Rozhovor: Pavel Široký - Nová civilní legislativa umožňuje společné jednání prokuristy se statutárním orgánem Zdroj: CHSH Kališ & Partners

Rozhovor: Pavel Široký - Nová civilní legislativa umožňuje společné jednání prokuristy se statutárním orgánem

Problematika společného jednání statutárního orgánu a prokuristy byla do konce roku 2013 uzavřenou kapitolou obchodního práva. Situace se ale s účinností nové civilní legislativy změnila. JUDr. Pavel Široký, partner advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners, vysvětluje, v čem změna spočívá a jaké výhody může podnikatelům přinést.

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

členka redakční rady webu Právní prostor.cz

Mgr. Bc. Klára Švandelíková

členka redakční rady webu Právní prostor.cz

Judikatura dříve vylučovala společné zastupování obchodní společnosti prokuristou a členem statutárního orgánu. Rekodifikace však otázku znovu oživila, a podle Vašeho názoru se od ledna 2014 situace změnila ve prospěch společného zastupování. Proč?

Judikatura zakazovala společné jednání prokuristy a člena statutárního orgánu z důvodu rozdílného pojetí jednání těchto dvou osob. Podle staré úpravy statutární orgán totiž jednal přímo za společnost, zatímco prokurista jednal jako její zástupce. Nový občanský zákoník však přinesl v tomto ohledu zásadní změnu. Statutární orgán (stejně jako prokurista) nyní jedná za společnost nepřímo, tzn. jako její zástupce.

Skutečnost, že se postavení prokuristy blíží postavení člena statutárního orgánu, navíc potvrzuje zákon o obchodních korporacích, který výslovně stanoví, že pravidla jednání členů orgánů společnosti a pravidla o střetu zájmů se použijí nejen na člena orgánu, ale také na prokuristu.

Je však nutno upozornit na skutečnost, že teorie v tomto závěru nezaujímá jednotné stanovisko. Jaké jsou argumenty proti?

Někteří odborníci tvrdí, že společné zastupování společnosti prokuristou a členem statutárního orgánu má povahu nepřípustného omezení jednatelského oprávnění statutárního orgánu, a proto jej nelze považovat za určení způsobu jednání za společnost. Takový výklad je však podle mne příliš formalistický.

V zákoně chybí výslovné ustanovení, které by společné zastupování připouštělo, zakázáno to však není. Jak je tomu v německé či rakouské právní úpravě?

V německé i rakouské právní úpravě najdeme ustanovení, které možnost společného zastupování výslovně připouští. V Německu tuto možnost upravuje pro akciové společnosti tzv. akciový zákon (§ 78 odst. 3 Aktiengesetz), který se v praxi používá analogicky i pro společnosti s ručením omezeným. Možnost společného jednání člena statutárního orgánu s prokuristou pro veřejné obchodní společnosti zakotvuje německý obchodní zákoník (§ 125 odst. 3 Handelsgesetzbuch). V Rakousku existuje v podstatě obdobná právní úprava.

V Rakousku najdeme relevantní ustanovení pro akciovou společnost v tzv. akciovém zákoně (§ 71 odst. 3 Aktiengesetz), pro společnost s ručením omezeným v zákoně o s.r.o. (§ 18 odst. 3 GmbH-Gesetz) pro veřejnou obchodní společnost v obchodním zákoníku § 125 odst. 3 Unternehmensgesetzbuch.

Německá doktrína sice společné zastoupení připouští, zároveň jej však limituje. Je to tak?

Ano. Německá právní úprava umožňuje společné zastoupení pouze v případě, že má společnost vícečlenný statutární orgán a že stanovený způsob jednání připouští, aby společnost mohli zastupovat vždy i pouze členové statutárního orgánu samostatně bez prokuristy.

