K povinnostem, které přináší novela zákona o ochraně spotřebitele
Ke dni 28. 12. 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále také jen „Zákon o ochraně spotřebitele“). Předmětnou novelou došlo k transpozici několika směrnic orgánů EU do českého právního řádu. Jednalo se zejména o směrnice zaměřené na zvýšení ochrany spotřebitelů a dále na sjednocení úrovně ochrany spotřebitelů v rámci jednotlivých členských států EU.
Stěžejní dopad má tato novela zejména do oblasti řešení případných sporů mezi podnikateli jako prodávajícími, resp. poskytovateli služeb, a spotřebiteli. Novela zavádí pro podnikatele nově dvě povinnosti, a to jednak povinnost poskytnout spotřebiteli informaci o možnosti mimosoudního řešení případně vzniklého sporu (tzv. informační povinnost), a dále rovněž povinnost se zahájeného mimosoudního řešení spotřebitelského sporu aktivně účastnit. Kompetentním orgánem, který bude oprávněn řešit spotřebitelské spory, bude zejména Česká obchodní inspekce (ČOI). V případě specifického zboží nebo služeb může být příslušný jiný orgán (finanční arbitr v případě finančních služeb, Český telekomunikační úřad v případě elektronických komunikací a poštovních služeb, Energetický a regulační úřad v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství). Seznam orgánů mimosoudního řešení sporů povede Ministerstvo průmyslu a obchodu. Spotřebitelský spor, který bude v gesci České obchodní inspekce, bude zahájen vždy pouze na návrh spotřebitele.
Pro splnění informační povinnosti musí podnikatel jasným, srozumitelným a dostupným způsobem informovat spotřebitele o tom, na koho se má v případě zájmu o mimosoudní řešení spotřebitelského sporu obrátit, včetně odkazu na internetovou stránku příslušného subjektu. Pokud podnikatel provozuje internetové stránky, musí být výše uvedená informace zmíněna i zde. To samé platí pro všeobecné obchodní podmínky, na které smlouva se spotřebitelem odkazuje. Novela Zákona o ochraně spotřebitele nabyla ve vztahu k těmto povinnostem účinnosti ke dni 1. 2. 2016. Pro úpravu všeobecných obchodních podmínek pak zákonodárce dává podnikatelům lhůtu 3 měsíce od dne účinnosti tj. do 1. 5. 2016. V případě nesplnění informační povinnosti hrozí podnikatelům peněžitá sankce až do výše 1.000.000,- Kč.
K povinnosti aktivní účasti na mimosoudním řešení spotřebitelského sporu je nutné zmínit, že k zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu může ze strany spotřebitele dojít až po neúspěšném řešení sporu mezi stranami. Spotřebitel se tedy musí vždy nejprve obrátit se svým požadavkem přímo na podnikatele. V případě, že spotřebitel následně u příslušného subjektu návrh na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu skutečně podá, bude o tomto podnikatel neprodleně vyrozuměn. Podnikateli je zákonem uložena povinnost se k takovémuto návrhu v poměrně krátké 15 denní lhůtě od doručení vyrozumění vyjádřit a následně poskytnout ve věci potřebnou součinnost. I zde hrozí peněžitá sankce až do výše 1.000.000,- Kč.
S ohledem na nově uložené povinnosti a výši případných sankcí doporučujeme, abyste věnovali uvedené novele náležitou pozornost, a primárně v co nejkratším časovém horizontu upravili své internetové stránky a všeobecné obchodní podmínky. Revizi a úpravám všeobecných obchodních podmínek se v naší advokátní kanceláři dlouhodobě věnujeme, a proto pro Vás všeobecné obchodní podmínky rádi upravíme. Budete-li mít zájem o revizi obchodních podmínek či zpracování povinných informací pro spotřebitele jinou formou, neváhejte se na nás obrátit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Vyklizení nemovitosti na podkladě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti – klíč k rychlému a snadnému vyklizení prostor od nájemce?
Nové usnesení Nejvyššího soudu ČR (sp. zn. 31 Cdo 225/2024) obnovuje možnost vyklizení nemovitosti na základě notářského zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti. Klíčovou otázkou však zůstává, zda je tento exekuční titul použitelný i po následném prodloužení nájmu dodatkem či automatickou prolongací.
Aktuální judikatura k uznání dluhu dlužníkem ve formě notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti
Zajištění úvěrů prostřednictvím notářských zápisů s přímou vykonatelností čelí zásadnímu posunu. Lze vymáhat sankce, které vznikly až po podpisu zápisu?
Švarcsystém po novele zákona o zaměstnanosti: fikce pracovního poměru jako nový následek nelegální práce
Návrh zákona o platformové práci přináší vedle změn v oblasti závislé práce také změnu zákona o zaměstnanosti v oblasti nelegální práce. Zatímco původní návrh počítal s přesunem výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah z kategorie nelegální práce do nově koncipované kategorie nehlášené práce, aktuální návrh po připomínkovém řízení od tohoto řešení ustoupil. Závislá práce vykonávaná mimo pracovněprávní vztah tak má i nadále zůstat nelegální prací.
AI a autorské právo
Výzvy, spory a perspektivy v éře generativní umělé inteligence
Případová studie: Alzheimerova nemoc, plná moc a ochrana majetku
Jaký vliv může mít skutečnost, že člověk trpí Alzheimerovou chorobou, na platnost právních úkonů učiněných jak jím samým, tak především osobou, kterou k tomu zplnomocnil? Je taková plná moc vůbec platná? Nahlédněme do případové studie, která byla vytvořena s cílem alespoň některé s tím související otázky objasnit.




