Vyhláška o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích
Dne 7.3.2016 byla ve Sbírce zákonů zveřejněna pod č. 70/2016 Sb. vyhláška o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích.
Vyhláška vydaná podle § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona nově v podrobnostech stanovuje rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a v plynárenství. Energetický regulační úřad jí nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou vyhláškou č. 210/2011 Sb., o rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb. Ta se, s účinností nové vyhlášky, zrušuje.
K přijetí nové právní úpravy úřad dle důvodové zprávy přistoupil především proto, aby adekvátně reagoval na novelu energetického zákona publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 131/2015 Sb. Ta nabyla účinnosti počátkem tohoto roku a mění, mimo dalšího, například definice některých pojmů pro odvětví elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství. Jedním z cílů nové vyhlášky je tak pojmosloví s prováděným právním předpisem sjednotit.
Změny, jež nová vyhláška přináší, mají rovněž přispět k upřesnění a doplnění stávajících základních, respektive minimálních standardů vyúčtování dodávky energie zákazníkovi. Vyúčtování má totiž vyhovovat především potřebám zákazníků, kteří jej obdrží od výrobce elektřiny nebo plynu, obchodníka s elektřinou nebo s plynem, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy nebo dodavatele tepelné energie. Díky novým parametrům má zákazníkovi poskytnout přehledné a transparentní informace a relevantní údaje, které sám zákazník pravděpodobně vyhledává, žádá či potřebuje pro orientaci ve vlastní spotřebě energie a v nákladech na ni vynaložených. Takové informace pak mohou sloužit k posouzení nezbytnosti vynaložení výše těchto nákladů, ke zvážení možností jejich snížení a pro rozhodnutí o přijetí změn tak, aby zákazník mohl spotřebovanou energii využívat co možná nejúčinněji. Úřad deklaruje, že při tvorbě nové právní úpravy zohledňoval své dosavadní praktické zkušenosti a vychází vstříc očekávání spotřebitelů v tom smyslu, že budou vytvořeny lepší předpoklady pro objektivní rozhodování spotřebitelů za účelem úspor, ať už se jedná o účinné využívání energií či o správnou volbu dodavatele.
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1.7.2016.
Další články
Novela zákona o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro
Dne 16. 9. 2026 své účinnosti nabyl zákon, kterým se mění zákon č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byl publikován pod č. 166/2026 Sb.
Nařízení o koeficientech pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028
Dne 16. 9. 2026 své účinnosti nabylo nařízení vlády o koeficientech pro výpočet minimální mzdy v letech 2027 a 2028. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo publikováno pod č. 164/2026 Sb.
Novela vyhlášky o agrochemickém zkoušení zemědělských půd
Dne 1. 1. 2027 své účinnosti nabývá vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 146/2026 Sb.
Vyhláška o podrobných náležitostech vyúčtování příspěvků podle zákona o podpoře bydlení
Dne 1. 1. 2027 své účinnosti nabývá vyhláška o podrobných náležitostech vyúčtování příspěvků podle zákona o podpoře bydlení. Ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv byla publikována pod č. 141/2026 Sb.
Schválení EET 2.0, služebního zákona a novely stavebního zákona
Poslanecká sněmovna na své 30. schůzi přehlasovala ve dnech 8. a 9. 9. 2026 veta Senátu týkající se návrhů zákonů vztahujících se k EET 2.0, stavebnímu zákonu a novému služebnímu zákonu, jež Senát zamítl, respektive jí, v případě elektronické evidence tržeb, návrh vrátil s pozměňovacími návrhy, a na svých původně schválených návrzích setrvala. Čtveřice zákonů tak byla doručena prezidentovi republiky k podepsání.



