Na konci roku 2012 byla Radou přijata evropská směrnice 2013/1/EU, kterou se mění směrnice 93/109/ES, pokud jde o některá pravidla pro výkon práva být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů EU, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky. Touto směrnicí se ruší dosavadní povinnost, aby kandidát předložil potvrzení, že není zbaven práva být volen, a nahrazuje se zmínkou ve formálním prohlášení o nezbavení práva být volen. Pro členské státy bydliště byla zavedena povinnost, aby s členskými státy původu ověřovaly, zda daný občan nebyl zbaven práva být volen, a to oznámením jeho prohlášení členskému státu původu. Cílem této změny je občanům EU usnadnit výkon jejich volebních práv, která jsou klíčovým prvkem práv spjatých s občanstvím EU a logickým důsledkem jejich práva na volný pohyb. Popsaná změna provedená uvedenou směrnicí musí být promítnuta do českého vnitrostátního právního řádu, čemuž má, být dle důvodové zprávy, učiněno zadost právě vydaným novelizačním zákonem.
Současně s touto změnou dochází rovněž ke změně co se doby sčítání hlasů volebními komisemi týče. Dosavadní vnitrostátní právní úprava doposud vycházela z původního znění Aktu o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách z roku 1976, pročež se sčítáním hlasů bylo možné reálně začít až v neděli ve 22.00 hodin, kdy bylo ukončeno hlasování ve všech členských státech EU. Vůbec nezohledňovala změnu aktu provedenou rozhodnutím Rady 2002/772/ES, na základě které již nebylo vyžadováno čekat se započtením sčítání hlasů do doby, dokud není ukončeno hlasování ve všech členských státech. Nově bylo umožněno započít se sčítáním již v okamžiku ukončení hlasování v daném členském státě s tím, že pouze výsledky nemohou být uveřejněny dříve, než je ukončeno hlasování ve všech členských státech. Česká republika však v podobě zákona o volbách do Evropského parlamentu ponechala právní úpravu předchozí a přísnější; ve skutečnosti bylo stále nutné, na základě zákona, čekat se sčítáním hlasů až do neděle 22:00 hodin, i když bylo hlasování na našem území ukončeno už v sobotu ve 14:00 hodin. To samozřejmě způsobovalo těžkosti, ať již se zabezpečením a zapečetěním volebních místností a uren, delší dobou pronájmu volebních místností, s nemožností využívat prostory, ve kterých jsou volební místnosti, pro jejich původní účel po delší dobu, ale také s neochotou občanů vykonávat funkci členů volební komise z důvodu velmi nekomfortního časového harmonogramu nijak nezohledněného vyšším finančním ohodnocením. Zákonodárce tedy využil příležitosti a společně s nutnou novelizací zákona, jíž dochází k transpozici výše uvedené směrnice, mění zákon i v tomto ohledu. Nyní již bude možné začít se sčítáním hlasů ihned po ukončení hlasování v České republice. S uveřejněním výsledků voleb bude vyčkáno až na ukončení hlasování ve všech členských státech EU.
Zákon obsahuje i další změny. Mezi nimi lze zmínit například důslednější implementaci čl. 9 a 13 směrnice 93/109/ES, se kterou se původně počítalo až v rámci tzv. volebního kodexu, nebo reflexi rekodifikované soukromoprávní úpravy, kdy dochází k nahrazení pojmu „způsobilost k právním úkonům“ institutem „svéprávnosti“. Změnový zákon k novému občanskému zákoníku totiž změny volebních zákonů neobsahoval, neboť volební zákony podléhají zvláštnímu způsobu schvalování v souladu s čl. 40 Ústavy, kdy je bezvýhradně nutné, aby takový zákon schválila jak Poslanecká sněmovna, tak Senát. Rozšiřují se rovněž důvody pro vyškrtávání a zapisování do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu.
Vedle zákona o volbách do Evropského parlamentu je zákonem novelizován rovněž zákon o volbách do Parlamentu ČR, zákon o volbách do zastupitelstev krajů, zákon o volbách do zastupitelstev obcí, zákon o místím referendu, zákon o krajském referendu a zákon o volbě prezidenta republiky. V těchto případech jde o již zmíněné terminologické změny v souvislosti s institutem svéprávnosti.
Zákon nabyl účinnosti dnem 7.4.2014.
Diskuze k článku ()