Ministerstvo vnitra k této krátké novele o dvojici změnových bodů vysvětluje, že cílem bylo jejím prostřednictvím umožnit prodloužení délky kampaní na výměnu palivových souborů v jaderných elektrárnách na technicko-ekonomicky optimální délku 13 až 18 měsíců, a to v souladu se současnou praxí ve světě. Aby bylo možné tuto délku kampaně aplikovat, bylo, mimo dalšího, potřeba umožnit, aby kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení mohla ve vybraných objektech jaderných elektráren proběhnout v intervalech delších, než je obecně předpokládáno vyhláškou o požární prevenci.
Důvodová zpráva doplňuje, že dosavadní jednoroční lhůta kontrol provozuschopnosti byla součástí právní úpravy již v minulém století, přičemž od té doby došlo ve vývoji technologií k výraznému pokroku. Ministerstvo tedy předpokládá, že se i požárně bezpečnostní zařízení vyvíjejí, a připouští řešení, které umožní některé úkony v rámci kontrol provozuschopnosti provádět v delších časových intervalech, než byl dosavadní jeden rok, a to vždy na základě zhodnocení interakce mezi zvlášť vyjmenovaným objektem se specifickým provozem, včetně specificky a systémově nastavené bezpečnosti, a výrobcem konkrétního požárně bezpečnostního zařízení. To znamená, že výrobce požárně bezpečnostního zařízení ve své dokumentaci k výrobku může umožnit, za určitých například technických podmínek, prodloužení lhůty kontroly provozuschopnosti u konkrétních ve vyhlášce specifikovaných objektů na maximálně 20 měsíců.
Vyhláška své účinnosti nabyla dnem 1. 2. 2021.
Diskuze k článku ()