Novela trestního řádu a trestního zákoníku

Důvodová zpráva předestírá tři základní cíle, jež zákonodárce novelou sleduje. Prvním z nich je snaha motivovat subjekty k oznamování případů pasivní korupce. Změny mají pomoci překonávat důkazní nouzi, v níž se v takových případech orgány činné v trestním řízení často vyskytují, případně stavy, kdy se o takové jednání ani vůbec nedozvědí.

Dalším z cílů, jichž má být prostřednictvím novely dosaženo, je zavedení možnosti dočasně odložit a přerušit trestní stíhání v případě jeho dočasné nepřípustnosti. Za touto změnou stojí snaha adekvátně reagovat na přijetí ústavního zákona č. 98/2013 Sb. Prostřednictvím této novely došlo k omezení trestněprávní imunity poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu, a to pouze na dobu trvání mandátu poslance nebo senátora či po dobu výkonu funkce soudce Ústavního soudu. Změny však byly realizovány výhradně na úrovni ústavního práva, řešení na zákonné úrovni v trestně právních předpisech bylo doposud opominuto. To má právě publikovaná novela napravit. Pokud totiž k trestnímu stíhání nedal příslušný oprávněný orgán souhlas, trestní stíhání takové osoby bylo nepřípustné, nebylo možné je zahájit, popřípadě bylo-li již zahájeno, muselo být zastaveno, přičemž zastavení trestního stíhání zakládá do budoucna překážku věci rozhodnuté. Změnami provedenými na ústavní úrovni tak fakticky nebylo, dle důvodové zprávy, plně dosaženo cíle, aby po skončení mandátu či funkce bylo v trestním stíhání pokračováno. Nebyl-li totiž oprávněným orgánem, v tomto případě Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem, dán souhlas k trestnímu stíhání, bylo nutné trestní stíhání zastavit a nebylo v něm možné dle trestního řádu pokračovat. Proto přichází právní úprava nová, která má umožnit, aby v případě dočasné překážky trestního stíhání došlo toliko k dočasnému odložení trestního stíhání nebo bylo toto stíhání přerušeno. Trestní stíhání by pak bylo možné zahájit, popřípadě v něm pokračovat, odpadne-li dočasná překážka nestíhatelnosti. Novela však má problematiku řešit co do dotčených subjektů komplexněji, tedy například i pro osoby, které požívají imunit podle mezinárodního práva, či pro osoby, u nichž překážka trestního stíhání vyplývá ze zásady speciality.

Třetí okruh změn se pak má postarat o zavedení trestnosti přípravy u trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Postihovat přípravné jednání k trestnému činu daně bylo možné dle předchozího trestního zákona, s příchodem nového trestního zákoníku v roce 2009 bylo od této možnosti upuštěno. Nyní má být do právního řádu navrácena.

Zákon nabývá účinnosti dnem 1.7.2016.