Vyhláška o sestavování a předkládání informací pro Centrální registr úvěrů
Dne 25.11.2014 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 273/2014 Sb. vyhláška o sestavování a předkládání informací pro informační databázi České národní banky – Centrální registr úvěrů bankami a pobočkami zahraničních bank.
Vyhláška vydaná na základě zákona o České národní bance nově v podrobnostech upravuje obsah, formu, lhůty a způsob sestavování a předkládání informací bankami a pobočkami zahraničních bank pro potřeby informační databáze vedené Českou národní bankou podle § 38a odst. 2 zákona o bankách. Takovou databází je Centrální registr úvěrů, jehož hlavním účelem je výměna informací o úvěrovém zatížení klientů v rámci bankovního sektoru mezi jednotlivými bankami. Tyto informace jsou pak podkladem pro rozhodování bank při poskytování úvěrů. V rámci úvěrového zatížení jsou v registru uváděny i tzv. negativní informace vypovídající o platební morálce klienta. Rozhodující skutečností pro určení úvěrového zatížení je, dle důvodové zprávy, jednoznačná identifikace klienta, kdy musí být zaručeno, že informační systém chybně nezavede stejného klienta duplicitně, respektive dokáže přiřadit veškeré pohledávky konkrétnímu a jedinému klientovi. Z toho důvodu tvoří podstatnou část sbíraných informací identifikační údaje o klientovi, které v případě nejednoznačnosti umožňují identifikovat shodu klientů mezi jednotlivými bankami.
Nová právní úprava reaguje na zákon č. 227/2013 Sb. novelizující zákon o České národní bance ve smyslu úpravy sběru údajů k zabezpečení úkolů České národní banky. Sběr údajů pro potřeby Centrálního registru úvěrů probíhal doposud na základě opatření ČNB, kterým se stanoví metodika předkládání vybraných údajů pro Centrální registr úvěrů bankami a pobočkami zahraničních bank České národní bance. Novela zákona o ČNB však institut opatření ČNB v tomto případě ruší, přičemž přechodná ustanovení novely zákona počítala s platností stávajících opatření ČNB nejdéle do konce roku 2014. Cílem je tedy nyní nahradit stávající opatření vyhláškou při zachování jeho věcného obsahu. Mělo by jít pouze o změnu právní formy, věcně by mělo dle důvodové zprávy jít o zachování dosavadního stavu.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.1.2015.
Další články
Novela zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro
Dne 16. 9. 2026 své účinnosti nabyl zákon, kterým se mění zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl publikován pod č. 166/2026 Sb.
Nařízení o koeficientech pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028
Dne 16. 9. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády o koeficientech pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 164/2026 Sb.
Novela vyhlášky o agrochemickém zkoušení zemědělských půd
Dne 1. 1. 2027 své účinnosti nabývá vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 146/2026 Sb.
Vyhláška o podrobných náležitostech vyúčtování příspěvků podle zákona o podpoře bydlení
Dne 1. 1. 2027 své účinnosti nabývá vyhláška o podrobných náležitostech vyúčtování příspěvků podle zákona o podpoře bydlení. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 141/2026 Sb.
Schválení EET 2.0, služebního zákona a novely stavebního zákona
Poslanecká sněmovna na své 30. schůzi přehlasovala ve dnech 8. a 9. 9. 2026 veta Senátu týkající se návrhů zákonů vztahujících se k EET 2.0, stavebnímu zákonu a novému služebnímu zákonu, jež Senát zamítl, respektive jí, v případě elektronické evidence tržeb, návrh vrátil s pozměňovacími návrhy, a na svých původně schválených návrzích setrvala. Čtveřice zákonů tak byla doručena prezidentovi republiky k podepsání.