U společnosti s jednočlenným statutárním orgánem by totiž podmínka spoluúčasti prokuristy skutečně mohla omezovat generální jednatelské oprávnění statutárního orgánu, neboť oprávnění jediného člena statutárního orgánu se v tomto případě zcela překrývá s oprávněním samotného statutárního orgánu. U společnosti s vícečlenným statutárním orgánem se však jedná o odlišný případ.

Jaké jsou hlavní podmínky, které je podle Vás třeba v českém právním prostředí dodržet při společném zastupování společnosti členem statutárního orgánu a prokuristy?

Odpověď na tuto otázku lze najít právě v německém právu. Společné zastupování společnosti členem statutárního orgánu a prokuristou je možné, pokud má společnost vícečlenný statutární orgán a způsob jednání je určen tak, aby za společnost byli oprávněni jednat také pouze členové statutárního orgánu bez prokuristy. Společenská smlouva tedy může nastavit způsob jednání tak, že za společnost jednají dva členové statutárního orgánu společně nebo jeden člen statutárního orgánu společně s prokuristou.

Jak se vypořádáváte s rozdílnou šíří zástupčího oprávnění statutárního orgánu a prokuristy?

Rozsah zástupčího oprávnění prokuristy je sice užší než generální zástupčí oprávnění statutárního orgánu, ale česká právní úprava výslovně nezakazuje jeho rozšíření. Navíc sami společníci rozhodují jak o způsobu jednání za společnost, tak o udělení prokury včetně jejího rozsahu. Zastupování společnosti členem statutárního orgánu společně s prokuristou včetně rozšíření zástupčího oprávnění prokuristy tedy neobchází vůli společníků ani je žádným způsobem nepoškozuje. Domnívám se proto, že česká úprava připouští, aby byl rozsah zástupčího oprávnění prokuristy rozšířen i na jednání, která prokura nezahrnuje. Ke stejnému závěru dospěla německá judikatura.

V praxi je tento způsob jednání rejstříkovými soudy do obchodního rejstříku zapisován, což však ještě neznamená jistotu ohledně budoucího soudního rozhodování. Neobáváte se, že judikatura setrvá u pojetí, které platilo do konce roku 2013?

Je pravda, že jednotlivé rejstříkové soudy často rozhodují rozdílně. Může se tak stát, že Nejvyšší soud nakonec zaujme odlišný názor. Nicméně pevně věřím, že se české právní prostředí inspiruje německým a rakouským a že nakonec převáží argumenty pro.

Pokud převáží argumenty proti, jaké by mělo následky pro již učiněná právní jednání?

V takovém případě by se společné zastupování členem statutárního orgánu a prokuristou považovalo za nepřípustné vnitřní omezení jednatelského oprávnění. Případná absence spolupůsobení prokuristy by tak neměla účinky vůči třetím osobám a společnost by byla takovým jednání vázána, a to i přestože by bylo vnitřní omezení zveřejněno v obchodním rejstříku.

Naproti tomu v případě, že společné jednání člena statutárního orgánu a prokuristy bude přípustným způsobem jednání za společnost, tak nedostatek spolupůsobení prokuristy způsobí zdánlivost (neexistenci) takového jednání a společnost nebude tímto jednáním vázána.

V čem vidíte pozitiva této, byť prozatím judikaturou nepotvrzené, změny?

Společné zastupování členem statutárního orgánu a prokuristou usnadní řízení společnosti v situaci, kdy má společnost vícečlenný statutární orgán a společníci trvají na tom, aby za společnost jednaly vždy alespoň dvě osoby, ovšem jeden člen statutárního orgánu není běžně k dispozici (např. má bydliště v zahraničí). V takovém případě může jednoho chybějícího člena statutárního orgánu nahradit přítomný prokurista, aby bylo zachováno tzv. pravidlo „čtyř očí“. 

rozhovor právní jednání statutární orgán prokurista

Líbil se vám náš článek, prosím, ohodnoťte ho

Diskuze k článku 0 komentářů

Všechny komentáře se zobrazí po vstupu do diskuze

Vstoupit do diskuze

Nejčtenější články