Novela zákonů o státní službě a o zahraniční službě
Dne 14. 2. 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován pod č. 35/2019 Sb. zákon, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).
Základním cílem, s nímž byl služební zákon přijímán, bylo posílení transparentnosti veřejné správy, s čímž úzce souvisí také její depolitizace, profesionalizace a stabilizace. Dle důvodové zprávy k aktuální novele dosavadní zkušenosti ukazují, že se sice tento cíl v základním rámci naplnit podařilo, nicméně se objevily jisté skutečnosti, na které je potřeba reagovat. Připomíná novelu účinnou od června roku 2017, díky které se postupy zejména v souvislosti s obsazováním volných služebních míst či zastupováním služebních orgánů měly alespoň zčásti zefektivnit, vysvětluje však, že je v tomto postupu třeba pokračovat a vytvořit ještě vhodnější podmínky pro profesionalizaci státní služby. K tomu má aktuální novela přispět.
Jejím prostřednictvím tak mají být vytvořeny předpoklady pro další profesionalizaci státní služby a pro větší motivaci státních zaměstnanců k dalšímu profesnímu rozvoji, vše s cílem nejenom kvalitnějšího výkonu státní služby, ale i posílení odpovědnosti představených. Současně je zde snaha zachovat základní parametry nezbytné pro fungování státní služby, jimiž jsou stabilizace, depolitizace a transparentnost, a to jak při přijímání do státní služby, tak v případě odměňování státních zaměstnanců.
Konkrétně má jít o rozšíření okruhu osob, které se mohou účastnit výběrových řízení na představené, snížení počtu oborů státní služby, jež je možné stanovit pro služební místo, změnu systému služebního hodnocení, rozšíření důvodů pro odvolání představených, ale také o další změny, jež si dosavadní praxe vyžádala a které jsou vnímány jako z hlediska zvýšení efektivity státní služby nezbytné.
Byť je v zákoně uvedeno, že měl nabýt účinnosti dnem 1. 1. 2019, tohoto dne své účinnosti nabýt nemohl. Z důvodu zdržení legislativního procesu totiž byl ve Sbírce zákonů publikován až dne 14. 2. 2019, přičemž zákon o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv jasně stanoví, že v žádném případě není možné, aby právní předpis nabyl své účinnosti dříve než dnem publikace ve Sbírce zákonů. V takovém případě je, dle rozsudku Nejvyššího správního soudu (4 Ans 5/2007-60), nutné pohlížet na ustanovení o účinnosti jako na neexistující a aplikovat obecné pravidlo o účinnosti právního předpisu patnáctým dnem po vyhlášení. S přihlédnutím k tomuto tedy zákon své účinnosti nabývá dnem 1. 3. 2019.
Další články
Novela zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro
Dne 16. 9. 2026 své účinnosti nabyl zákon, kterým se mění zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl publikován pod č. 166/2026 Sb.
Nařízení o koeficientech pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028
Dne 16. 9. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády o koeficientech pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 164/2026 Sb.
Novela vyhlášky o agrochemickém zkoušení zemědělských půd
Dne 1. 1. 2027 své účinnosti nabývá vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 146/2026 Sb.
Vyhláška o podrobných náležitostech vyúčtování příspěvků podle zákona o podpoře bydlení
Dne 1. 1. 2027 své účinnosti nabývá vyhláška o podrobných náležitostech vyúčtování příspěvků podle zákona o podpoře bydlení. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 141/2026 Sb.
Schválení EET 2.0, služebního zákona a novely stavebního zákona
Poslanecká sněmovna na své 30. schůzi přehlasovala ve dnech 8. a 9. 9. 2026 veta Senátu týkající se návrhů zákonů vztahujících se k EET 2.0, stavebnímu zákonu a novému služebnímu zákonu, jež Senát zamítl, respektive jí, v případě elektronické evidence tržeb, návrh vrátil s pozměňovacími návrhy, a na svých původně schválených návrzích setrvala. Čtveřice zákonů tak byla doručena prezidentovi republiky k podepsání.



