Novela prováděcí vyhlášky k zákonu o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí

Důvodová zpráva popisuje, že novelizovaná vyhláška provádí od roku 2018 zákon č. 25/2017 Sb. o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, přičemž jejím prostřednictvím sbírá Ministerstvo financí údaje o hospodaření některých jednotek sektoru veřejných institucí v hotovostní metodice, a sice údaje potřebné pro naplnění požadavků podle § 7 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a 3 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, čímž je aplikován § 7 odst. 4 zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Přibližuje, že členské státy Evropské unie totiž mají podle článku 3 odst. 2 písm. a) evropské směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států zajistit, aby fiskální údaje za ústřední vládní instituce byly publikovány měsíčně vždy do konce následujícího měsíce, a vysvětluje, že vzhledem k počtu jednotek mimo státní rozpočet a státní fondy s relativně malými ročními výdaji (vůči celkovým výdajům veřejných financí v České republice) vyjednalo Ministerstvo financí u Evropské komise možnost snížení administrativní zátěže pro jednotky malého rozsahu; ty potom nemusejí údaje o svých příjmech a výdajích vykazovat v měsíční frekvenci, ale na čtvrtletní bázi. V mezidobí se pak pro kompilaci agregovaných měsíčních výstupních údajů používají odhady založené na kompletních čtvrtletních datech.

Ústřední vládní instituce menšího rozsahu či významu jsou, dle důvodové zprávy, konkrétně vymezené na základě kritéria průměrné výše celkových ročních nákladů podle výkazu zisku a ztráty za poslední dva kalendářní roky, za které jsou údaje účetní závěrky k dispozici; konkrétní hranice ale nesmí přesáhnout výši 0,01 % nominálního hrubého domácího produktu za předchozí kalendářní rok, který je naposledy zveřejněn Českým statistickým úřadem. Od roku 2018 byla tato hranice vyhláškou určena na 400 mil. Kč. Pokud tedy daná ústřední vládní instituce dosahovala nákladů rovných nebo vyšších než 400 mil. Kč, předkládala své údaje o hospodaření do Centrálního systému účetních informací státu v měsíční frekvenci, naopak pokud dosahovala nákladů nižších než 400 mil. Kč, reportovala údaje jednou za čtvrtletí.

Tento parametr však byl, dle Ministerstva financí, od počátku zamýšlen jako pohyblivý tak, aby lépe odrážel v čase se měnící ekonomickou realitu. A jelikož v roce 2021 dosáhl nominální hrubý domácí produkt více než 6 120 mld. Kč, vyhodnotilo Ministerstvo financí jako potřebné zvýšit hranici rozlišující frekvenci výkaznictví mezi měsíční a čtvrtletní na 600 mil. Kč. Bez tohoto kroku by, především vzhledem k růstu cenových relací, stále větší počet jednotek ústředních vládních institucí menšího rozsahu musel vykazovat údaje měsíčně, což by, slovy ministerstva, vedlo k nárůstu administrativní zátěže bez adekvátního zlepšení kvality agregovaných údajů.

Cílem kroku představovaného touto vyhláškou tedy je jejím prostřednictvím zamezit zvýšení administrativní zátěže pro ústřední veřejné instituce s finančně méně významným objemem hospodaření z hlediska celkových výdajů veřejných financí.