Dle důvodové zprávy mají pozemkové úpravy umožnit navrátit ekologickou stabilitu krajiny a zmírnit dopady eroze a snížení biodiverzity tím, že v rámci určitého katastrálního území nově uspořádávají pozemky. Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech však již, dle zákonodárce, v dosavadní podobě neodpovídal aktuálním potřebám a byl vyhodnocen jako nevyhovující podmínkám nastalým v důsledku nutnosti řešení dopadů klimatických změn. Proto zákonodárce přišel s jeho aktuálně publikovanou a relativně rozsáhlou novelizací o více než pěti desítkách změnových bodů. Ta má umožnit efektivní průběh pozemkových úprav za současného zajištění práv všech účastníků a adekvátní reakci na probíhající klimatické změny. Deklarovaným cílem je vytvořit vhodné legislativní prostředí pro řešení dopadů klimatických změn v krajině a zvýšit operativnost řízení o pozemkových úpravách. To má napomoci efektivnímu řešení extrémních situací v krajině, jakými jsou například sucho, lokální povodně či eroze půdy, ale i mnohé jiné.
Jako hlavní prostředky, jimiž má novela k dosažení těchto cílů přispět, jsou zmiňovány například zpřehlednění a upřesnění obsahu komplexních a jednoduchých pozemkových úprav, úpravy postupů spojených s návrhy pozemkových úprav, úpravy procesu provádění pozemkových úprav či rozšíření možnosti navrhovat společná zařízení.
Vedle zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech jsou právě publikovaným zákonem novelizovány rovněž katastrální zákon, zákon o Státním pozemkovém úřadu a zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
Právě publikovaný novelizační zákon své účinnosti nabývá dnem 1. 1. 2021.
Diskuze k článku ()