Vyhláška vydaná na základě zákona o České národní bance nově v podrobnostech upravuje obsah, formu, lhůty a způsob sestavování a předkládání informací bankami a pobočkami zahraničních bank pro potřeby informační databáze vedené Českou národní bankou podle § 38a odst. 2 zákona o bankách. Takovou databází je Centrální registr úvěrů, jehož hlavním účelem je výměna informací o úvěrovém zatížení klientů v rámci bankovního sektoru mezi jednotlivými bankami. Tyto informace jsou pak podkladem pro rozhodování bank při poskytování úvěrů. V rámci úvěrového zatížení jsou v registru uváděny i tzv. negativní informace vypovídající o platební morálce klienta. Rozhodující skutečností pro určení úvěrového zatížení je, dle důvodové zprávy, jednoznačná identifikace klienta, kdy musí být zaručeno, že informační systém chybně nezavede stejného klienta duplicitně, respektive dokáže přiřadit veškeré pohledávky konkrétnímu a jedinému klientovi. Z toho důvodu tvoří podstatnou část sbíraných informací identifikační údaje o klientovi, které v případě nejednoznačnosti umožňují identifikovat shodu klientů mezi jednotlivými bankami.
Nová právní úprava reaguje na zákon č. 227/2013 Sb. novelizující zákon o České národní bance ve smyslu úpravy sběru údajů k zabezpečení úkolů České národní banky. Sběr údajů pro potřeby Centrálního registru úvěrů probíhal doposud na základě opatření ČNB, kterým se stanoví metodika předkládání vybraných údajů pro Centrální registr úvěrů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance. Novela zákona o ČNB však institut opatření ČNB v tomto případě ruší, přičemž přechodná ustanovení novely zákona počítala s platností stávajících opatření ČNB nejdéle do konce roku 2014. Cílem je tedy nyní nahradit stávající opatření vyhláškou při zachování jeho věcného obsahu. Mělo by jít pouze o změnu právní formy, věcně by mělo dle důvodové zprávy jít o zachování dosavadního stavu.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2015.
Diskuze k článku ()