K povinnostem, které přináší novela zákona o ochraně spotřebitele
Ke dni 28. 12. 2015 nabyla účinnosti novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále také jen „Zákon o ochraně spotřebitele“). Předmětnou novelou došlo k transpozici několika směrnic orgánů EU do českého právního řádu. Jednalo se zejména o směrnice zaměřené na zvýšení ochrany spotřebitelů a dále na sjednocení úrovně ochrany spotřebitelů v rámci jednotlivých členských států EU.
Stěžejní dopad má tato novela zejména do oblasti řešení případných sporů mezi podnikateli jako prodávajícími, resp. poskytovateli služeb, a spotřebiteli. Novela zavádí pro podnikatele nově dvě povinnosti, a to jednak povinnost poskytnout spotřebiteli informaci o možnosti mimosoudního řešení případně vzniklého sporu (tzv. informační povinnost), a dále rovněž povinnost se zahájeného mimosoudního řešení spotřebitelského sporu aktivně účastnit. Kompetentním orgánem, který bude oprávněn řešit spotřebitelské spory, bude zejména Česká obchodní inspekce (ČOI). V případě specifického zboží nebo služeb může být příslušný jiný orgán (finanční arbitr v případě finančních služeb, Český telekomunikační úřad v případě elektronických komunikací a poštovních služeb, Energetický a regulační úřad v oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství). Seznam orgánů mimosoudního řešení sporů povede Ministerstvo průmyslu a obchodu. Spotřebitelský spor, který bude v gesci České obchodní inspekce, bude zahájen vždy pouze na návrh spotřebitele.
Pro splnění informační povinnosti musí podnikatel jasným, srozumitelným a dostupným způsobem informovat spotřebitele o tom, na koho se má v případě zájmu o mimosoudní řešení spotřebitelského sporu obrátit, včetně odkazu na internetovou stránku příslušného subjektu. Pokud podnikatel provozuje internetové stránky, musí být výše uvedená informace zmíněna i zde. To samé platí pro všeobecné obchodní podmínky, na které smlouva se spotřebitelem odkazuje. Novela Zákona o ochraně spotřebitele nabyla ve vztahu k těmto povinnostem účinnosti ke dni 1. 2. 2016. Pro úpravu všeobecných obchodních podmínek pak zákonodárce dává podnikatelům lhůtu 3 měsíce od dne účinnosti tj. do 1. 5. 2016. V případě nesplnění informační povinnosti hrozí podnikatelům peněžitá sankce až do výše 1.000.000,- Kč.
K povinnosti aktivní účasti na mimosoudním řešení spotřebitelského sporu je nutné zmínit, že k zahájení mimosoudního řešení spotřebitelského sporu může ze strany spotřebitele dojít až po neúspěšném řešení sporu mezi stranami. Spotřebitel se tedy musí vždy nejprve obrátit se svým požadavkem přímo na podnikatele. V případě, že spotřebitel následně u příslušného subjektu návrh na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu skutečně podá, bude o tomto podnikatel neprodleně vyrozuměn. Podnikateli je zákonem uložena povinnost se k takovémuto návrhu v poměrně krátké 15 denní lhůtě od doručení vyrozumění vyjádřit a následně poskytnout ve věci potřebnou součinnost. I zde hrozí peněžitá sankce až do výše 1.000.000,- Kč.
S ohledem na nově uložené povinnosti a výši případných sankcí doporučujeme, abyste věnovali uvedené novele náležitou pozornost, a primárně v co nejkratším časovém horizontu upravili své internetové stránky a všeobecné obchodní podmínky. Revizi a úpravám všeobecných obchodních podmínek se v naší advokátní kanceláři dlouhodobě věnujeme, a proto pro Vás všeobecné obchodní podmínky rádi upravíme. Budete-li mít zájem o revizi obchodních podmínek či zpracování povinných informací pro spotřebitele jinou formou, neváhejte se na nás obrátit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Viník nehody? I cyklista nebo chodec může získat milionové odškodnění
Mnoho chodců a cyklistů po dopravní nehodě rezignuje na odškodnění ve chvíli, kdy policie nebo pojišťovna označí za viníka právě je.
Dědictví ve virtuálním světě: kdo zdědí naše účty, data, sociální sítě a kryptoměny?
Digitalizace postupně mění nejen způsob, jakým pracujeme, komunikujeme nebo investujeme, ale i podobu majetku, který po sobě zanecháváme. Vedle klasických předmětů dědictví, jakými jsou například nemovitosti, peněžní prostředky na bankovních účtech nebo movité věci, otevírá moderní svět dveře i novým předmětům dědictví, zejména tedy majetku nacházejícímu se v digitálním prostředí.
Čím se zabývala ČNB v roce 2025? První kontroly podle DORA a 245 žádostí o kryptolicenci
ČNB v roce 2025 převzala dohled nad kryptoaktivy, zahájila kontroly podle DORA a zjistila, že hlavní nedostatky jsou v procesech, dokumentaci a kontrolách.
Kvalifikační dohoda, prohloubení a zvýšení kvalifikace
Kvalifikační dohoda upravená v § 234 a násl. zákoníku práce představuje institut, který zaměstnavateli zajistí „návratnost“ investic do odborného rozvoje zaměstnanců, ať už ve formě práce „kvalifikovaného“ zaměstnance po sjednanou dobu nebo ve formě úhrady nákladů vynaložených na prohloubení či zvýšení kvalifikace zaměstnance.
Veřejné zostuzení jako právní problém: mezi kritikou, varováním a zásahem do osobnosti
Jedna fotografie a neověřené obvinění na sociálních sítích dokážou z člověka během několika hodin udělat podvodníka bez možnosti obrany. Pojďme se podívat, jaké je právní hranice mezi legitimní kritikou a protiprávním zásahem do osobnosti i to, jakým otázkám byste se měli vyhnout, než někoho veřejně označíte za hrozbu.




