Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

Upravuje některá opatření v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v souvislosti s přijetím zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu.

Byl přijat v situaci, kdy poté, co se také na našem území rozšířilo onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2, došlo postupně k přijetí celé řady opatření, jež dosud neměla historickou paralelu a která nepochybně měla zcela zásadní vliv na sociální a ekonomické poměry v České republice.

Na to zákonodárce zareagoval, vedle mnohého dalšího, také přijetím zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby publikovaného ve Sbírce zákonů pod č. 191/2020 Sb. (někdy též nazývaného „lex covid justice“). Ten reguluje třeba i oblast insolvenčního práva, což vyplynulo z potřeby reagovat na systémová simultánní selhání různých ekonomických odvětví. Jedno z opatření, které přinesl, spočívá v úpravě znamenající, že k podanému věřitelskému insolvenčnímu návrhu, jenž byl podán v období od 24. 4. do 31. 8. 2020, se nepřihlíží.

Postupem času však vyplynulo, že opatření, jakkoliv bylo odůvodněno ekonomickou a sociální nutností, má zásadní dopad do oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, neboť suspenduje možnost řádného podání věřitelského insolvenčního návrhu. Postup Úřadu práce ČR při uspokojování dlužných mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je totiž úzce spojen s podáním insolvenčního návrhu na majetek zaměstnavatele. Zákonodárce popisuje situaci, jež dospěla do stavu, kdy na základě věřitelských insolvenčních návrhů tvořících podstatnou část insolvenčních návrhů iniciujících možnost uspokojení příslušných mzdových nároků podaných od 24. 4. 2020 do 31. 8. 2020 nebylo za stávající právní úpravy možné úřadem práce uspokojovat dlužné mzdové nároky dotčených zaměstnanců. To by mohlo ve svém důsledku znamenat další zcela zásadní sociální dopady.

Dle důvodové zprávy je tak primárním cílem prostřednictvím právě publikovaného zákona promptně reagovat na suspenzi možnosti podání věřitelského insolvenčního návrhu v dané souvislosti, a to takovým způsobem, aby tato skutečnost neměla vliv na možnost uspokojení dlužných mzdových nároků zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele.

Své účinnosti zákon nabyl dnem 19. 5. 2020.