Nad připravovaným zákonem o zadávání veřejných zakázek

Českou právní úpravu zadávání veřejných zakázek čeká již poměrně záhy významná změna v podobě nového zákona o zadávání veřejných zakázek, kterým bude nahrazen stávající zákon o veřejných zakázkách. Vzhledem k závazkům České republiky dodržet implementační povinnost ustanovení evropských směrnic do vnitrostátní právní úpravy, je předpokládaná účinnost předpisu stanovena již na duben 2016. V následujícím příspěvku se zaměříme na obecná východiska nové právní úpravy a také na některé konkrétní změny či novinky, které nový zákon o veřejných zakázkách přinese.

Advokátní kancelář Bělina & Partners

Jedním z důvodů potřeby nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek je zajištění souladu právní úpravy s právem Evropské unie. V únoru roku 2014 došlo ke schválení tří nových směrnic Radou Evropské unie, a to směrnice 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2014/18/EU, směrnice 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/EU a směrnice 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí. Tyto směrnice regulují oblast zadávání veřejných zakázek v EU. Uvedené směrnice vstoupily v platnost 18. dubna 2014. Česká republika je proto povinna jejich ustavení implementovat do svého právního řádu nejpozději 18. dubna 2016.

Dalším dílčím motivem pro vypracování návrhu zákona upravujícího veřejné tendry je důvodovou zprávou proklamované snížení administrativní náročnosti zadávacího řízení, což by mělo vést ke zkrácení doby zadávání veřejných zakázek a zjednodušení celého zadávacího procesu za současného zachování vysoké transparentnosti. Časově náročné zadávací řízení nezřídka může mít za následek snížení efektivity a funkčnosti fungování veřejné správy, a to může vést k ekonomickým ztrátám. Připravovaný zákon v duchu uvedeného přináší několik nových progresivních výjimek, kdy zadavatel nebude povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť tento postup by nebyl efektivní a nemohlo by dojít k uspokojení promptních potřeb zadavatelem poptávaného plnění.

Níže upřeme svoji pozornost na vybrané konkrétní novoty z připravovaného zákona:

Kritérium ekonomické kvalifikace

Návrh zákona počítá s opětovným zavedením kritéria ekonomického kvalifikačního předpokladu. To znamená, že zadavatel bude moci požadovat, aby minimální roční obrat uchazeče dosahoval zadavatelem určené minimální úrovně. Tento požadavek se však může vztahovat nejvýše na poslední 3 účetní období. Výše minimálního obratu uchazeče, který je zadavatel oprávněn požadovat, je limitována dvojnásobkem předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Z tohoto omezení však návrh zákona umožňuje prostřednictvím poněkud vágně formulovaného ustanovení § 77 odst. 3 výjimky, když stanoví, že ustanovení o maximální výši minimálního obratu se nepoužije v odůvodněných případech, kterými jsou zejména zvláštní rizika vyplývající z povahy dodávek, služeb nebo stavebních prací.

Nové důvody pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení

Zajímavou novinku v připravované právní úpravě představuje rozšíření zákonných důvodů pro vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení. Návrh zákona dává zadavateli možnost vyloučit z účasti v zadávacím řízení uchazeče, který se v posledních 3 letech dopustil závažných nebo trvalých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu s veřejným zadavatelem, které vedly k předčasnému ukončení smluvního vztahu, náhradě škody nebo jiným srovnatelným sankcím. K tomu je potřeba zdůraznit, že se jedná o fakultativní možnost postupu zadavatele, nikoliv o povinnost tímto způsobem postupovat. Zadavateli je tedy dáno ke zvážení, zda k aplikaci uvedeného důvodu pro vyloučení uchazeče přistoupí, a to zřejmě i s ohledem na skutečnost, že závažná nebo trvalá pochybení uchazeče, které měly za následek předčasné ukončení smluvního vztahu, náhradu škody nebo jiné srovnatelné následky, je zadavatel povinen prokázat. Právo vyloučit dodavatele má zadavatel nejen pro pochybení, kterého se uchazeč dopustil při plnění dřívější veřejné zakázky s tímto konkrétním zadavatelem, nýbrž i pro pochybení při plnění smluvních vztahů s jinými veřejnými zadavateli.  

