Upravuje mimořádný zánik odpuštěním penále z pojistného a exekučních nákladů podle daňového řádu spojených s výkonem exekuce pojistného spravovaných zdravotními pojišťovnami. Pojistným se přitom pro účely tohoto zákona rozumí pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pokud je jeho plátcem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění fyzická osoba.
Důvodová zpráva k motivaci zákonodárce pro přijetí této nové právní úpravy popisuje, že cílem je umožnit odpuštění penále a exekučních nákladů těm fyzickým osobám jakožto plátcům pojistného na veřejné zdravotní pojištění, jejichž závazky vůči zdravotním pojišťovnám jsou vymáhány v rámci exekuce podle daňového řádu. Vysvětluje, že tento typ výkonu rozhodnutí využívá především Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, ostatní (zaměstnanecké) zdravotní pojišťovny využívají standardních metod exekuce prostřednictvím soudních exekutorů podle exekučního řádu. Na zdravotní pojišťovny tak ve významné míře dopadly mimořádné instituty pro odpuštění penále Milostivé léto I. (provedeno zákonem č. 286/2021 Sb.) a Milostivé léto II. (provedeno zákonem č. 214/2022 Sb.). Účelem právě publikovaného zákona je především odstranit disproporci, která vznikla v důsledku tzv. Milostivého léta I a II, jež se týkala pouze exekucí prováděných soudními exekutory.
Novela má rovněž navazovat na zákon č. 181/2023 Sb. o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů a na zákon č. 182/2023 Sb. o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Hlavním deklarovaným cílem přitom je zajistit rovnost fyzických osob jako plátců pojistného, u nichž dospělo vymáhání pojistného a penále do fáze exekuce (daňové). Vzhledem k tomu, že dřívější právní úpravy se týkaly pouze odpuštění penále a exekučních nákladů v rámci soudních exekucí, jevilo se zákonodárci jako spravedlivé, aby shodná možnost byla poskytnuta i těm osobám, u nichž je celá dlužná částka předmětem exekuce podle daňového řádu.
Diskuze k článku ()