K povinnostem, které přináší novela zákona o ochraně spotřebitele
Ke dni 28. 12. 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále také jen „Zákon o ochraně spotřebitele“). Předmětnou novelou došlo k transpozici několika směrnic orgánů EU do českého právního řádu. Jednalo se zejména o směrnice zaměřené na zvýšení ochrany spotřebitelů a dále na sjednocení úrovně ochrany spotřebitelů v rámci jednotlivých členských států EU.
Stěžejní dopad má tato novela zejména do oblasti řešení případných sporů mezi podnikateli jako prodávajícími, resp. poskytovateli služeb, a spotřebiteli. Novela zavádí pro podnikatele nově dvě povinnosti, a to jednak povinnost poskytnout spotřebiteli informaci o možnosti mimosoudního řešení případně vzniklého sporu (tzv. informační povinnost), a dále rovněž povinnost se zahájeného mimosoudního řešení spotřebitelského sporu aktivně účastnit. Kompetentním orgánem, který bude oprávněn řešit spotřebitelské spory, bude zejména Česká obchodní inspekce (ČOI). V případě specifického zboží nebo služeb může být příslušný jiný orgán (finanční arbitr v případě finančních služeb, Český telekomunikační úřad v případě elektronických komunikací a poštovních služeb, Energetický a regulační úřad v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství). Seznam orgánů mimosoudního řešení sporů povede Ministerstvo průmyslu a obchodu. Spotřebitelský spor, který bude v gesci České obchodní inspekce, bude zahájen vždy pouze na návrh spotřebitele.
Pro splnění informační povinnosti musí podnikatel jasným, srozumitelným a dostupným způsobem informovat spotřebitele o tom, na koho se má v případě zájmu o mimosoudní řešení spotřebitelského sporu obrátit, včetně odkazu na internetovou stránku příslušného subjektu. Pokud podnikatel provozuje internetové stránky, musí být výše uvedená informace zmíněna i zde. To samé platí pro všeobecné obchodní podmínky, na které smlouva se spotřebitelem odkazuje. Novela Zákona o ochraně spotřebitele nabyla ve vztahu k těmto povinnostem účinnosti ke dni 1. 2. 2016. Pro úpravu všeobecných obchodních podmínek pak zákonodárce dává podnikatelům lhůtu 3 měsíce od dne účinnosti tj. do 1. 5. 2016. V případě nesplnění informační povinnosti hrozí podnikatelům peněžitá sankce až do výše 1.000.000,- Kč.
K povinnosti aktivní účasti na mimosoudním řešení spotřebitelského sporu je nutné zmínit, že k zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu může ze strany spotřebitele dojít až po neúspěšném řešení sporu mezi stranami. Spotřebitel se tedy musí vždy nejprve obrátit se svým požadavkem přímo na podnikatele. V případě, že spotřebitel následně u příslušného subjektu návrh na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu skutečně podá, bude o tomto podnikatel neprodleně vyrozuměn. Podnikateli je zákonem uložena povinnost se k takovémuto návrhu v poměrně krátké 15 denní lhůtě od doručení vyrozumění vyjádřit a následně poskytnout ve věci potřebnou součinnost. I zde hrozí peněžitá sankce až do výše 1.000.000,- Kč.
S ohledem na nově uložené povinnosti a výši případných sankcí doporučujeme, abyste věnovali uvedené novele náležitou pozornost, a primárně v co nejkratším časovém horizontu upravili své internetové stránky a všeobecné obchodní podmínky. Revizi a úpravám všeobecných obchodních podmínek se v naší advokátní kanceláři dlouhodobě věnujeme, a proto pro Vás všeobecné obchodní podmínky rádi upravíme. Budete-li mít zájem o revizi obchodních podmínek či zpracování povinných informací pro spotřebitele jinou formou, neváhejte se na nás obrátit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Firmy čeká první odeslání JMHZ. Bez dokončené registrace zaměstnanců výkaz neprojde
Do 20. května musí zaměstnavatelé poprvé odeslat JMHZ za duben. Řada firem ale teprve dokončuje registraci zaměstnanců, bez které systém výkaz nepřijme. Klíčové týdny ukážou reálnou připravenost na novou povinnost.
Éra dálkových odečtů přichází. Připravte se, riskovat se nevyplácí
Přechod na dálkové měření spotřeby tepla a teplé vody není jen další administrativní položkou na seznamu povinností, ale zásadní změnou v tom, jak budeme v bytových domech nakládat s daty a energiemi. Co tato změna přinese a na co se připravit?
Jak ochránit rodinný majetek?
Český právní řád nabízí nástroj, který umožňuje vyčlenit majetek tak, že jej formálně nevlastní nikdo, je chráněn před věřiteli, exekucí i důsledky úpadku jeho původního vlastníka. Svěřenský fond, inspirovaný anglosaským trustem, funguje v Česku od roku 2014 a v praxi je často využíván k ochraně a mezigeneračnímu předání rodinného majetku.
Omnibus I a reporting udržitelnosti: zmírnění pravidel CSRD
Během posledních let se rámec nefinančního reportingu v Evropě vyvíjel dynamicky. Od směrnice 2014/95/EU („NFRD“) ke směrnici (EU) 2022/2464 („CSRD“) a dále v oblasti náležité péče ke směrnici (EU) 2024/1760 („CSDDD“). Nyní přichází další zásadní obrat, a to legislativní balíček EU Omnibus I, jakožto soubor opatření, které mají zjednodušit a zacílit povinnosti tak, aby se snížila administrativní zátěž a nepřiměřené dopady zejména na menší a střední subjekty v dodavatelských řetězcích.
Prokazování užívání ochranné známky v námitkovém řízení a v řízení o neplatnosti ochranné známky
Prokazování užívání ochranné známky představuje významný procesní nástroj, který může zásadně ovlivnit výsledek jak námitkového řízení, tak řízení o prohlášení ochranné známky za neplatnou.




