Novela zákona o České národní bance

Dne 9. 6. 2021 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 219/2021 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů.

právník a analytik oddělení právních systémů, ATLAS consulting spol. s r.o.
Česká národní banka
Foto: Shutterstock
Náhled dokumentu v právním informačním systému CODEXIS

Důvodová zpráva k této novele o čtyřech desítkách změnových bodů na úvod popisuje, že zákon o České národní bance, jenž především upravuje její postavení jakožto banky centrální, byl naposledy významněji novelizován před osmi lety, a to konkrétně zákonem publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 227/2013 Sb. Jeho dosavadní znění však již v současné době nemělo dostatečně reflektovat aktuální vývoj, a to zejména pokud jde o nástroje měnové a makroobezřetnostní politiky centrální banky. K významnému posunu totiž mělo dojít jak v celosvětovém měřítku, tak zejména v Evropské unii, respektive v eurozóně, přičemž se tak stalo v reakci na vypuknutí globální finanční a ekonomické krize. Tento vývoj bylo potřeba rovněž v české právní úpravě relevantně zachytit. Vedle toho je zmiňováno odstranění některých věcných a legislativně technických nedostatků, stejně tak jako nepřesností a výkladových nejasností dosavadní právní úpravy. Pro to všechno byla zpracována aktuální novela.

Zákonodárce její vznik vyhodnotil jako nezbytný z důvodu potřeby legislativního zakotvení některých nových postupů ČNB v oblasti měnové politiky, a to především v reakci na vývoj úrokových sazeb, k němuž došlo v době evropské finanční a rozpočtové krize. Ty se v několika zemích dostaly dokonce do záporných hodnot. Deklarovaným cílem tak především bylo reagovat na změny v provádění měnové politiky v celosvětovém měřítku a zejména v EU, respektive v eurozóně, k nimž došlo od vypuknutí globální finanční a ekonomické krize. Dále bylo vyhodnoceno jako potřebné reagovat na potenciální rizika pro finanční stabilitu a doplnit nástroje, které by ČNB mohla použít k prevenci výskytu systémových rizik, jež mohou vznikat zejména v důsledku vzniku spirály mezi růstem cen nemovitostí a úvěrů na jejich pořízení. Opatření ve formě stanovení horních hranic úvěrových ukazatelů má vést ke snížení výše uvedeného rizika pro finanční stabilitu, přispět k ochraně trhu obytných nemovitostí před vznikem spekulativních bublin a současně se zasloužit o omezení rizika nadměrného zadlužování domácností.

Zákon své účinnosti nabývá dnem 1. 8. 2021.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články