Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska k nepřípustnosti ústavní stížnosti, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání
Dne 17.3.2014 bylo ve Sbírce zákonů zveřejněno pod č. 40/2014 Sb. sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 4. března 2014 sp. zn. Pl. ÚS-st. 38/14 k nepřípustnosti ústavní stížnosti, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání.
Náhled dokumentu v právním informačním systému CODEXIS
Plénum Ústavního soudu ve stanovisku s odkazem na § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu výslovně konstatovalo, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel v trestním řízení nepodá zákonem předepsaným způsobem dovolání. Z dikce zmíněného zákonného ustanovení I. senát Ústavního soudu při projednávání jedné z přidělených věcí totiž jednoznačně dovodil povinnost stěžovatelů vyčerpat před podáním ústavní stížnosti všechny procesní prostředky, které zákon stěžovatelům k ochraně jejich práva poskytuje, a tedy ve věcech trestních povinnost vyčerpat vždy i mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání, pokud je přípustné. Z dosavadní judikatury Ústavního soudu vztahující se k danému problému však vyplynulo, že se v minulosti k problematice povinnosti vyčerpání dovolání v trestních věcech nepřistupovalo zcela jednotně. Proto I. senát předložil předestřenou otázku k posouzení plénu, jež se s jeho názorem ztotožnilo a přijalo právní názor, který je formulován výše. K odůvodnění stanoviska pléna přijali svá odlišná stanoviska soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.
Stanovisko se, s přihlédnutím k principu právní jistoty, propříště použije na ústavní stížnosti podané k Ústavního soudu ode dne následujícího po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy ode dne 18.3.2014.
Další články
Novela zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro
Dne 16. 9. 2026 své účinnosti nabyl zákon, kterým se mění zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl publikován pod č. 166/2026 Sb.
Nařízení o koeficientech pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028
Dne 16. 9. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády o koeficientech pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 164/2026 Sb.
Novela vyhlášky o agrochemickém zkoušení zemědělských půd
Dne 1. 1. 2027 své účinnosti nabývá vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 146/2026 Sb.
Vyhláška o podrobných náležitostech vyúčtování příspěvků podle zákona o podpoře bydlení
Dne 1. 1. 2027 své účinnosti nabývá vyhláška o podrobných náležitostech vyúčtování příspěvků podle zákona o podpoře bydlení. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 141/2026 Sb.
Schválení EET 2.0, služebního zákona a novely stavebního zákona
Poslanecká sněmovna na své 30. schůzi přehlasovala ve dnech 8. a 9. 9. 2026 veta Senátu týkající se návrhů zákonů vztahujících se k EET 2.0, stavebnímu zákonu a novému služebnímu zákonu, jež Senát zamítl, respektive jí, v případě elektronické evidence tržeb, návrh vrátil s pozměňovacími návrhy, a na svých původně schválených návrzích setrvala. Čtveřice zákonů tak byla doručena prezidentovi republiky k podepsání.
