Zákoník práce je jím novelizován rozsáhle, a to v bezmála stovce změnových bodů. Jde přitom o novelu dlouho očekávanou, jež s sebou přináší změny v oblastech dlouze diskutovaných. Prvním z významných témat, jimiž se novela zabývá, jsou tzv. sdílená pracovní místa. Důvodová zpráva vysvětluje, že je v souladu s koncepcí rodinné politiky i s požadavky praxe tento nový institut v podobě určité formy flexibilního režimu práce zavést, což by mělo přispět k lepšímu sladění rodinného a pracovního života zaměstnanců a vytvořit tak podmínky pro větší zapojení zaměstnanců s kratšími pracovními úvazky do pracovního procesu.
Další z oblastí, jichž se novela významně dotýká, je úprava dovolené. Ta v dosavadní podobě měla, byť je v zásadě konstantní a desítky let v praxi aplikovaná, vykazovat některé dlouhodobě trpěné nedostatky způsobující nedůvodné rozdíly při stanovení délky dovolené a při jejím čerpání mezi zaměstnanci v rozdílných režimech rozvržení pracovní doby do směn. K tomu se měl přidat aktuální trend směřující k lepší provázanosti pracovního a osobního života zaměstnance, a to cestou rozšiřování dosavadních a zavádění nových flexibilních forem práce, jakými jsou například práce v kratší pracovní době či homeworking, kdy si zaměstnanec rozvrhuje pracovní dobu ve větší míře sám. Zákonodárce proto přistoupil ke změně koncepce dovolené, jež má nově lépe korelovat s pracovní dobou bez ohledu na její rozvržení do směn. Problémy vyplývaly především z faktu, že výměra dovolené v týdnech musela být prakticky ve všech případech přepočtena na „pracovní dny dovolené“ připadající na týden dovolené v příslušném kalendářním roce, přičemž však nebyla zohledněna délka směn připadajících na tyto jednotlivé dny. Při čerpání dovolené v konkrétních případech pak docházelo k tomu, že i při stejně dlouhé týdenní pracovní době z ní jeden zaměstnanec z důvodu čerpání dovolené neodpracoval více hodin a druhý zaměstnanec méně, přičemž však oba vyčerpali stejný počet dní dovolené. Den dovolené byl tak vyhodnocen jako jednotka již nevěrohodná a nedostatečná, což má aktuální novela změnami v počítání dovolené napravit. Prostřednictvím nové koncepce má být dosaženo přesnějšího a spravedlivějšího vyjádření určující jednotky přeměnou dosavadního dne na hodiny odpovídající stanovené nebo kratší týdenní pracovní době konkrétního zaměstnance.
Změn, které novela přináší, je však daleko více. Šlo například také o dosažení transpozice evropské směrnice 2018/957, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.
Vedle zákoníku práce jsou novelizovány rovněž zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, zákon o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, zákon o vojácích z povolání, zákon o zaměstnanosti, zákon o inspekci práce a zákon o státní službě.
Aktuálně publikovaný novelizační zákon své účinnosti nabývá částečně dnem 30. 7. 2020, částečně pak dnem 1. 1. 2021.
Diskuze k článku ()