných zakázkách (ZVZ). Příprava zákona, který by měl nejpozději dne 18. dubna 2016 nahradit stávající ZVZ (zákon č. 137/2006 Sb.) a zákon o koncesních smlouvách a koncesním řízení (zákon č. 139/2006 Sb.), se tak dostává do své finální fáze.

Každý případ selhání zaměstnanců obchodní společnosti může znamenat riziko zcela zásadního ohrožení společnosti a její důvěryhodnosti na trhu a mít tak fatální důsledky pro její další podnikatelský rozvoj a existenci. Nástrojem, který snižuje riziko, že k takovému selhání dojde, je v neposlední řadě i účelně orientovaný a nastavený compliance program.

Právní služby spadají v kontextu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále je ZVZ) do kategorie veřejných zakázek na služby. Zadávání a hodnocení takových zakázek nepatří k nejjednodušším, zejména kvůli stanovení vhodných hodnotících kritérií, která by umožňovala výběr nejvýhodnější nabídky od uchazeče, který splňuje i kvalitativní požadavky pro splnění předmětu zakázky.

Českou právní úpravu zadávání veřejných zakázek čeká již poměrně záhy významná změna v podobě nového zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým bude nahrazen stávající zákon o veřejných zakázkách. Vzhledem k závazkům České republiky dodržet implementační povinnost ustanovení evropských směrnic do vnitrostátní právní úpravy, je předpokládaná účinnost předpisu stanovena již na duben 2016. V následujícím příspěvku se zaměříme na obecná východiska nové právní úpravy a také na některé konkrétní změny či novinky, které nový zákon o veřejných zakázkách přinese.

Institut mimosoudního vyrovnání by nově mohl být zakotven v zákoně o ochraně spotřebitelů. Pomoci by měl proti nekalým obchodním praktikám. Spotřebitelské spory by v budoucnu mohla řešit Česká obchodní inspekce, profesní komory s povinným členstvím nebo spotřebitelské organizace s povolením ministerstva. Vládní návrh z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu ve středu schválila Sněmovna.

"Pokud je věrnost smlouvám předmětem obecného souhlasu, má charakter ctnosti, a analogicky lze chápat ctnost u spravedlnosti." - David HUME (26. dubna 1711, Edinburgh – 25. srpna 1776, Edinburgh)

Již více než rok a půl česká právní úprava fakticky připouští jednání člena statutárního orgánu společnosti společně s prokuristou. Ovšem vzhledem k tomu, že česká legislativa ani judikatura společné jednání statutárního orgánu a prokuristy výslovně neupravuje, společnosti tento způsob jednání prozatím tolik nevyužívají.

Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob již od 1. ledna 2014 stanovil možnost provádění zápisů do obchodního rejstříku notáři. Tento postup je však fakticky možný až od 15. května 2015, kdy byly odstraněny technické i právní překážky, které notářům nedovolily zápisy uskutečnit.