Nařízení, především za účelem ochrany životního prostředí snižováním emisí fluorovaných skleníkových plynů, stanovuje pravidla pro omezování úniků, používání, znovuzískávání a zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů a související doplňková opatření, ukládá podmínky pro uvádění na trh v případě určitých výrobků a zařízení, které tyto plyny obsahují nebo jejichž provoz je na těchto plynech závislý, ukládá podmínky pro konkrétní způsoby použití těchto plynů, ale také stanovuje množstevní limity pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh.
Nahrazuje dosavadní právní úpravu prezentovanou evropským nařízením č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech, které se s použitelností nového nařízení, tedy k 1.1.2015, zrušuje, aniž je však dotčeno dodržování požadavků uvedeného nařízení v souladu s harmonogramem v něm stanoveným.
K nové právní úpravě bylo přistoupeno s vizí dosáhnout cíle formulovaného ve čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu („IPCC“) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu („UNFCCC“), dle kterého by měly rozvinuté země do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 80 až 95 % oproti úrovním z roku 1990 tak, aby se globální změna klimatu omezila na nárůst teploty o 2 °C. Tím má být zabráněno nežádoucím dopadům na klima.
Nařízení vstupuje v platnost dnem 9.6.2014, použije se, jak již bylo uvedeno, od 1.1.2015.
Diskuze k článku ()