Prostřednictvím směrnice má být dosažením vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispěno k řádnému fungování vnitřního trhu tím, že zajistí, aby spotřebitelé mohli proti obchodníkům dobrovolně podávat stížnosti k subjektům nabízejícím nezávislé, nestranné, transparentní, efektivní, rychlé a spravedlivé postupy alternativního řešení sporů. Zajištění přístupu k takovým jednoduchým, efektivním a levným způsobům řešení jak vnitrostátních, tak i přeshraničních sporů, které se vyskytnou v souvislosti s kupními smlouvami nebo se smlouvami o poskytování služeb, by mělo přinést prospěch spotřebitelům a posílit tak jejich důvěru v trh.
Směrnice se tedy vztahuje na postupy pro mimosoudní řešení vnitrostátních a přeshraničních sporů v souvislosti se smluvními závazky vyplývajícími z kupních smluv nebo ze smluv o poskytování služeb mezi obchodníkem usazeným v EU a spotřebitelem s bydlištěm v EU vedenými u subjektu alternativního řešení sporů, který buďto navrhuje nebo nařizuje řešení, nebo se snaží sblížit strany sporu s cílem usnadnit dosažení smírného řešení. Je v ní však definováno několik situací, výjimek z popsané oblasti působnosti, na něž se naopak nevztahuje.
Směrnice vstupuje v platnost dnem 8.7.2013, členské státy mají uvést v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 9.7.2015.
Diskuze k článku ()