Hodnotící kritéria veřejných zakázek na právní služby Zdroj: Fotolia

Hodnotící kritéria veřejných zakázek na právní služby

Právní služby spadají v kontextu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále je ZVZ) do kategorie veřejných zakázek na služby. Zadávání a hodnocení takových zakázek nepatří k nejjednodušším, zejména kvůli stanovení vhodných hodnotících kritérií, která by umožňovala výběr nejvýhodnější nabídky od uchazeče, který splňuje i kvalitativní požadavky pro splnění předmětu zakázky.

Kamil Jelínek

Kamil Jelínek

Právnická fakulta MU v Brně

Kamil Jelínek

Právnická fakulta MU v Brně

Před tzv. technickou novelou zákona o veřejných zakázkách obsaženou v zákoně č. 40/2015 Sb., měl zadavatel možnost vybrat jako základní hodnotící kritérium buď nejnižší nabídkovou cenu, nebo ekonomickou výhodnost nabídky, kde musel stanovit dílčí hodnotící kritéria, což ale dle § 50 odst. 4 nemohla být kvalifikace dodavatele. Po technické novele ZVZ, která je účinná od 6. 3. 2015, došlo k podstatné změně. Dle § 78 odst. 4 ZVZ zákon nově umožňuje zadavateli jako dílčí hodnotící kritérium použít organizaci, kvalifikaci a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky, pokud mají významný dopad na její plnění. Tato dílčí hodnotící kritéria dříve spadala do oblasti kvalifikace uchazeče a jde tedy o zvláštní výjimku z § 50 odst. 4 ZVZ před novelou. Důvodová zpráva k této změně uvádí, že k využití těchto nových dílčích hodnotících kritérií dojde zejména při zadávání veřejných zakázek na tzv. intelektuální služby, kam právní služby jednoznačně spadají.

V praxi si zadavatel tedy mohl vybrat jako základní hodnotící kritérium nejnižší nabídkovou cenu, kde byla většinou rozhodující hodinová sazba nebo paušální odměna, nebo ekonomickou výhodnost nabídky, kde bylo pravidlem, že významným dílčí kritériem byla nejnižší nabídková cena, doplněná dílčími kritérii kvality právních rozborů, úrovní návrhu metodiky plnění nebo třeba nejkratší dobou plnění. Z logiky věci je zřejmé, že pro výběr právních služeb, jako velmi specifické oblasti, není úplně vhodná ani jedna z výše zmíněných cest. V případě první z nich by asi málokterý soukromý subjekt vybíral poskytovatele právních služeb pouze na základě nejnižší ceny, protože to jednoznačně vyvolává pochybnosti o jeho schopnostech a úrovni jím poskytovaných služeb. Při hodnocení dle ekonomické výhodnosti nabídky jde pouze o marginální obměnu hodnocení na základě nejnižší nabídkové ceny, zejména proto, že nejnižší nabídková cena i v těchto případech byla významným dílčím kritériem s váhou 60 - 80 %. Jde samozřejmě o určitý posun zejména kvůli možnosti částečného srovnání kvality služeb jednotlivých uchazečů o veřejnou zakázku, nicméně stále je zde dominantní nabídková cena, což vyvolává obdobné pochybnosti, jako první varianta. Po výše zmíněné technické novele byly možnosti zadavatele rozšířeny o kvalitativní ukazatele, které by měly umožnit výběr dodavatele postavený nejen na nabídkové ceně, ale také na jeho kvalifikaci, zkušenostech a organizaci. Toto rozšíření vnímám jako krok správným směrem, protože mi přijde krátkozraké a nerozumné vybírat poskytovatele právních služeb zejména na základě nejnižší nabídkové ceny.

Nejpozději od dubna příštího roku bude účinný nový zákon o veřejných zakázkách, který v sobě mimo jiné přinese transpozici směrnice 2014/24/EU, která v sobě obsahuje zásadní změny. Jednou z nich je dvojkolejnost úpravy zadávání veřejných zakázek na právní služby. Návrh nového zákona o veřejných zakázkách zadavatelům umožňuje využít při zadávání veřejné zakázky na právní služby kritérium kvality dle § 115, což je pouze malá obměna od současné právní úpravy. Podstatnou změnu však obsahuje § 28 návrhu zákona, který byl transponován ze směrnice a odpovídá čl. 10. Tento paragraf upravuje výjimky, tedy případy, kdy zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení. V písmenu k) tohoto paragrafu najdeme, že se výjimka vztahuje i na právní služby, nikoliv však paušálně, ale pouze na některé případy, které se mimo jiné týkají zastupování klienta v soudním řízení, správním řízení před soudem nebo jiným veřejným orgánem a také při přípravě na taková řízení nebo pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dotčená věc se s vysokou pravděpodobností stane předmětem takového řízení. Pokud se na novou úpravu podíváme z perspektivy správního práva, pak zjistíme, že do této výjimky lze podřadit řízení podle správního řádu, soudního řádu správního, zákona o přestupcích, stavebního zákona, zákona o katastru nemovitostí, zákona o odpovědnosti státu a mnoha dalších. Nabízí se tedy otázka, co z problematiky správního práva pod tyto pojmy zahrnout naopak nepůjde. Jasnou odpověď nám poskytne až judikatura. Nová úprava nám každopádně přinese změnu v tom, že velká část veřejných zakázek na právní služby v oblasti správního práva, které nemá tak ostrou hranici mezi procesní a hmotnou částí, spadne do kategorií, na které se vztahuje výjimka a zadavatelé tedy nebudou mít povinnost zadávat je v zadávacím řízení dle nového zákona o veřejných zakázkách.

veřejné zakázky právo ve veřejné správě soutěž

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejoblíbenější články