Důvodová zpráva vysvětluje, že hlavní příčinou přijetí této rozsáhlé novely je povinnost implementovat do českého právního řádu pravidla zavedená evropskou směrnicí 2019/879, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (tzv. směrnice „BRRDII“). Původní směrnicí 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků (tzv. „BRRD“), byl přitom v reakci na finanční krizi proběhlou vletech 2007 – 2008 vytvořen rámec pro účinné řešení krizí bank, spořitelních a úvěrních družstev, některých investičních podniků (tj. obchodníků s cennými papíry) a některých dalších osob, jsou-li součástí stejné skupiny jako úvěrová instituce nebo investiční podnik, přičemž hlavním cílem bylo zajistit harmonizaci řešení selhání těchto institucí a vytvořit nástroje mající zaručit, že náklady selhání instituce nesou zejména její společníci a věřitelé a nikoliv daňoví poplatníci. Ruku v ruce s tím byly rovněž zavedeny jisté preventivní postupy a instituty. Transpozice směrnice BRRD byla realizována prostřednictvím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 374/2015 Sb. a jeho změnového zákona.
Následně v roce 2016 předložila Evropská komise rozsáhlý balíček legislativních návrhů usilujících o posílení bankovního sektoru v EU, a to v rámci iniciativy související se snahou o snižování rizik v bankovním sektoru, součástí kterého byla rovněž revize směrnice BRRD označovaná jako již zmíněná směrnice BRRDII. Ta byla, ve snaze umožnit rychlejší přijetí úpravy pořadí věřitelů v rámci insolvenčního řízení za účelem zajištění podřízenosti závazků způsobilých pro případnou absorpci ztrát a rekapitalizaci, rozdělena do dvou legislativních návrhů. První část týkající se změny pořadí uspokojování bankovních věřitelů v rámci insolvenčního řízení byla uveřejněna jako evropská směrnice 2017/2399, jež byla v České republice do insolvenčního zákona implementována s účinností od ledna 2019 zákonem č. 307/2018 Sb. Druhá část představovaná již výše zmíněnou směrnicí 2019/879 je do českého právního řádu implementována nyní, a to prostřednictvím právě publikovaného zákona.
Smyslem úprav zákonů, jež představuje, je dále posílit efektivnost regulatorního rámce pro řešení krizí a odolnost regulovaných subjektů vůči případným ekonomickým otřesům a přispět k zajištění stability celého finančního systému. Druhým deklarovaným cílem pak je zohlednit v některých dosavadních ustanoveních, a to včetně těch transpozičních, aktuální poznatky a zkušenosti s dosavadní aplikací příslušné právní úpravy.
Změny se mají dotýkat například vymezení osoby podléhající řešení krize, minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku, prodeje podřízených způsobilých závazků neprofesionálním zákazníkům či smluvního uznání odpisu a konverze, nově se také zavádí pravomoc ČNB uplatnit nástroj moratoria vůči selhávající povinné osobě za účelem zabránění dalšímu zhoršení její finanční situace.
Vedle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu jsou novelizovány rovněž zákon o podnikání na kapitálovém trhu, zákon o platebním styku a insolvenční zákon.
Své účinnosti právě publikovaný novelizační zákon nabyl, s jednou výjimkou, dnem 14. 8. 2021.
Diskuze k článku ()