Důvodová zpráva k okolnostem přijetí této novely popisuje, že od přijetí zákona o ochraně chmele proběhla nejen v celém českém zemědělství řada změn, které se dotkly i výroby chmele. Vyvstanula tedy naléhavá potřeba, aby na ně zákon zareagoval, a to zejména pokud jde o modernizaci evidence chmelnic a vedení podrobnějších údajů včetně skladby chmelových odrůd v jejím rámci. To má přispět k zachování odrůdové pravosti a kvality chmele.
Cíle novely tedy byly vymezeny například ve smyslu modernizace evidence chmelnic, modernizace vazby evidence chmelnic na kontrolní procesy, nové formulace požadavků na podání žádosti o zařazení chmelnice do evidence chmelnic, zařazení dosadby chybějících rostlin ve chmelnici, jedná-li se o dosadbu více než 10 % původního počtu sazenic ve chmelnici, mezi povinně ohlašované údaje, či vymezení oprávnění Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského k provádění kontroly evidovaných chmelnic zaměřené na ověření údajů vedených v evidenci chmelnic, ale i oprávnění dalších.
Souhrnně lze tedy říci, že zákonodárci šlo především o novou úpravu požadavků na vedení evidence chmelnic, na zařazování chmelnic do evidence a na certifikaci chmele, stejně tak jako o aktualizaci vymezení kontrolní činnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, to vše za účelem udržení kvalitní produkce chmele.
Diskuze k článku ()