Novela zákona o svobodném přístupu k informacím

Dnem 1. 9. 2022 (ovšem s výjimkou řady ze svých ustanovení) své účinnosti nabyl zákon, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů byl publikován pod č. 241/2022 Sb.

právník a analytik oddělení právních systémů, ATLAS consulting spol. s r.o.
Foto: Fotolia
Náhled dokumentu v právním informačním systému CODEXIS

Důvodová zpráva ozřejmuje, že byl připraven za účelem řádného provedení transpozice evropské směrnice 2019/1024 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektor do českého vnitrostátního právního řádu.

Jejím deklarovaným cílem přitom je vyřešit přetrvávající a nové překážky širokého opakovaného použití informací veřejného sektoru a informací financovaných z veřejných zdrojů v celé EU, stejně tak jako aktualizovat legislativní rámec s ohledem na pokrok v oblasti digitálních technologií, a dále stimulovat digitální inovace zejména pokud jde o umělou inteligenci. Vedle redefinování okruhu povinných subjektů se to má věcně projevit zejména v úpravě poskytování dynamických dat v reálném čase pomocí vhodných technických prostředků, ve větší nabídce hodnotných veřejných údajů pro opakované použití, a to i od veřejných podniků, od organizací provádějících výzkum a od organizací financujících výzkum, v nových formách výhradních dohod či ve stanovení výjimek vůči zásadě účtování mezních nákladů za opakované použití informací veřejného sektoru.

Pokud jde o hlavní změny, k nimž má v důsledku nové směrnice na straně vnitrostátního právního řádu dojít, ty zákonodárce charakterizuje ve smyslu rozšíření působnosti pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru i na tzv. veřejné podniky v odvětvích dopravy a veřejných služeb, výslovné úpravy přístupu k tzv. výzkumným datům jakožto specifické kategorii dokumentů vypracovaných v rámci vědeckého výzkumu podporovaného z veřejných prostředků, a to na výsledky vědeckého zjišťovacího procesu (experimenty, průzkumy a podobně), možnosti publikace dynamických dat prostřednictvím programovatelných aplikačních rozhraní, či úpravy tzv. datových souborů s vysokou hodnotou (high-value datasets), které mají být bezplatně zpřístupněny.

Východiskem pro novelizaci provádějící tuto transpozici přitom pro zákonodárce bylo, jak uvádí, zachování dosavadní úrovně práva na informace co do okruhu povinných subjektů i rozsahu informací, k nimž se vztahuje jejich informační povinnost, přičemž k rozšíření informační povinnosti mělo být přistoupeno pouze tam, kde to směrnice výslovně vyžaduje (rozšíření informační povinnosti o veřejné podniky); takové rozšíření přitom mělo být provedeno v minimalistické podobě požadované směrnicí.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články