Právní Kontroverze: Dekriminalizace - Ústup rozumu, nebo návrat k racionalitě?

V nové epizodě Právních kontroverzí se Petr Agha vydává s Tomášem Sokolem na cestu napříč proměnami trestního práva, které zdaleka nejsou jen technickou úpravou paragrafů. Každá změna v této oblasti totiž zároveň říká něco hlubokého o společnosti, o jejích hodnotách, obavách i ambicích.

Výzkumný pracovník na Ústavu státu a práva AV ČR, spolupracující redaktor

Co se stane, když se stát rozhodne méně trestat? Znamená to, že jsme se posunuli k vyspělejší, racionalitě bližší podobě trestního práva – nebo že se nám rozpadá symbolický rámec, který po roce 1989 pomáhal držet společnost pohromadě?

Diskuse začíná u dekriminalizace – tedy rozhodnutí, že některé činy už nadále nemají být předmětem trestního postihu. Tento krok bývá prezentován jako rozumné očištění právního systému od nadbytečných sankcí. Ale opravdu jde jen o efektivitu? Nebo se tím zároveň mění i to, co společnost považuje za morálně nepřijatelné? A jak číst tuto proměnu v postkomunistickém kontextu, kde trestní právo po roce 1989 symbolicky nahrazovalo autoritářské bezpráví novým řádem a legitimní autoritou?

Na tento kulturně-právní rozměr navazuje debata o dohodách o vině a trestu. I ty se tváří jako pragmatické řešení – zrychlení řízení, úleva pro přetíženou justici. Jenže co se stane, když se vina začne stát předmětem vyjednávání? Neztrácí pak trestní právo svou etickou váhu? A jak snadno se v takovém systému může pravda proměnit v dohodu – uzavřenou spíše ze strachu než ze skutečné viny?

Téma pravdy, spravedlnosti a odpovědnosti se přirozeně přelévá do další oblasti: odpovědnosti státu za vlastní pochybení. Když je někdo nezákonně stíhán, stát zaplatí odškodnění. Ale je to opravdu náprava, nebo spíš účetní uzávěrka morálního selhání? Nezačínáme tím bezpráví normalizovat – jen proto, že je spočítané a kompenzované?

V takto nastaveném systému se dostáváme i k otázce advokátní mlčenlivosti. Pokud je narušena důvěrnost mezi obhájcem a klientem, neztrácíme tím poslední zbytky důvěry ve spravedlivý proces? Lze hovořit o skutečné obhajobě, když stát získává nástroje k nahlížení do jejího nitra?

Celá diskuse pak vyústí v téma, které propojuje právo se společenskou pamětí: návrh, aby český trestní zákoník výslovně kriminalizoval komunistické hnutí podobně jako to nacistické. Má jít o symbolické gesto historické spravedlnosti – nebo o problematický zásah do svobody projevu a sdružování? A vůbec – může být trestní právo nástrojem kolektivního vyrovnávání se s minulostí, aniž by sklouzlo k nové formě ideologické kriminalizace?

Podcast naleznete i na našich kanálech na Youtube  a na Spotify 

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články