Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců měl původně nabýt účinnosti od 1.1.2008. Dosavadní systém odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání měl být s jeho účinností opuštěn, přičemž mělo dojít k zavedení dávkového systému sociálního pojištění. Zákon samotný byl sice schválen v rámci standardního legislativního procesu relativně bezproblémově, návrh jeho paragrafového znění však byl zpracován externě mimo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Při jeho schvalování pak, dle důvodové zprávy, nebyly nijak zohledněny připomínky zaměstnaneckých svazů. Patrně to vyústilo v situaci, kdy na již schválený zákon panovaly různé a relativně rozporné věcné náhledy, což se nakonec projevilo v odložení jeho účinnosti. Ta byla napřed posunuta na počátek roku 2010, následně na počátek roku 2013 a nakonec na počátek roku 2015.
Ani od 1.1.2015 však zákon účinnosti nenabude. Jeho účinnost totiž byla opět odsunuta, tentokrát na začátek roku 2017, a to právě publikovaným zákonem. Stále tak setrvává stav, kdy je odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání upraveno zákoníkem práce. Jedno z jeho přechodných ustanovení, konkrétně § 365, totiž stanovuje, že do dne nabytí účinnosti právní úpravy úrazového pojištění zaměstnanců se řídí odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání § 272 až 274 a přechodnými ustanoveními aktuálně platného zákoníku práce, ale také § 205d již zrušeného zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, a vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
A proč byla účinnost zákona opět odsunuta? Důvodová zpráva k tomu uvádí, že projednávání předešlého návrhu novely zákona i nedávné poznatky Ministerstva práce a sociálních věcí nasvědčují tomu, že mezi příslušnými subjekty, jež se problematikou zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu či nemoci z povolání zabývají, existují zásadní rozpory v názorech na jeho další podobu, a to dokonce i v tom ohledu, zda má být úrazové pojištění ve smyslu již schváleného zákona vůbec zavedeno. Proto byl požadován další časový prostor pro rozhodnutí vlády vůbec o budoucí podobě zabezpečení zaměstnance při pracovním úrazu či nemoci z povolání.
V souvislosti s tím dochází rovněž ke shodnému posunutí účinnosti u zákona č. 267/2006 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců, a k novelizaci několika dalších zákonů.
Diskuze k článku ()