Nominační zákon

V podrobnostech upravuje postup při výběru osob, které mají být ze strany státu navrženy nebo jmenovány do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu, a s tím související způsob zřízení, působnost, pravomoc a některé další otázky související s Výborem pro personální nominace. Nepoužije se přitom na nominační postup v případech, kdy dojde k zavedení režimu překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv vůči obchodní korporaci s majetkovou účastí státu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

Důvodová zpráva k okolnostem vzniku zákona vysvětluje, že zákonodárce považoval dosavadní právní úpravu výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu za roztříštěnou a dotýkající se příslušné problematiky pouze z dílčích aspektů, tedy za veskrze nedostatečnou. Neměly tak být vytvářeny předpoklady pro jednotnou objektivní personální politiku státu v této oblasti, což u veřejnosti vyvolávalo určité pochybnosti, ať již šlo o zákulisní dohody, politické tlaky, udělování těchto míst politikům jako určité formy odměny za loajalitu či o jevy další.

Proto přichází se zákonem zcela novým, jenž má danou problematiku postihnout komplexně a přitom vycházet z principu transparentního výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu na základě objektivních kritérií a pod veřejnou kontrolou. Má vycházet z pravidel spočívajících zejména v nastavení výběrových řízení do řídících orgánů a nominačního procesu v případě dozorčích orgánů či ve zveřejňovací povinnosti. K větší transparentnosti by měl rovněž přispět institut povinného zdůvodnění odchýlení se od doporučení Výboru pro personální nominace.

Zákon své účinnosti nabyl dnem 4. 1. 2020.