Dalším novým důvodem pro vyloučení uchazeče je, že se tento v posledních třech letech dopustil závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho důvěryhodnost. I v tomto případě je zadavatel povinen uchazeči závažné profesní pochybení dokázat. Na rozdíl od výše uvedeného důvodu vyloučení uchazeče, není v tomto případě nutné, aby se uchazeč závažného profesního pochybení zpochybňujícího jeho důvěryhodnost dopustil při plnění veřejné zakázky.

Kvalita plnění jako výlučné hodnotící kritérium

Návrh zákona nově umožňuje, aby zadavatel stanovil pevnou cenu za plnění předmětu veřejné zakázky a předmětem hodnocení učinil pouze kvalitu nabízeného plnění. Důvodová zpráva říká, že se toto kritérium, přestože není věcně omezena možnost jeho použití na určité druhy předmětů veřejných zakázek, uplatní spíše v těch případech, kdy je pro zadavatele rozhodující kvalita plnění, přičemž cenovou stránku není s ohledem na charakter předmětu veřejné zakázky nutné stanovit jako dominantní. Samotný text zákona však okruh předmětu veřejných zakázek, u kterých bude možné výše uvedený způsob hodnocení nabídek použít, nestanoví. Nástroj stanovení pevné ceny může být vítaným prostředkem, jak zabránit uchazečům, kteří ve snaze uspět v zadávacím řízení nabízejí velmi nízké nabídkové ceny. Na druhou stranu fixní stanovení nabídkové ceny zadavatelem může být na úkor hospodárnosti, neboť bude moci dojít k situaci, kdy by uchazeč byl schopen nabídnout požadovanou kvalitu plnění i za nižší cenu, než zadavatel stanovil.

Odstoupení zadavatele od smlouvy na veřejnou zakázku

Nová právní úprava zakotvuje instituty výpovědi a odstoupení zadavatele od smlouvy na veřejnou zakázku jako způsoby skončení realizační smlouvy veřejné zakázky, přičemž stávající zákon tyto způsoby ukončení smlouvy s dodavatelem nezná. Dle navrhovaného znění zákona by zadavatel byl oprávněn vypovědět smlouvu v případě, že v jejím plnění nelze pokračovat, aniž by byla umožněna podstatná změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku bez zahájení nového zadávacího řízení. Vypovědět smlouvu na plnění veřejné zakázky či od ní odstoupit může zadavatel například i tehdy, pokud měl být vybraný dodavatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení či pokud vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídají skutečnosti, a tyto měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele.

Přímé platby poddodavatelům

Připravovaný zákon nově výslovně zakotvuje možnost, aby zadavatel v zadávacích podmínkách stanovil podmínky, za kterých bude možné hradit plnění veřejné zakázky na žádost přímo poddodavateli (terminologií stávající úpravy subdodavateli). Důvodová zpráva k tomu uvádí, že přímé platby poddodavatelům mají sloužit k podpoře malých a středních podniků. Přímé platby poddodavatelům mohou být prostředkem ochrany poddodavatele před nepříznivou ekonomickou situací dodavatele, která by se negativně mohla promítnout v jeho vztahu k poddodavateli v případě, kdy jsou zadavatelem finanční prostředky vypláceny pouze dodavateli, a ten je následně přerozděluje svým poddodavatelům. Na druhou stranu je vztah mezi dodavatelem a jeho poddodavatelem nutno vnímat jako vztah obchodní. Ve smluvním vztahu k zadavateli je pouze dodavatel a ten také nese odpovědnost za řádné plnění. Nabízí se otázka, nakolik jsou takovéto zásahy do dvoustranného vztahu dodavatel – poddodavatel žádoucí.

Závěrem

Přestože zrod nového zákona o zadávání veřejných zakázek prochází poměrně trnitou cestou a po rozeslání jeho prvotní verze Ministerstvem pro místní rozvoj připomínkovým místům se na jeho adresu vznesla velká vlna kritiky v podobě téměř půl druhého tisíce připomínek, byl dne 5. 10. 2015 schválen vládním kabinetem a putuje do Poslanecké sněmovny. Dle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj byly všechny připomínky k návrhu zákona vypořádány. Lze mít za to, že v průběhu projednávání návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou dojde k některým jeho dílčím úpravám, a proto v tuto chvíli nezbývá, než s napětím očekávat konečnou podobu tohoto klíčového zákona.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu