Dle důvodové zprávy byla další z četných novel zákona o veřejných zakázkách přijata opět s ambicí odstranit některé z problémů, jež aktuální znění zapříčiňuje. Škála prováděných úprav je přitom rozmanitá.
Dochází například k formulační úpravě ustanovení upravujícího podmínky pro zadávání dodatečných stavebních prací a dodatečných služeb tak, aby již tato formulace byla plně v souladu s evropskou směrnicí o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU. Nově bude muset potřeba dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nastat v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat.
Rozšiřují se rovněž kritéria hodnocení nabídek na základě základního hodnotícího kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídka. Zadavatel bude moci jako další dílčí hodnotící kritérium využít i hodnocení organizace, kvalifikace a zkušeností pracovníků podílejících se na plnění veřejné zakázky, vedle toho zde přistupuje i možnost hodnocení vlivu na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce.
Zrušuje se také povinnost předložit oponentní odborné vyjádření k odůvodnění významných veřejných zakázek, jež byla stanovena zákonným opatřením Senátu č. 341/2013 Sb. Zákonodárce vyhodnotil, že by jejím zachováním výrazně vzrostla administrativa spojená s předkládáním odůvodnění významných veřejných zakázek k projednání vládě. Stejně tak by vzrostla časová náročnost předložení takového materiálu, kdy by, vedle standardního vnějšího připomínkového řízení, musel předkladatel navíc čekat na vypracování oponentního posudku, což by pravděpodobně nebyla otázka dnů, ale spíše týdnů. Zároveň by setrvání na této povinnosti znamenalo nárůst finanční náročnosti spojený s nutností navýšení pracovních kapacit o zkušené pracovníky, kteří by oponentní posudky vypracovávali.
Významnou změnou pak je, že se upouští od povinnosti zadavatele zrušit zadávací řízení v případě, kdy obdržel pouze jednu nabídku nebo mu po posouzení nabídek k hodnocení pouze jediná nabídka zbyla. Zrušení povinnosti by mělo odstranit potíže s nákupy specializovaných přístrojů, kdy zadavatel nesplňoval podmínky pro využití jednacího řízení bez uveřejnění a realizace takové veřejné zakázky pak byla prakticky nemožná, respektive časově a administrativně extrémně náročná. Opakovaným zadávacím řízením docházelo k prodlužování procesu v řádu měsíců, což mělo výrazný vliv na poskytování služeb veřejnosti a v některých případech výrazně negativní efekt na zajištění standardní úrovně činností zadavatelů. Objevily se taktéž obavy z případných kartelových dohod uzavíraných za účelem obejití povinnosti rušit zadávací řízení v případě jedné nabídky, a to podáním dalších, dalo by se říci fiktivních nabídek. To jsou jen některé ze změn, které novela přináší, je jich samozřejmě mnohem více.
Zákon nabyl účinnosti dnem 6.3.2015.
Diskuze k článku ()